Představujeme Andreu Klempárovou…

Vlevo nahoře kamarádka Laďka, dole neteře Valča a Maruška

Bývalý sokolovský kazatel Luboš Čapek a člen sboru adventistů v Sokolově Petr Procházka mohou za to, že se Andree Klempárové ze Sokolova změnil život. Jednou šla vyprovodit svoji malou neteř Marušku do sboru adventistů na Kraslické 14 a před sborem stáli Luboš a Petr, kteří pozvali Andreu na bohoslužbu. Andrea pozvání přijala a ještě týž den se nechala zapsat do zdejšího skautského křesťanského klubu Pathfinder společně se svojí další neteří Sárou. Brzy se také zapojila do zpívání pod vedením sborové učitelky zpěvu Hedy Bauerové. „Ve sboru mě moc baví zpěv. Vždycky se těším na zpívání,“ říká teď už téměř devatenáctiletá Andrea, která by se ráda v letošním roce nechala pokřtít a stala se členkou církve. „Přála bych si mít křest společně s mojí kamarádkou Laďkou. Držely bychom se spolu za ruce a nechaly se ponořit do vody kazatelem Bohoušem Zámečníkem,“ svěřila se.

Andrea žije sama s maminkou Hanou. Její starší sourozenci Hana, Lucie a Tomáš mají již svoje rodiny. Sestru Hanu nezná vůbec, vychovával ji otec, když se s matkou rozešli. Bydlí v Anglii. S Lucií a Tomášem se pravidelně vídává, bydlí také v Sokolově.

Na táboře ve Vimperku

Andrea, které všichni říkají Káča, je v současné době nezaměstnaná v evidenci úřadu práce. Půl roku se učila cukrářkou na Střední živnostenské škole v Sokolově, ale ze zdravotních důvodů učení ukončila. Má totiž problémy s krční páteří a nemůže dlouho stát nebo sedět. V šesti letech jí srazilo auto a způsobilo jí těžké zranění hlavu a krku. V nemocnici byla asi rok. Dvakrát byla později s krkem na operaci a každý večer si musí alespoň na dvě hodiny nasadit ortopedický krční límec. Kromě problémů s hlavou a krkem má dodnes trápení i s kolenem. Také je alergická na slunce a pyl, před kterými se musí chránit. Je tak pro ni těžké najít práci, stejně jako pro její nemocnou maminku.

Na základní školu chodila první rok na „centrálku“, potom na 6. ZŠ a od 5. do 9. třídy na 5. ZŠ v Běžecké ulici. Ve škole měla ráda matematiku, přírodopis, hudebku a tělocvik. „Čtyři roky jsem reprezentovala naši školu ve vybíjené,“ usmívá se Andrea a vypráví, jak ji bavil i fotbal s kluky, kde chytala v bráně. V 9. třídě měla na vysvědčení jen dvě dvojky, jinak celé školní roky měla vyznamenání. Jejím snem je pracovat s dětmi, bavilo by ji být vychovatelkou v dětském domově nebo učitelkou v mateřské školce. „Děti mne mají rády, pořád za mnou utíkají. Já je taky mám ráda,“ říká Káča. Také by chtěla umět hrát na housle. „Když jsem byla malá, učil mě strýc hrát na saxofon. Už to ale neumím. Já toužím umět hrát na housle,“ přeje si nahlas.

Věřící je od malička. „Doma s maminkou se někdy i společně modlíme, ona se modlí romsky, já ale romsky téměř neumím. Mám moc ráda, když se sejdem celá rodina a zpíváme si. Mamka ale do žádného křesťanského společenství nechodí, párkrát byla ve sboru, ona chodí každou sobotu od 9 do 11 hodin na rehabilitace. Jednou se přišel podívat do sboru na romskou bohoslužbu i brácha. Ten teď čeká se svojí přítelkyní první dítě,“ říká Andrea. Její nejlepší kamarádka se jmenuje Růžena Klempárová. Není její příbuzná, jsou kamarádky od 1. třídy, jde jen o shodu jmen. Také se hodně přátelí s Laďkou Strnadovou, Sárou Bílou, Maruškou Bílou a Valčou Kováčovou. Poslední tři jsou zároveň její neteře.

Vpravo Sára, vlevo Laďka a uprostřed gospelový zpěvák Brian Fentress

A jaký je její běžný pracovní den? Ráno vstává, uklidí, uvaří, chodí se psem Macim (maďarsky medvídek) ven, občas zajde na zahrádku a pak čeká na kamarádku Laďku, až přijde ze školy. Spolu pak rády chodí na cvičiště u obchodu Billa, kde si zpívají křesťanské písně. Někdy také čte, její oblíbená kniha je Twilight – Sága Stmívání od Nancy R. Reaganové. Televize ji nebaví, pouze taneční filmy. V Bibli má oblíbený příběh o královně Ester. Do sboru chodí pravidelně nacvičovat zpěv a na sobotní bohoslužby. Ráda poslouchá kázání Bohuslava Zámečníka a Martina Lindtnera. Baví ji Bohoušovy a Chajdovy legrácky. Moc se jí loni v létě líbilo na týdenním pobytu s nácvikem gospelových písní. „Brečela jsem, když jsme měli jet domů,“ vzpomíná. Na letošní léto zatím nic neplánuje.  (hk)