Ivana Látalová

Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě


Příspěvky od Ivana Látalová

Hosté z Prahy zahráli dětem pohádku O pejskovi a kočičce

Pejsek, kočička a zlý pesV sobotu 2.3. přijeli do sokolovského sboru adventistů hosté z Prahy. Byli jimi manželé Čestmír Suška a Arjana Shameti, kteří jsou členy sboru Církve bratrské v Praze 1 v Soukenické ulici. V rámci odpoledního programu zahráli přítomným dětem pohádku Josefa Čapka „Jak pejsek s kočičkou pekli dort“. Děti se aktivně do představení zapojily, hrály na různé hudební nástroje, zpívaly písně, ale také přidávaly do pekáčku suroviny k výrobě dortu.

Čestmír Suška je sochař a vystavoval loni v sokolovském klášteře svá díla. Výstavu nazval Král vysílá své vojsko. Sám se označil za vyslance Krále, který před sedmi lety otevřel své srdce Bohu. Jeho žena Arjana uvěřila v Boha již v roce 1993. Třináct let čekala na první společnou manželskou modlitbu. Spolu mají tři syny. Arjana Shameti je učitelka francouzštiny. Více je možné si přečíst z jejich života zde: Posvěcení prostor aneb král vysílá své vojsko

O pejskovi a kočičce

 

 

 

 

 

 

Více obrázků: Pohádka o pejskovi a kočičce

Rotavští Romové chválili Boha písněmi i slovem

Historicky první romskou bohoslužbu zažil sokolovský sbor adventistů v pátek 1.března. Z Rotavy přijela zahrát a zazpívat romská kapela Michala Kaly Le Devleskhere čhave (Jsme Boží děti) a z Německa romský kazatel Rudi Walter. Modlitebnu zaplnili zvědavci z řad stálých návštěvníků sboru a řada sokolovských Romů, kteří byli ve sboru poprvé, mezi nimi mnoho mladých.

Překlad písní do češtinyKe krásným temperamentním písním, z nichž většina je vlastním dílem kapely, mohli přítomní sledovat i jejich překlad do češtiny promítaný na zeď za pódiem.
Písně skupiny jsou velmi poetickými vyznáními lásky a vděčnosti k Bohu.

Kromě písní se romští hudebníci a zpěváci z Rotavy podělili také se svými životními příběhy o tom, jak do jejich srdcí a trápení úžasně vstoupil Pán Ježíš.

Rudi WaltrCharismatický Rudi Walter přednesl krátké kázání o nabídce Božího odpuštění v Kristu a duchovním znovuzrození hříšníků k novému čistému životu. Citoval z Písma texty popisující Pána Ježíše a jeho následovníky jako světlo vstupující do temnoty tohoto světa. Na jeho výzvu k přijetí Božího odpuštění hříchů a k nastoupení nové cesty s Bohem reagovalo asi dvacet lidí, se kterými se romský kazatel modlil a žehnal jim.

Po této živé netradiční bohoslužbě se všichni, kterým se ještě nechtělo domů, sešli u prostřeného stolu. Vyprávěli si dojmy z večera i své životní zkušenosti s Bohem. Více >

Zázračný příběh křesťanského muzikanta z Rotavy Michala Kaly

Jmenuji se Michal Kala a narodil jsem se v roce 1969 do romské rodiny v Rotavě na Sokolovsku jako jeden ze sedmi sourozenců. Ve škole jsem patřil mezi záškoláky, chodil jsem s kamarády kouřit, pak i krást, a tak jsem se dostal ve 14 letech do polepšovny u Kutné Hory. Prožíval jsem to jako katastrofu horší než vězení. Vychovatel, bývalý vojenský parašutista, byl na nás hodně tvrdý. I mezi námi kluky vládlo pěstní právo. Nedal jsem se a nakonec jsem se stal předsedou ústavní samosprávy. Jezdili jsme pracovat do výroby bot ve Zruči nad Sázavou a já měl při tom na starosti družstvo 24 vrstevníků. Jednou jeden cestou utekl a ten krutý vychovatel mě za to zavřel do kobky ve sklepě, kde byla úplná tma a zima. Mrzl jsem tam 6 dnů a nocí, každé ráno mě vychovatel přišel zbít, jídlo mi schválně dával nechutně smíchané. Nikdy jsem nebrečel, řekl jsem si, že to musím vydržet.

O prázdninách mě pouštěli za dobré chování domů. Při tom jsem se v necelých sedmnácti seznámil se svou dnešní ženou. Zamiloval jsem se a z příštích prázdnin jsem se nevrátil do polepšovny. Chytili mě ale policisté a předali mě nenáviděnému vychovateli v polepšovně. Znovu mě týral ve sklepě. Řekl mi, že zařídí, abych nebyl po dosažení plnoletosti v 18 letech propuštěn a aby mi byl pobyt v polepšovně prodloužen o další rok. To už jsem nemohl vydržet a pokusil se o sebevraždu oběšením. Našel mě kotelník, odřízl provaz, který mě dusil, a zavolal sanitku. Z nemocnice mě poslali na psychiatrii do Kutné Hory. Tam jsem strávil 3 měsíce. Před propuštěním jsem se svěřil lékaři o skutečných poměrech v polepšovně. A on zařídil, aby mě přeložili do jiného výchovného zařízení v Pšově. Tam to bylo nesrovnatelně lepší. Vychovatel tam byl skvělý, laskavý. Snažil jsem se. I zde si mě nakonec kluci zvolili předsedou samosprávy. Více >

Pozvánka na akce sboru v tomto týdnu

Večery s Knihou knihI tento týden se uskuteční Večer s Knihou knih, a to ve čtvrtek 7.3. v Chodově. Tomáš Kábrt, člen České biblické společnosti a Církve adventistů sedmého dne, bude promítat a přednášet na aktuální téma naší doby s názvem „Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náčelníci, aneb Proroci a my“. Vstup je zdarma.

V pátek 8. 3. je připraven program pro děti přímo ve sboru adventistů v Sokolově. Setkání povede od 15.30 hodin místní kazatel Bohuslav Zámečník. Po skončení je jako obvykle nácvik zpěvu s Hedou Bauerovou.

Pozvání na pravidelnou sobotní bohoslužbu je samozřejmostí. První část – tzv. sobotní škola bude tentokrát věnována přírodě, správcovství a životnímu prostředí. Začíná se oslavnými písněmi v půl desáté. Všichni jste srdečně zváni!

Pozvánka na Biblický týden 2013

Daniel Duda

Zveme Vás na Biblický týden Českého sdružení církve adventistů, který se uskuteční v termínu od 21. do 28. července ve středisku Immanuel u Ždírce nad Doubravou. Hlavním hostem a řečníkem bude ThDr. Daniel Duda. Tématem letošního ročníku bude: Velký příběh Bible II.

BTStejně jako v minulých ročnících budou přednášky probíhat vždy v dopoledních hodinách. Odpoledne bude možno prožít různým způsobem – na výletech, workshopech, sportovních aktivitách atd. V době dopoledních přednášek a večerního programu bude pro děti ve věku  4–15 let zajištěn program.

Jelikož je o rezervace volných míst každoročně obrovský zájem, neváhejte a přihlaste se včas! Sběr přihlášek začíná 27. března 2013 od 12:00 hodin zde: registrace

Mapa: Rekreační středisko Immanuel – Ždírec nad Doubravou

Je zázrak být milován a milovat

Kázání Bohuslava Zámečníka 2. března 2013

Je zázrak být milován a milovat (Kurt Marti)

Dneska máme nádherné téma, být milován a milovat. Kolik lidí na světě může prožívat tuto úžasnou věc? Někteří i celý život, jiní jen nějaké úseky svého života a mnozí toto za celý život nepoznají. Jak musí takový život bez lásky vypadat? Bohuslav ZámečníkMožná by stačilo den nebo dva prožít na lince důvěry nebo na jiné lince, která chce pomáhat lidem, kteří prožívají nedostatek lásky, nejsou milováni. Dnes mají své linky také děti, které nejen že nejsou milované svými blízkými, rodiči, ale dokonce jsou ohrožovány na životě.

V této souvislosti mne napadl první text z Bible: Jeremijáš 31, 3

„Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. Avšak milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.“ (Bible Kralická)

Text naděje. Bible hovoří v přítomném čase. Český ekumenický překlad představuje čas minulý, ale v Bohu je obsažen i čas budoucí. V našem čase věci začínají a končí. V Božím pojetí je čas něčím jiným. Více >

Vyšla březnová Pěkná vyhlídka!

 

Časopis ke stažení zde: Pěkná vyhlídka 3/2013

Sokolovský sbor se představuje:

Nezdolná Mária Blaščáková:

Bůh je silnější

V malé vesnici Lukov v okrese Bardejov na Slovensku se před osmdesáti lety narodila Marienka. Kromě maminky Marie a tatínka Petra měla ještě tři starší bratry – Jurka, Štefana a Janka. Marienka nebyla nejmladší, po ní ještě do rodiny přibyla sestra Anna. Celý život si v sobě nese těžkou ránu, smrt její maminky. Ani po tolika letech nepřestává plakat, když si na ni vzpomene. Zemřela na rakovinu, když bylo Marience šest let. Život se celé rodině rázem změnil k nepoznání a nad strastiplnými životními cestami malé holčičky nezůstane žádné oko suché. Prošla si skutečným „peklem“ v podobě odstrkování, surového bití a ponižování ze strany všech jejích chlebodárců. Hledat Pána Boha v jejím příběhu nebylo vůbec snadné, přesto mu je Marienka vděčná, že se jí sám dal poznat a že byl jejím přítelem i v dobách velmi zlých. Tak velká její důvěra v Boží dobrotu a lásku se nevidí u lidí žijících spokojeným životem. Nikdy neztratila svoji hrdost a vnitřní svobodu. Marienka je velká znalkyně Bible, kterou každý den studuje. Má bystrou a vnímavou mysl, výbornou paměť. Bydlí už čtyři roky v Kynšperku nad Ohří v domě s pečovatelskou službou. Tu ale nevyužívá, je naprosto samostatná a soběstačná. Má dceru Janu a dvě vnoučata, 14-letou Janičku a 4-letého Románka.

Marienko, co se dělo ve vaší rodině po smrti tvé maminky?

My jsme bydleli v Lukově v pronajatém domě u sedláka Tulenka. Měl 20 krav. Po smrti maminky se nás chtěl zbavit, a tak nám otrávil jedinou kozu, kterou jsme měli. Odstěhovali jsme se do baráku po Židech, říkalo se tomu židovna, ale tam jsme nebydleli dlouho. Otec jezdil pracovat do lesa a neměl na nás čas, a tak se naše rodina rozpadla. Štefana si vzali sedláci do Ruska, Janko odešel do učení do Nové Paky, učil se ševcem a krejčím, a nás s Aničkou, té byly tehdy tři roky, dali do dětského domova do Horovců u Púchova. Odvezl nás tam Jurko. To byl maminky syn z prvního manželství. Jejího prvního muže zabil blesk. Náš otec se o nás nestaral. Více >

Tip na knížku – Philip Yancey: Nekončící milost

„Svět dokáže téměř všechno stejně dobře nebo ještě lépe než církev,“ říká Gordon MacDonald. „Nepotřebuješ být křesťanem, abys mohl stavět domy, krmit hladové nebo léčit nemocné. Je jen jediná věc, kterou svět nedokáže: neumí nabídnout milost.“ MacDonald vystihl nejdůležitější úkol církve. Kde jinde může svět nalézt milost?

Po přečtení naprosto úžasné knihy Proč se obtěžovat s církví jsem si koupila další knihy od stejného autora, Američana Philipa Yanceyho. Další, kterou jsem přečetla, se jmenuje Nekončící milost. Přestože některé příběhy a přirovnání jsem již znala z předešlé knihy, opět mě kniha učarovala. Autor představuje Pána Boha tak přitažlivým způsobem, že každý čtenář zatouží najít v něm svého opravdového přítele a zachránce.

„Když se ohlédnu na svou pouť víry, na všechno bloudění, okliky a slepé uličky, vidím, že to byla právě touha po milosti, co mě drželo při životě. Na čas jsem zavrhl církev, protože jsem v ní nalézal příliš málo milosti. Ale stejně jsem se vrátil, protože jinde jsem milost nenašel vůbec.“

Autor zkoumá, zda jsou milost a odpuštění cestou k řešení manželských krizí, problému zneužívání dětí, homosexuality, drogové závislosti, narušení mezilidských vztahů, mezinárodních, mezikulturních i mezináboženských konfliktů. Dokonce zmiňuje a uvádí jako příkladnou naši „sametovou“ nenásilnou revoluci v čele s Václavem Havlem. Více >

Synu můj, vrať se domů…

Kázání Františka Byrtuse 23. února 2013 v Sokolově

Žalm 57. 8, 10 – 12:

Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu zpívat, prozpěvovat žalmy. Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. Povznes se  nad nebesa, Bože, nad celou zemí ať je tvoje sláva!

UCTÍVÁNÍ BOHA VE SPOLEČENSTVÍ  – TO JE SMYSL , CÍL A NÁPLŇ SPOLEČNÉ BOHOSLUŽBY.

ZAJISTÉ, BOHA UCTÍVÁME PŘEDNĚ KAŽDÝ PO SVÉM, VE SVÉM OSOBNÍM, SOUKROMÉM ŽIVOTĚ. TAK JAK ŽIJEME,   DŮVĚROU, POSLUŠNOSTÍ, TÍM, JAK ZJEVUJEME JEHO CTNOSTI V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ.

SOBOTNÍ BOHOSLUŽBA JE VYVRCHOLENÍM NAŠÍ KAŽDODENNÍ  SOUKROMÉ BOHOSLUŽBY, PROTO JSME DNES TADY A CHCEME BOHA SPOLEČNĚ CHVÁLIT, DÁLE HO POZNÁVAT, PROHLUBOVAT NÁŠ VZÁJEMNÝ VZTAH.

PROČ, ZA CO BOHA CHVÁLÍME? PROTOŽE JE DOBRÝ. Více >