DSCN9066Téměř šestnáctiletá Laďka Strnadová z Citic dokončila s osmi dvojkami osmou třídu speciální školy v Sokolově. Ještě jí zbývá jeden rok základní školy, ale už dnes ví, že by chtěla jednou být buď aranžerkou, nebo pekařkou. Ve škole jí baví všechny výchovy – hudební, pracovní, výtvarná i tělesná.

Laďce vděčí sokolovský sbor adventistů, že je dnes plný dětí. Před několika lety si hrála u azylového domu, kde s rodiči a bratrem bydlela, s míčem a ten jí spadl do sousední zahrady. Zahrada patřila křesťanské rodině Jiřího Bauera. Laďka u nich zazvonila a přijala pozvání k nim domů na návštěvu, později do bazénu a do sboru. Od té doby pravidelně chodí každou sobotu na bohoslužby a zve tam i svoje přátele. Všechny ostatní děti přišly do sboru právě na Laďky pozvání.

Laďka pochází z devíti sourozenců, čtyři děti měl táta předtím, než poznal Laďky mamku, maminka měla tři děti z prvního manželství a spolu mají dvě děti, ji a mladšího bratra Dominika. Ostatní sourozenci jsou již dospělí. Laďka se narodila v Karlových Varech, kde chvíli bydleli u tety. Později se přestěhovali na Vřesovou, na Rovnou, do Sokolova a nyní bydlí v nádražním bytě v Citicích.  Bydlení se jí líbí a stěhovat se už nechce. Občas navštěvuje svoji babičku v Chodově. Rodiče pracují u technických služeb, maminka v Citicích, tatínek v Sokolově. Její nejlepší kamarádky jsou Andrea Klempárová a Maruška Bílá, ve škole pak Andrea Gažijová. Také má ráda svého čtyřletého psa Badouška. DSCN8818DSCN9021Ve sboru ji nejvíce baví zpěv, cvičí ji a její kamarádky členka sboru Heda Bauerová. Nově se začíná zapojovat i do nově vznikající romské kapely ve sboru. Také ráda jezdí na společné pobyty občanského sdružení Pohlazení. Letos se rozhodla ke křtu. „Přišlo to úplně samo. Chtěla bych být jako ostatní lidé ve sboru. Pán Bůh je můj druhý táta, můj zachránce a vysvoboditel, někdo jako princ z pohádky. Mám ho hodně ráda,“ vyznává Laďka, které se její sen splnil. V pátek 27.6. byla pokřtěná společně s Andreou Klempárovou a Ondrou Novákem. Se svojí vírou se netají, dokonce paní učitelka musela uznat, že Laďka ví v této oblasti víc než ona. To tehdy, když ji Laďka vysvětlovala, jak Židé potírali dveře beránkovou krví, aby se zachránili před smrtí, a jak to všechno souvisí s Velikonocemi.  Laďka je usměvavá a laskavá dívka. (hk)