Bývalý dlouholetý ředitel české pobočky humanitární organizace Adra Jan Bárta si pozval do svého pořadu „V čekárně“ vedoucího katedry biblistiky a judaistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy Jiřího Beneše. Zabývali se společně tématy jako strach z budoucnosti, z uprchlíků, co znamená mít křesťanské kořeny, ke kterým se nyní rádi hlásíme apod. Podle Jana Bárty patří naše země mezi nejbohatší části světa: „Patříme mezi tu minoritu bohatých lidí, a proto máme strach z uprchlíků. Bojíme se, že o tohle postavení přijdeme.“ Stejný názor má i Jiří Beneš, který dodává: „Já si myslím, že je dobře, že o ten luxus, o to užívání si, patrně přijdeme. My ho dobrovolně nevydáme, tak nám bude uzmut těmi, kteří potřebují žít.“ Co je podstatou křesťanství? „Pro křesťanství byla charakteristická oběť, život pro druhé, život, který je darován až do úplného sebevydání. Pokud někde tento postoj v církvích žije a projevuje se v sociální oblasti, tak můžeme hovořit o tom, že ještě tady to křesťanství je. Ale myslím si, že naše kultura se ke křesťanství hlásí už spíš takovým ideologickým způsobem, který se vymezuje vůči islámu nebo vůči jiným ideologiím, které jsou nepřijatelné. Já ze společenského hlediska pochybuju, že máme právo se hlásit ke křesťanské kultuře, když náš životní styl křesťanství vůbec neodpovídá. Dnešní podoba křesťanství je už mnohem jiná, než byla původně. Pokud dnešní křesťanství není spojeno s charitou, pomoci v nouzi, s obětováním se druhým, má spoustu vlastností konzumní kultury, kterou přejala. My, křesťané, si užíváme náboženských pocitů a prožitků stejně tak, jako si naši spoluobčané užívají jakýkoli jiných pocitů. Křestané nejsou lepší,“ říká ve velmi zajímavém rozhovoru Jiří Beneš.