V sobotu 19. ledna se na loketském hřbitově rozloučili pozůstalí s Věrkou Biharyovou, která zemřela po dlouhé nemoci v pondělí 14. ledna. Pohřbu se zúčastnily desítky lidí, rodina, přátelé. Pohřeb doprovodil zpěvem a hudbou Lukáš Slepčík. Členové církve adventistů ze Sokolova zazpívali s doprovodem Hedy Bauerové píseň „Blíž Tobě, Bože můj…“. Věrce bylo 60 let. Od roku 2017 byla členkou Církve adventistů sedmého dne v Sokolově. Její manžel Arnošt zemřel ve věku nedožitých 60 let 1. června roku 2016. Na Věrku Biharyovou zavzpomínal na pohřbu ve smuteční řeči kazatel Martin Lindtner, který zároveň povzbudil přítomné nadějí na opětovné setkání v Božím království:

Vážená zarmoucená rodino, vážení smuteční hosté,

rád bych společně s vámi vzpomenul na to, jakým člověkem byla naše drahá zesnulá, sestra v Ježíši Kristu, Věrka Biharyová. Už při vícero příležitostech, kdy jsem se jako kazatel loučil s nějakou ženou, jsem zvažoval, zda nepoužít slova moudrého krále Šalamouna o ženě statečné. Ta slova se nacházejí v závěru biblické knihy Přísloví. Pokaždé jsem si ale řekl, že ještě počkám. Počkám na ženu, která je skutečně hodna těchto slov. A dnes, když stojíme u hrobu Věrky, jsem rád, že jsem počkal. Protože ona byla skutečně ženou velmi silnou a statečnou. Tak jsme ji všichni znali.

Text o ženě statečné z Bible je chválou zbožné ženy, kterou Bůh dává jako vzor všem ostatním dívkám a ženám. Myslím, že život Věrky byl příkladem pro vás všechny, milé dámy, které jste ji znaly.

Statečná žena Věrka Biharyová – taková je k pohledání. Je mnohem vzácnější než všechny poklady světa. Přišla na svět 24. března roku 1958 v Olomouci do rodiny Jolany a Štefana Olahových. Měla mnoho sourozenců, o které se už od dětství dokázala postarat, protože rodiče chodili do práce. A tak už v 6 letech vařila pro celou rodinu a vykonávala další domácí práce.

Netrvalo dlouho a rodina Olahových se přestěhovala sem do západních Čech, kde Věrka potkala i svého manžela Ernesta. Celý společný život prožili zde v malebném městečku Loket. A tu naše báseň o ženě statečné pokračuje:

Srdce jejího manžela Ernesta na Věrku zcela spoléhalo a důvěřovalo ji. Po všechny dny svého života mu prokazovala dobro. Pracovat rukama pro ni bylo radostí. Ať to bylo v péči o rodinu nebo v zaměstnání zpočátku ve sklárně v Novém Sedle a později ve zdejší loketské porcelánce.

Statečná žena Věrka ráno vstávala ještě před rozedněním, aby připravovala pokrm pro svou rodinu. Tak jsme ji poznali i my, její duchovní rodina, a její domácí buchty, které pravidelně pekla na bohoslužby, pro nás zůstanou nezapomenutelné. Kdykoli jsme k ní přišli na návštěvu, byl její stůl pro nás plný.

Věrka byla zodpovědná a sama na sebe velmi přísná, a proto mohla totéž vyžadovat od svých nejbližších. Na chod svého domu pečlivě dohlížela a nesytila se chlebem zahálky. Společně s manželem vybudovali domov pro své tři děti Ernesta, Martinu a Honzu, vnučku Dianu a holčičky. Přes všechnu přísnost svou rodinu milovala. Nebyla to laciná láska, které nezáleželo na člověku. Ale právě proto, že jí na vás velmi záleželo, byla někdy tolik přísná. Častokrát se za vás modlila. A vůbec péče o domácnost byla zároveň jejím koníčkem. Věrka měla vždy tak čisto a uklizeno, že pokaždé, když jsem přišel na návštěvu, cítil jsem se zahanben.

Štědře otvírala svou dlaň také ubohým a pomocnou ruku nabízela chudým, ač sama nepřekypovala bohatstvím. Nikdy jsem neměl pocit, že dává s nějakou nechutí nebo z povinnosti. Vždy měla radost, když mohla pomoci. Bylo to její životní heslo – pomáhat druhým.

Její ústa byla plná životní moudrosti. Dokázala se radovat ze života a být spokojená, s tím co měla. „Co pořád chcete víc. Buďte spokojeni s tím, co máte. Máte co jíst a pít a střechu nad hlavou.“ To jsou jen střípky z její moudrosti. Její moudrost spočívala i v tom, že dokázala rozlišovat mezi pomíjivými a nepomíjivými hodnotami. Své úsilí a čas investovala právě do těch věčných hodnot. Vždy se například velmi radovala a zároveň plakala, když vyprávěla, jak mohla spolu s dětmi prožít chvíli v Boží přítomnosti.

Jak se může narodit taková statečná a silná žena? Myslím, že Věrce byla dána do vínku hluboká úcta k Bohu. Bázeň z Boha, respekt před Bohem. A my víme, z téže knihy Přísloví, ve které se nachází báseň o ženě statečné, že klíčem k moudrosti je právě respekt z Boha. Vzpomínám si, jak velmi intenzivně vnímala skutečnost, že Bůh vidí každý krok jejího života. Při pomyšlení na takto projevenou Boží blízkost jí běhával mráz po zádech. Bát se Boha – to je hodnota, která nepomíjí, to je hodnota, ze které se rodí žena silná, moudrá a statečná.

Báseň o ženě statečné končí slovy: Je mnoho znamenitých žen, ale ty je všechny převyšuješ. Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží. Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať zůstávají ve Vašich myslích.

Milá rodino Biharyových a Olahových – zemřela vám matka. Protože po smrti vašich rodičů zaplnila právě Věrka to prázdné místo. A vy se teď můžete ptát, ke komu půjdeme? Existuje jen jedna uspokojivá odpověď – ke Kristu. Vždyť jen on má slova naděje a věčného života.

V závěru básně jsme četli, že žena statečná si zaslouží odměnu. Věrka teď bude čekat na svou odměnu zde v místě jejího odpočinku. Odměnou pro ni bude vzkříšení z mrtvých, které nastane při druhém slavném příchodu Ježíše Krista na naši zemi. To je křesťanské vyznání naděje, kterým se můžeme dnes potěšit:

Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. 14 Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. 15 Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. 16 Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; 17 potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. 18 Těmito slovy se vzájemně potěšujte. (1 Thess. 4:13 CEP)

Dovolím si říct, že tato odměna bude pro Věrku ještě sladší tehdy, když bude moci slavný závěr dějin prožít společně s Vámi, se svou rodinou.

Žena statečná – taková je k pohledání. Je mnohem vzácnější než všechny poklady světa. My se dnes loučíme s vděčností a nadějí, protože Bůh dal, abychom se díky Věrce a jejím hodnotám s jednou statečnou ženou setkali. Amen.

Fotky z pohřbu Věrky Biharyové na loketském hřbitově jsou zde: POHŘEB