Kázání

Kázání Miloslava Žaluda na zahájení Aliančního týdne modliteb v lednu 2018

Pozdrav:  Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů před jeho trůnem a od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země.

Tištěný materiál k aliančnímu týdnu modliteb začíná křesťanským vtipem: Baví se dva kazatelé a jeden povídá druhému: Můj sbor se stále více podobá Kristu. Ano? Je stále stejný – včera, dnes i navěky. A my rozumíme tomuto vtipu – naráží na duchovní strnulost, na absenci růstu našeho křesťanství nebo dokonce ztrátu sil. Alianční týden modliteb má být věnován obnově Kristovy církve, o jejíž potřebě nikdo ne pochybuje. Dozvuk Lutherovy reformace nám připomíná, že Ecclesia reformata, semper reformanda – církev reformovaná je církví stále se reformující. Secundum verbum dei.

Bezpochyby každý duchovní a každý zodpovědný věřící se vážně zabývá tímto problémem a hledá cesty, jak oživit a obnovit Kristovo společenství, ať se nazývá jakkoli. Zaručeně každý z nich by navrhl trochu jiné řešení a sledoval trochu jiné cíle. Nicméně dnes se můžeme sjednotit. Materiál k aliančnímu týdnu modliteb předkládá našemu společnému zamyšlení dva texty knihy Zjevení. První z nich nám předloží obraz samotného Krista a druhý text nás vyzve, abychom zpozorněli nad Kristovým dopisem křesťanům v největším maloasijském městě závěru prvního století, v Efezu.      Text ke čtení: Zj 1,9-20 Více >

Novoroční kázání Martina Lindtnera

Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá. (Přísloví 8,1-3)

Staří Slované i jiné starověké národy měli křižovatky ve zvláštní úctě. U křižovatek se vysazovaly vybrané druhy stromů, které se stávaly často památnými monumenty. Později památné posvátné stromy často nahradily křesťanské symboly. Proto dnes tak často nalézáme kostely a kapličky na místech, která byla posvátná – na křižovatkách. Na křižovatkách našich cest se můžeme rozhodovat, měnit směr, setkávat se s někým, kdo přichází proti mně. Přelom roku je rovněž křižovatkou, díváme se zpět, kudy jsme přišli, a hledáme novou cestu, kam dál. V roce 2018 každého z nás čeká mnoho takových křižovatek v rodině, zaměstnání i ve sboru, a  na každé křižovatce rozhodování. Určitě se shodneme na tom, že budeme k tomu jako sůl potřebovat moudrost… Více >

Novozákonní pisatelé nacházejí ve známém vyprávění o potopě (Gn 6-9) materiál, který jim slouží k ilustraci základních témat křesťanství, jakými jsou například druhý příchod Ježíše Krista (Mt 24,37-38), víra (Ž 11,7) nebo křest (1 Pe 3, 19-22). Při pozornějším čtení zejména 8. kapitoly knihy Genesis si můžeme všimnout, že se v tomto příběhu zrcadlí jako odraz na vodní hladině ještě jeden motiv. Tím je čtvrté přikázání Desatera.

Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. (Gn 8,1)

Osmá kapitola Genesis začíná jedním z klíčových pojmů Bible – pamatovat. Stejným slovesem začíná i čtvrté přikázání o dni odpočinku: Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. (Ex 20,8) Více >

Kázání předsedy Česko-Slovenské unie církve Mikuláše Pavlíka v sobotu 26. listopadu 2016 v Karlových Varech při uvedení kazatele Martina Lindtnera do pastýřské služby:

Priznám sa, že neviem, ako teologicky správne nazvať udalosť, ktorá bude dnes súčasťou našej sobotnej bohoslužby. Vysvätenie? Ordinácia? Poverenie k službe? Oddelenie pre službu? Každé označenie v sebe nesie určité významové a teologické posolstvo a dôrazy a žiadne z nich nedokáže v slovnej skratke vystihnúť hĺbku povolania v službe pre nášho Pána Ježiša Krista.

Nechcem sa dnes zaoberať ich rozborom. Rád by som otvoril biblický text v evanjeliu Jána a prečítal pri dnešnej príležitosti text v 21. kapitole verše 15-18, ktorý opisuje povolanie Petra  k pastierskej službe. Neobsahuje nijaký špecifický teologický slovník, ktorý by nám pomohol nájsť ten najvýstižnejší výraz, ale je cenný tým, že o povolaní k službe sa tu hovorí priamo  slovami Ježiša Krista.

Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“ Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Více >

Před pěti lety, na jaře roku 2012, kázal v sokolovském sboru předseda Česko – Slovenské unie Církve adventistů sedmého dne Mikuláš Pavlík. Tématem jeho kázání byla 9.kapitola Janova evangelia, ve které „slepý ukazuje cestu vidoucím“.

Text z Bible: Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči   a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená ‚Poslaný‘.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl. Jan 9, 1-7

Zde je celé kázání: Keď slepý ukazuje cestu tým, čo vidia Více >

Kázání Tomáše Kábrta 1.7.2017 v Sokolově

Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou.“ Levi nechal všeho, vstal a šel za ním. A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali. Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?“ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“ Bible, Evangelium podle Lukáše 5:27-32

Celníka Léviho známe jako evangelistu Matouše. Ježíš změnil jeho jméno na Matouš (mat-Theus = dar-Boží) jakoby mu chtěl dát vědět o tom, jakou má hodnotu – proč mohl mít Levi problém se svou hodnotou? Výběrčí daní jsou ve všech dobách neoblíbení, v Galileji to platilo dvojnásob, protože byli považováni za zrádce a kolaboranty – vybírali od svého národa peníze pro okupanty Římany, zaštítěni římským násilím. V celém řetězu výběru daní si navíc každý nechával něco pro sebe – výběrčí daní byli také symbolem korupce a zlodějiny. Byli nenávidění, vyloučení ze společenství, nesměli do synagog, nesmělo se s nimi jíst a pít, i mluvit s nimi bylo neslušné, nikdo nebyl považován za vzdálenějšího Bohu. Slovo „celník“ bylo synonymem slov lupič, bandita, vrah, ničema. Židovské soudy považovaly jejich svědectví za neplatné, jejich peníze byly považovány za tak opovrženíhodné, že se nesměly směňovat, ani přijímat jako almužna chudým. Více >

 Kázání Jiřího Bauera v Sokolově 15. 4. 2017

Od letošního roku máme nejdelší sváteční víkend, plné čtyři dny pracovního volna. Pro zaměstnavatele komplikace s plněním plánů a možná snížení zisků, pro zaměstnance příležitost si odpočinout. Reportéři se zeptali studentů, jak se těší na oslavu Velikonoc a co pro ně znamenají? Vybral jsem několik odpovědí:

V obchodních domech a výkladních skříních začínají Velikonoce už začátkem února. „Připadá mi to směšné, je to jen komerce,“ říká šestadvacetiletý student Martin. Celé ty svátky mi přijdou nesmyslné a jako malý jsem je úplně nenáviděl. Nevím proč bych měl mlátit holky, to přece není slušné. Maximálně zajdeme s kamarády na pivo, ale na tom vlastně nic velikonočního není. Více >