Poslední online setkání v rámci aliančního týdne modliteb se uskuteční v neděli 16. ledna od 18. 30 hodin. Téma celého týdne je „Šabat“. Osmé zamyšlení na téma „šabat a naděje“ v neděli 16. ledna bude nad textem z Listu Židům: Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou. Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého. A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí a nikdo pro neposlušnost nepadl jako ti na poušti. Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.

Setkání na odkazu https://meet.jit.si/ekumso  povede v neděli 16. ledna Jan Sebján. Všichni jsou srdečně zváni!

Šabat a naděje – zamyšlení Michaela Mutznera ze Švýcarska (stály zástupce Světové evangelikální aliance při OSN v Ženevě)

„Už se nemůžu dočkat, až konečně půjdu do důchodu,“ říkával často napůl žertem, napůl vážně můj mladší spolubydlící, když šel do práce, i když měl před sebou ještě několik desítek let práce, než se mu jeho přání splní… „Ať žije důchod!“ může někdy určovat náš postoj, když myslíme na „odpočinek“, který nám byl zaslíben, když jsme svůj život odevzdali Bohu, na zaslíbenou zemi, která nás čeká po smrti. Může se zdát velmi vzdálená, když o životě přemýšlíme jako o únavné cestě pouští.

Autor listu Židům nás však „tlačí“ k tomu, abychom do jeho odpočinutí vstoupili již nyní (srov. Žid 4,11). Existuje duchovní odpočinek, ke kterému nás Bůh volá. Něco ze „sobotního odpočinku“ je nám již nyní k dispozici jako předobraz toho, co bude následovat v plnosti v Bohem zaslíbené věčnosti.

Ve čtvrté kapitole listu Židům se „odpočinutí“ vztahuje jak k zaslíbenému místu a času v budoucnosti, tak k současnosti, která souvisí s odpočinutím, kterým Bůh završil své stvoření k oslavě a radosti ze svého díla. Můžeme se tak těšit nejen na budoucí odpočinutí, ale také se těšit z Boží přítomnosti a jeho díla. Jednoho dne dojdeme na konec své cesty, stejně jako Boží lid došel do země Kanaán. Přesto jsme i dnes zváni, abychom okusili Jeho odpočinutí a obrátili se k Bohu. Abychom žasli nad jeho slávou, připomínali si jeho dílo a vložili v něj svou důvěru. Autor listu Židům čtenáře zároveň varuje, že stejně jako Izraelci propásli příležitost vstoupit do zaslíbené země v Kádeš-barneji, můžeme i my propásnout svou šanci na skutečné odpočinutí, když zatvrdíme svá srdce. Pokud budeme důvěřovat Bohu a rozhodneme se tak činit den za dnem, bude nás „odpočinutí šabatu“ provázet od tohoto dne až do chvíle, kdy vstoupí do své pravé podoby v jeho věčné přítomnosti.