Děti soutěžily v Plzni na dalším ročníku „Pečeti“/ další fotky

Fotky z Plzeňské pečeti z větší části od Míši Vilímkové ze Sokolova, Jirky Bauera z Dolního Rychnova a z menší části od Věry Krassové z Citic jsou zde: Plzeňská pečeť

Další ročník soutěže pro děti s názvem Pečeť se pod vedením Plzeňáků o víkendu od 7. do 9. dubna opravdu vydařil. Ze Sokolova a okolí přijela auty a vlakem početná skupina skautského oddílu Agara a spolku Pohlazení, celkem sedmnáct dětí, pět dospělých a jedna pomocnice z řad mladých. V pátek po registraci ve společenském centru adventistů v tzv. KVK centru, přivítání se s ostatními účastníky z Chebu, Karlových Varů, Klatov, z Plzně a možná i dalších míst a po rozdělení do soutěžních skupin po přibližně 8 dětech se všichni účastníci přesunuli do tělocvičny základní školy, která se proměnila v noclehárnu :-). V sobotu ráno po vydatné snídani se všichni vydali do KVK centra, kde se konala bohoslužba. Ta však začala již první soutěžní disciplínou, kdy děti měly za úkol najít sedm stejně označených žlutých „kinder vajíček“, ve kterých byl ukrytý verš z Bible s nějakým hrdinou. Verš pak musely najít v Bibli a poznat, o jakého hrdinu se jedná. Honza Mráček při dětské bohoslužbě kázal na téma Můj hrdina. Kázání doplnily zpěvem a hrou děti z tamního plzeňského sboru adventistů. Ostatní se brzy ke chválám připojili a společně si tak všichni zazpívali. Po výborném obědu (zapečené těstoviny s kečupem) pokračovala soutěž na stanovištích v okolí řeky Radbuzy a okolí. Autobusem MHD se skupinky dopravily do města, kde začalo veliké klání, které znepříjemňovali rádci na koloběžkách. Ti se snažili ukořistit co nejvíce „perel“, které za splněné úkoly děti získaly. Naše skupinka začala na stanovišti č. 3, kde se z dětí staly Davidové a bojovaly s prakem proti obru Goliášovi. Na stanovišti č. 4 se zapojila celá skupina najednou. Úkolem bylo udržení rovnováhy s přemístěním z bodu A do bodu B. Cestou mezi stanovišti jsme přišli o jednu perlu. Na stanovišti č. 5 jsme museli najít ukryté části bludiště, které bylo potřeba složit a najít správnou cestu z něj. Na další soutěžní disciplíně děti sbíraly manu v podobě rozházených plastových víček. Pro mě a Míšu Tůmu v tuto chvíli soutěž skončila, i když nám to bylo moc líto. Míša se musel vrátit do léčebny nedaleko Plzně, kde se již téměř rok léčí. I tak za všechno díky, organizátorům, dětem, ale především Pánu Bohu za krásné počasí po celou dobu. Věra Krassová