Šenvert, Kraslická 14
Hudba
Duhová kráska z Plzně – skupina MeloDive
3. Čvc
Minulý víkend byli u mě na návštěvě syn Jakub a dcera Anetka s přítelem Tomášem. Při cestě z výletu v autě Jakub pustil CD své nevlastní sestry Markéty se slovy, jestli si ho nechci poslechnout a že byl před nedávnem na „křtu“ této desky. Pak s napětím sledovali mou reakci. Stihli jsme sice jen dvě písně, ale já nemohl jinak, než si album Rainbow, od pro mě dosud neznámé plzeňské skupiny, půjčit a v klidu si jej doma přehrát.
Už si jej přehrávám poněkolikáté a nemohu se od něj odtrhnout! Tolik krásy a citu, něhy i nasazení – tolik potěšení, co mi přináší. V sedmi anglicky zpívaných písních a jedné hebrejsky (v nichž se mísí šanson s gospelem, nevtíravým popem a zcela zřetelné jsou i příjemné jazzové názvuky), Markéta dokládá, jak vyzrálá křesťanská zpěvačka, klavíristka, skladatelka a textařka je. Pro nás, kteří neumíme anglicky, je booklet opatřen českými překlady. Více >
Zbořené hradby Milana Chmelenského
5. Dub
Možná málokdo ví, že členem našeho sokolovského sboru je dlouholetý muzikant, bigbíťák a rocker, ale zároveň jemná duše. Ano, je to bratr Milan Chmelenský z Chodova. A o jeho sólovém cédéčku, které vydal soukromým nákladem několika málo kusů v roce 1997, vám dnes chci něco napsat. Deska je natočena už v první polovině roku 1991 ve skromných domácích podmínkách s jednoduchými aražemi – autorův zpěv a vícehlasy doprovázejí pouze klávesové nástroje, v jednom případě kytara a v jiném flétna. O co více jsou písně prosté z pohledu nástrojového obsazení a technické úrovně, o to více jsou bohatší Duchem a poselstvím, které vnímavým posluchačům přinášejí. Zvláště prvních devět, z nichž osm otextoval další člen sokolovského společenství adventistů Tomáš Kábrt.
Album Srdce hradby boří je o soubor třinácti křehkých a nápaditých písní neotřelých krásných melodií, které dávají vyniknout Milanovu zpěvu i skladatelským a hráčským zkušenostem. Skladby vykazují každá dost vlastní osobitosti a proto poslech celého alba v jednom zátahu ani trochu nenudí. A když se kromě velice příjemného zpěvu a hudebního doprovodu ještě stačíte soustředit na texty, to je teprve zážitek! Více >
Rotavští Romové chválili Boha písněmi i slovem
4. Bře
| Historicky první romskou bohoslužbu zažil sokolovský sbor adventistů v pátek 1.března. Z Rotavy přijela zahrát a zazpívat romská kapela Michala Kaly Le Devleskhere čhave (Jsme Boží děti) a z Německa romský kazatel Rudi Walter. Modlitebnu zaplnili zvědavci z řad stálých návštěvníků sboru a řada sokolovských Romů, kteří byli ve sboru poprvé, mezi nimi mnoho mladých. |
Ke krásným temperamentním písním, z nichž většina je vlastním dílem kapely, mohli přítomní sledovat i jejich překlad do češtiny promítaný na zeď za pódiem.
Písně skupiny jsou velmi poetickými vyznáními lásky a vděčnosti k Bohu.
Kromě písní se romští hudebníci a zpěváci z Rotavy podělili také se svými životními příběhy o tom, jak do jejich srdcí a trápení úžasně vstoupil Pán Ježíš.
Charismatický Rudi Walter přednesl krátké kázání o nabídce Božího odpuštění v Kristu a duchovním znovuzrození hříšníků k novému čistému životu. Citoval z Písma texty popisující Pána Ježíše a jeho následovníky jako světlo vstupující do temnoty tohoto světa. Na jeho výzvu k přijetí Božího odpuštění hříchů a k nastoupení nové cesty s Bohem reagovalo asi dvacet lidí, se kterými se romský kazatel modlil a žehnal jim.
Po této živé netradiční bohoslužbě se všichni, kterým se ještě nechtělo domů, sešli u prostřeného stolu. Vyprávěli si dojmy z večera i své životní zkušenosti s Bohem. Více >
Koncert romské duchovní hudby
27. Úno
V pátek 1.3. od 19 hodin vystoupí v modlitebně sboru církve adventistů na Kraslické hudebníci a zpěváci z nedávno nově vzniklého romského křesťanského sboru v Rotavě. Jímavé i jásavé duchovní písně v romštině budou překládány do češtiny pomocí projekce.
Vedoucím a hlavním textařem skupiny je bývalý recidivista a narkoman Michal Kala (na snímku vpředu), který se setkal s Ježíšem Kristem ve vězení na bohoslužbě s vězeňským kaplanem, nechal Boha zcela změnit svůj život, po návratu do Rotavy zde začal sám šířit radostnou zvěst evangelia a založil sbor. Ten dnes pravidelně navštěvuje asi stovka rotavských Romů. Autorem hudby k většině písní je mladý hráč na klávesové nástroje Lukáš Slepčík.
Vstup je zdarma, každý je srdečně zván.
Sólová deska Johna Schlitta z Petry: SHAKE (1995)
24. Úno
Šéfem kapely Petra byl vždy kytarista Bob Hartman, který také pro ni připravoval většinu repertoáru. Nezměnilo se to ani s příchodem Johna Schlitta na post frontmana, a asi proto se tento vynikající rockový zpěvák mírně zastřeného hlasu s velkým rozsahem odhodlal k natočení této, své první, sólové desky. A dobře, že se tak stalo. Obklopen rockery křesťany mimo okruh své domovské skupiny natočil album plné výborné tvrdé a melodické muziky.
| První dvě skladby Wake The Dead a Don’t Look Back jsou parádně hardrockové s naléhavým zpěvem a výtečnými vokály – ty charakterizují celé CD. Následují pomalejší Show Me The Way s klavírem a akustickou kytarou a vyloženě ploužák Inside Of You (Uvnitř Tebe) – příjemné melodické písně. Trochu úsečná Let It Show a tvrdá Carry The Burden ukazují tu drsnější tvář projektu Shake. One By One a Try Understanding His Heart lehce uberou na intenzitě a dravosti (i když…). Poslední dvě věci The Hard Way a The Road To Calvary jsou z těch pomalejších a melodičtějších na albu, které na mě dýchá příjemnou pozitivní atmosférou a svou kvalitou jej řadím vedle těch lepších desek Petry. Více > |
Zpívající „Pavouk“ těší svými písněmi dospělé i děti
17. Úno
Pavel Kantor – (zpěvák, kytarista, textař a skladatel, absolvent ostravské lidové konzervatoře – obor klasická kytara) vyrostl na moravsko-slezském pomezí, kde se vyučil elektromechanikem. Hudbou a zpěvem byl ovlivněn během náboženských bohoslužeb, do kterých se posléze i sám aktivně zapojoval. Později se stal spoluzakladatelem vokálního mužského kvarteta „Orion“, ve kterém intenzívně působil až do roku 1989 (skupina se věnovala výhradně interpretaci tradičních i moderních duchovních písní, avšak výhradně uvnitř křesťanských denominací – vystupovat veřejně nebylo z politických důvodů možné). Písničkami provázený rozhovor s tímto neobyčejným člověkem přinášíme prostřednictvím cyklu „Můj příběh, má píseň“ křesťanské televize HopeTV. |
Chvalozpěvy v rockovém hávu? Proč ne!
27. Led
| Album The Rock Cries Out z roku 1989 významné křesťanské skupiny Petra představuje velice povedený pokus odít křesťanské chvalozpěvy do rockového hávu, a tak přiblížit tento druh hudby i těm, kteří s ní jinak do styku prakticky nepřijdou. Deska je doplněna dvěma vlastními písněmi od lídra kapely a kytaristy Boba Hartmana. Jedna z nich, I Love the Lord, album otvírá. Po ní přichází ve zpomaleném pochodovém tempu King of Kings, která ke konci zrychlí a přejde do skvělé vypalovačky Jesus, Jesus, Glorious One. Dál se střídají pomalejší písně s živějšími a ti z vás, kteří někdy zajdou na církevní bohoslužbu, budou určitě některé melodie znát, i když zde mají opravdu rockový říz. Některé doprovází pěvecký sbor a ve Friends (All in the Family of God) hraje saxofon. Na tomto CD se mi líbí více či méně všechny písně, možná bych ještě vyzdvihl Salvation Belongs to Our God, I Will Celebrate/When the Spirit of the Lord, I Will Call Upon the Lord. Kolekci uzavírá svou vznešeností až mrazení působící We Exalt Thee. Více > |
Třetí várka zhudebněných žalmů od Oborohu
13. Led
Po 18 letech, ve kterých Oboroh natočil čtyři studiová alba, se vrátil ke koncepci výhradně zhudebněných žalmů. Tentokrát v čistě rockové sestavě zpěv, kytary, klávesy, basa a bicí. Texty jsou opět doslovně převzaty z ekumenického překladu bible.
| Album otvírá „Žalm 65 – Ztišením se sluší Tebe chválit“, ve kterém zpěv doprovází pouze chrámové varhany. Následuje moc příjemná rocková instrumentálka „Před branou“ založená na jednoduchém rozvíjejícím se kytarovém motivu. „Žalm 19 – Nebesa vypravují o Boží slávě“ nám vznešeně (hudebně i textově) připomíná, že vše co nás obklopuje je dílem a slávou Stvořitele. Svižný „Žalm 88 – Hospodine Bože, má spáso“ s příjemnými hamondkami uzavírá krásné kytarové sólo. „Zalm 127 – Nestaví-li dům Hospodin“ mezi chrámovým úvodem a závěrem skvěle nadžezle funkuje. Z dalších písní zmíním ještě pomalé a působivé „Žalm 62 – Jen v Bohu se ztiší duše má“ a „Žalm 22 – Bože můj Bože můj, proč jsi mě opustil“. |
Hudebně jde o mimořádně silnou, barevnou a vyrovnanou kolekci moderně zpracovaných starozákonních textů, ve kterých se dávní autoři vyznávali ze své víry, obav i nadějí. Tím jsou dodnes velmi aktuální a je dobře, že se Oboroh po letech opět rozhodl některé žalmy zhudebnit. Navázal tak na vlastní tradici a já musím přiznat, že právě žalmy mě na Oborohu baví víc, než jeho ostatní písně. Velice povznášejí mého ducha i duši. Více >
Tip k poslechu: POPELKA NAZARETSKÁ
5. Led
Popelka nazaretská mě fascinovala hned na první poslech – to když jsem si ji koupil v roce 1991 na magnetofonové kazetě. Když potom, před dvěma lety, vyšla konečně na cédéčku, nemohl jsem si ji nepořídít i na tomto nosiči. V pásmu sestaveném z úryvků zcela jedinečné básně Václava Renče (vznikla v tvrdých podmínkách leopoldovské věznice) a z nádherných písní Víta Petrů jde především o život Pána Ježíše Krista z pohledu jeho matky Marie. Přesto jsme na úvod vtaženi do příběhu spásy popisem dokonalého ráje, nešťastného podlehnutí první lidské dvojice vražednému vábení a tím do života všech vypuštěného prokletí. Pak už následuje dojemný popis příchodu zaslíbeného Mesiáše, jeho krutého obětování a konečného vítězství Boží lásky.
O skvělý přednes textů se postaral Jaroslav Konečný. Mluvené slovo je prokládané písněmi v podání komorního sboru kostela Panny Marie Sněžné a Ztracené kapely. Nahrávka vznikla v létě roku 1991 v modlitebně BJB v Praze Vinohradech a je nádhernou oslavou vykupitelského díla Ježíšova.
„VÁCLAV RENČ (1911 – 1973) byl český básník, dramatik a překladatel, představitel katolicky orientovaného proudu české literatury. Roku 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí na 25 let vězení. V komunistických žalářích strávil celkem 11 let. Rehabilitován byl až po své smrti roku 1990.“ Toť ještě výňatek z bookletu alba.
Lubomír Král
Objednat toto album a poslechnout ukázky můžete zde: www.gimel.cz




Nové komentáře