sborV pátek 7.3. od 18 hodin zveme všechny zájemce, začátečníky i pokročilé, na třicátou čtvrtou hodinu pravidelného studia „Velkého příběhu Bible“ do modlitebny adventistů na Kraslické 494/14 v Sokolově. Tématem bude Pravá církev.

V předchozí lekci jsme si ukázali na smysl a poslání církve. Přečetli jsme si v první knize Bible, první knize Mojžíšově o tom, že církevní společenství má svůj původ již v ráji. Stejně jako Bůh existuje ve společenství – jeden ve třech a tři v jednom, má i člověk žít ve společenství. Dozvídáme se, že jsme byli stvořeni pro vztahy. Místem, kde se společně scházejí lidé s Bohem, je právě církev. Úkolem církve je, aby zrcadlila Boží mnohotvarou moudrost, rozmanitost.

Ježíš nás učí, že máme milovat Boha a milovat své bližní. O obě tyto oblasti v církvi jde, jsou propojené a souvisí spolu. Z bohoslužby, kde jde o Boha, neodcházíme s otázkou „Co jsem získal?“, ale ptáme se „Líbilo se Bohu to, co se dělo?“ V církvi je Bůh divákem našeho uctívání. Nejvíc záleží na tom, co se děje v srdcích členů církevního společenství, a nikoli mezi herci na jevišti. Pokud člověk přistupuje k církvi jako konzument, trápí ho hudební styly, řád bohoslužby, oblečení druhých a přichází tím o to nejdůležitější – o setkání s Bohem. Je třeba se tedy soustředit na vnitřního ducha, ne na vnější věci, dívat se vzhůru.

Je třeba se ale také dívat kolem sebe, na druhé lidi, které máme milovat. Církev je místo, kde se scházejí lidé, které jsme si nevybrali sami, ale povolal je Bůh. Do církve chodí různí lidé, všechny spojuje láska ke Kristu. V Církvi se učíme mít jeden druhého rádi a společně se snažíme sloužit Bohu službou druhým.

Svět dokáže téměř všechno stejně dobře nebo ještě lépe než církev. Je jediná věc, kterou nedokáže: neumí nabídnout milost. Nejdůležitější úkol církve je zobrazovat ve svých životech milost Boží, tedy nejdříve pochopit a přijmout Boží bezpodmínečnou lásku, odpuštění a milost a poté žít podle toho – předávat tuto bezpodmínečnou lásku druhým lidem. Církev přes všechny svoje nedostatky ztělesňuje Boží zaslíbení a nabízí náznak naděje. Nedokonale, ale snaží se. Přestože my lidé jako jednotlivci i jako církevní spolek působíme Bohu velikou bolest, Boží zájem o nás trvá dál. Bůh nás miluje neproto, že si to zasloužíme, ale proto, že je Bohem milosti. Boží láska přichází zadarmo, bez podmínek. Není nic, čím bychom mohli Boha přimět k tomu, aby mě miloval více, nebo méně.

V další hodině studia Bible se budeme zabývat problémem rozdělení křesťanství, pravou církví a jejím významem.

Všichni jste srdečně zváni! Hana a Tomáš Kábrtovi