Šenvert, Kraslická 14
Kázání
A chodil Henoch s Bohem…
30. Čvn
Kázání Martina Lindtnera 28.6.2014
„Ve věku sto šedesáti dvou let zplodil Jered Henocha. Po zplození Henocha žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dvě léta, a umřel. Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metuzaléma. A chodil Henoch s Bohem po zplození Metuzaléma tři sta let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let. I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal“ (Genesis 5:18-24). Proč je vlastně napsán jmenný rodokmen v 5. kapitole Genesis? Kvůli Henochovi. Jako rámec, který má zvýraznit právě Henochův život. U všech ostatních jmen praotců je zde uvedeno, že plodil, žil a umřel. Jen u Henocha čteme, že plodil, chodil s Bohem a Bůh si jej vzal. V rodokmenu je Henoch uveden na sedmém místě, což je nejdůležitější číslovka v hebrejském myšlení. Jméno Henoch znamená Zasvěcenec. Zasvětil svůj život Bohu. My se nazýváme křesťané – kristovci. Jsme Boží zasvěcenci. V Kristu jsme zasvětili svůj život Bohu. To znamená, že se vzdáváme toho, abychom jakkoli určovali směr, formu a cíl našeho dalšího života, kudy povedou naše další kroky, jakým způsobem je prožijeme, dokonce i cíl naší životní pouti necháváme na Bohu.
Požehnání slepého podvodníkovi
8. Čvn
Kázání Tomáše Kábrta 24.5.2014
Genesis 27:1-23
Jde o požehnání a požehnání dává Bůh. Kdy se žehná? Při boho-službě.
Izák je knězem rodu, představitelem Boha, je dokonce slepý, bezmocný, závislý – zřetelně nejde o jeho vůli, ale o Boží vůli
Jákob vstupuje do Boží přítomnosti, jde o bohoslužbu, o motivaci k ní
Jákob něco očekává, chce – požehnání (myslí na dědictví, moc, bohatství)
a přichází jako herec – v slavnostním přestrojení, hraje si na někoho jiného, pod jiným jménem…
Bůh je přítomen, skrze Izáka se ptá: „Kdo jsi?“ (doslova „kdo ty“? nebo „zda ty?“)
podobně k Adamovi – „kde jsi?“ (také „jak jsi?“)
Můžeme si na něco hrát, ale v Boží přítomnosti, při bohoslužbě, jsme konfrontováni s pravdou, se svým skutečným stavem, se svou identitou… kdo jsi doopravdy?
Miluješ Boha stejnou láskou jako na počátku?
8. Čvn
Kázání Hany Kábrtové 7.6.2014 v Sokolově
Milé setry, milí bratři a přátelé,
při čtení Bible jsem našla v její poslední knize Zjevení Janovo dopis, který je pro mě a možná také i pro někoho z vás. Možná pro náš celý sbor. Věříte, že už v 1. století, kdy byla tato kniha napsaná, nám Pán Bůh píše dopis? Podívejte se sami a přesvědčte se se mnou.
Kniha Zjevení Janovo, 2. kapitola od 1. do 7. verše:
1 Andělu církve v Efezu piš: Toto praví ten, který drží sedm hvězd ve své pravici, který se prochází mezi sedmi zlatými svícny: 2 „Vím o tvých skutcích, o tvém úsilí i tvé vytrvalosti; vím, že nemůžeš snést ty, kdo jsou zlí, a vyzkoušel jsi ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři. 3 Máš vytrvalost a trpěl jsi pro mé jméno, a nepodlehls únavě. 4 Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku. 5 Rozpomeň se, odkud jsi klesl, navrať se a jednej jako dřív. Ne-li, přijdu na tebe a pohnu tvým svícnem z jeho místa, jestliže se neobrátíš. 6 To však máš k dobru, že nenávidíš skutky Nikolaitů stejně jako já. 7 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze stromu života v Božím ráji.“
Dopis, který jsem četla, nás přesouvá na ostrov Patmos. Blízký, přítomný a přátelský Ježíš, ale zároveň i veliký, vzdálený, slavný a budoucí Bůh si vybral učedníka Jana jako prostředníka, kterému v sedmi dopisech různým církvím diktuje důležitá poselství. Náš dopis je prvním z nich. Více >
Ježíš Kristus činí zázraky i dnes
21. Kvě
Kázání Aleny Novákové v sobotu 10. května 2014
Dnes bych s vámi chtěla mluvit o Ježíšových zázracích. Budu mluvit o zázracích, které konal zde na této zemi v době, kdy tady působil, tzn. o zázracích, které byly vykonány před více než 2000 lety. Vás bych ale ráda požádala, abyste o každém z těchto zázraků přemýšleli tak, zda se neudál také v tomto sboru, nyní v 21 století.
Každý, kdo ví alespoň něco o Ježíši, ví, že vykonal mnoho zázraků uzdravení. V Matouši, ve 4. kapitole, 24 verši se píše: Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejích synagogách, kázal evangelium Božího království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu lidu. Více >
Nauč se děkovat, to tě naučí myslet.
5. Kvě
Kázání Jiřího Bauera mladšího 3. května 2014
K tématu dnešního rozjímání ze Slova Božího mě přivedl výrok filozofa Martina Heideggera: „Nauč se děkovat, to tě naučí myslet.“ Jak může souviset děkování s našimi kognitivními procesy? Může mít myšlení něco společného s vděčností?
Vácha a Satoria ve své knize „ Život je sacra zajímavej“ se domnívají, že se dá při troše dobré vůle říct, že mystickým jevem je vysoká poloha pozornosti, kdy pozornost ve svém vrcholovém výkonu je schopna vnímat permanenci tvoření. Co to je?
V podstatě v každém okamžiku člověk sám sebe dostává. Je to jednak zážitek konečnosti, jinými slovy zážitek či poznání pravdy o tom, že si vlastním přičiněním nejsem schopen zajistit si své pokračování. Mé pokračování není vůbec ničím zaručené. I naprostý nevěrec povzdechne tu a tam, že nevíme dne ani hodiny, minuty ani vteřiny. Život a jeho pokračování je mi dáno. Tím samým aktem trénované pozornosti registruji i obdarování. Věřící člověk jde ještě dál a říká: dar od někoho, a křesťansky věřící člověk vychován janovským pojetím říká: dar někoho, někdo se dává. Více >
Zachránený Peter a neveriaci modlitebníci
8. Dub
Kázání Mateje Ondruška z Bratislavy 5.4.2014 na Skutky 12,1-17
Milé sestry, bratia, milí priatelia,prajem vám požehnanú sobotu. Som rád, že opäť spoločne môžeme otvárať Písmo, že spoločne môžeme nechať pôsobiť na nás Ducha Svätého. A tak tým sa naša viera zosilňuje a rastie, lebo Duch Svätý nás mení a my môžeme hľadieť len na Krista. Sestry a bratia, už sa vám stalo niekedy, že ste sa modlili o niečo a keď ste to nakoniec dostali, tak ste tomu ani neverili, že to naozaj stalo? Divili ste sa nad tým, že ako je to možné, že sa mi toto stalo. A pritom, len Pán Boh vypočul vaše prosby. Alebo, že ste boli v zúfalej situácii a nevideli ste z nej východisko a aj ste sa zmierili s tým, že to tak má byť a zrazu Boh zasiahol a skutočnosť sa zdala ako sen? Máme podobné skúsenosti? Biblia nám opisuje podobný príbeh, ktorý sa tak stal. Poďme sa na neho spoločne dnes pozrieť. Tento príbeh je zaznamenaný v knihe Skutkov 12. kapitole.
Cestou krize zpátky k naději
18. Bře
Kázání Martina Lindtnera na biblický text
Jan 6,16-21: 16Večer jeho učedníci sešli dolů k jezeru, 17nastoupili na loď a plavili se na druhý břeh do Kafarnaum. Ačkoli se už setmělo, Ježíš k nim nepřišel. 18Jezero se začalo vzdouvat silným větrem. 19Když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po hladině a blíží se k lodi. Vyděsili se, 20ale on jim řekl: „To jsem já, nebojte se!“ 21Tehdy ho ochotně vzali na loď, a ta se hned ocitla u břehu, k němuž pluli.
Osnova:
- Krize Janových čtenářů
- Naše krize (osobní/církve)
- Zvěst příběhu do krize (ON, my)
- Závěr (cesta vs. cíl) Více >
Pozvedám své oči k horám…
15. Úno
Kázání Martina Lindtnera k vylosovanému novoročnímu textu sboru Sokolov
Milost vám a pokoj od našeho pastýře Ježíše Krista
Je před námi nový rok 2014 a nová slova, která mají pulsovat v našem sboru po celé toto období. Slova, která chtějí být jakýmsi kardiostimulátorem našeho sboru. Ta slova mohou zajistit našemu společenství pravidelný puls. Nebo jinak řečeno, jsou to slova životodárná.
1 Píseň k pouti. Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc?
8 Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Více >
Kdo z vás je bez hříchu…
26. Pro
Lukas Cranach st.: Ježíš a cizoložnice
Kázání Martina Lindtnera 14.12.2013 na biblický text
Milost Vám a pokoj od našeho Pána – Ježíše Krista. Milí bratři a sestry, rád bych s vámi otevřel evangelijní příběh, jehož cesta do Bible je sama o sobě napínavým vyprávěním. V nejstarších dochovaných opisech evangelií zcela chybí. V těch pozdějších s ním opisovači evangelií nakládali jako s horkým bramborem. Jednou ho najdeme v Lukášově evangeliu (Lk 21,38) jindy v Janově, a to až na čtyřech různých místech (7,36; 7,44; 7,52; 21,25). První křesťané si s ním nevěděli rady. Kam ho do Bible zařadit? A raději ho ani moc nekomentovali. V západní části církve se objeví první výklady a komentáře našeho příběhu až v 5. století a ve východní až ve 12. století. Přes spletitou cestu do evangelií patří dnes tento příběh mezi nejznámější. Nalezneme jej v Evangeliu podle Jana 8,1-11. Proč se tak krásný a dojemný příběh tak obtížně prokousával do evangelií? Patrně proto, že už prvním křesťanům se zdálo jednání jejich Pána příliš velkomyslné. V praktickém životě na sborech bylo podobné velkorysosti k hříšníkům mnohokrát zneužito. Jednoduše církvi se obtížně následoval příklad Pána, který je až příliš velkorysý k hříšníkům. A to platí dodnes. Praxe praví, že přílišná velkorysost se nevyplácí. Příliš důvěry a milosrdenství bývá zneužíváno. Proto si ten příběh tak obtížně hledal cestu do evangelií. Rád bych se v příběhu zastavil na třech místech. Více >
Společenství doby konce
12. Pro
Kázání Tomáše Kábrta ze 7.12.2013
1. List Petrův 4:7-10 – „Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám. Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů. Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to! Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.“
„Konec“ (v řeckém originálu telos = cíl, smysl) – jde o očekávaný cíl, účel, výsledek, smysl všech věcí
Ježíš Kristus řekl: „Já jsem alfa i omega, začátek i konec“, On má nade vším a za vším poslední slovo, jako na počátku, tak i na konci. Byl u našeho stvoření a dává konečný smysl našemu životu. A naše křesťanství je následování Krista, nic jiného. Stejně jako náš adventismus, od latinského adventus = příchod, je hnutím pro tak zvanou poslední dobu – soustředění na Krista a jeho příchod. Ellen Whiteová, průkopnice adventismu, napsala před sto lety o souvislosti prvních a posledních učedníků Kristových: „Měli světu představovat Krista. To, co bylo podstatné pro křesťanský život učedníků tenkrát, je stejně důležité i pro nás dnes.“ Více >
Nové komentáře