Hudba

Oproti jedničce jde o desku písní jednodušších a rockovějších (což rozhodně není na škodu). Dominuje výborná elektrická kytara Jaroslava Jetenského, ve kterém kapela nově získala také dalšího, svým projevem rockovějšího zpěváka. Už zde sice neslyšíme parádní saxofony a další dechy ze sestavy vypadnuvšího Václava Klecandra, stále tu však je dost prostoru pro hřejivý hoboj Jana Šebesty. Více >

Moje oblíbená křesťanská skupina Oboroh svými písněmi potěšuje (nejen mě) už přes 20 let. Nejradši od ní mám biblické žalmy, kterých natočila za svou dlouhou existenci už pěknou řádku.

Už pro svůj debut se rozhodla zhudebnit žalmy v moderním překladu a ačkoliv by to mohlo (zvláště ve své době) budit rozpaky u některých křesťanů, výsledek je jednoznačně povedený. A to i přes to, že pracovat s předloženým českým biblickým textem muselo být hodně obtížné (rytmicky i melodicky). Oboroh se s tím však popasoval velice nápaditě a na jedničku.

Výsledkem je, na československé rockové i duchovní poměry, originální album, které kromě jasných folkových prvků vykazuje i jistou dávku progresivity a vyznačuje se propracovanými aranžemi se zajímavým nástrojovým obsazením. Nadto je zde zcela konkrétní duchovní poselství, které je Oborohem předkládáno nenásilnou a hodně zajímavou formou. I proto, že nevěřící posluchači je mohou vnímat (jen) jako staroizraelskou literární záležitost. Více >

Skupina Oboroh vznikla na podzim 1988 v obsazení Roman Dostál (bicí, zpěv), Stanislav Klecandr (kytara, zpěv), Václav Klecandr (saxofon, flétna, klarinet), František Šimeček (baskytara) a Míla Nosková (piano, zpěv). Repertoár tehdy ještě akustické skupiny tvořily vlastní skladby většinou z dílny Slávka Klecandra a zhudebněné biblické žalmy, které se pak objevily i na jejich prvním albu. To natočili už bez Míly Noskové koncem roku 1990.

V květnu 1991 natáčečeli živé album Nebeská kavárna jako doprovodná skupina Sváti Karáska a v červnu se v sestavě poprvé představil Jaroslav Jetenský, který svou elektrickou kytarou přinesl výrazně rockovější zvuk. Více >

Zatím poslední album vokální legendy české hudební scény je již čtvrtým, která se věnují náboženské tématice. V tomto případě jde o zdařilý pokus vyzpívat události těsně předcházející i následující ukřižování Ježíše Krista, přičemž se samotné této události – tedy mučednické smrti Spasitelově – paradoxně přímo nevěnuje žádná píseň. Tedy kromě konstatování: „Ten muž je hoden smrti“ v písni Jak psáno jest. Zato jsou zde už jaksi mimo rámec tématu pašijí (nebo se jej pouze lehce dotýkající jako vyjádření prožívání víry) písně Balada horská a Dej mi radost ze života. K těmto dvěma řadím i Modlitbu k Panně Marii, která navíc celé dílo vymezuje jako katolické, protože víceméně pouze tato církev v našich končinách vyznává mariánský kult. Kromě těchto tří ostatní písně textově čerpají z evangelií a dějově na sebe většinou navazují. Více >

No, je to sice už rok, ale až nyní jsem se dostal k tomu, abych novinku skupiny Petra zakoupil. Už na jejím rozlučkovém živém CD Farewell z roku 2005 se představil jako host také Greg Volz, a to v akustickém setu sestaveném z písní, které kdysi s touto kapelou nazpíval. Nyní se legendární rockeři vrací na scénu reunionovým albem Back To The Rock (řecké Petra i angl. Rock = skála) právě v čele se zmíněným frontmanem, který v Petře zpíval v letech 1979 až 1986.
Na albu jsou, k mému počátečnímu zklamání, pouze dvě novinky. Titulní „Back To The Rock“ a „Too Big To Fail“ jsou zařazeny až na konec desky. První z nich je chytlavá melodická píseň, druhá je o poznání rockovější.
Ostatní skladby vznikly v letech 1981 až 1985 a pro toto album byly nově natočeny. Kromě modernějšího a tvrdšího zvuku se přílišných změn nedočkaly. Nejvíc se mi líbí pomalé kousky: nádherná „More Power To Ya“, „Rose Colored Stained Glass Windows“ a „Grave Robber“ – sluší jim aranže se smyčci a víc se hodí k méně rockovému projevu Grega Volze. Z těch tvrdších vzpomenu alespoň „Second Wind“. Více >