Šenvert, Kraslická 14
Ivana Látalová
Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě
Příspěvky od Ivana Látalová
Jindřich Svatoš: Vím o tobě
22. Říj
Vím o Tobě vím o Tobě v každé době,
vím o Tobě i když nevíš o mne,
když nevidíš, když neslyšíš
já o Tobě vím.
Znám Tvé srdce i žal v něm,
srdce tolikrát zraněné stává se kamenným,
obranným, bezcitným,
já o Tobě vím. Více >
Pozvánka na víkend pro manželské páry i jednotlivce
18. Říj
Na základě pozitivních reakcí z minulých setkání si Vás znovu dovolujeme pozvat na tématický víkend pro manželské páry i jednotlivce:
“Uzdravení rodových kořenů”
V rámci tohoto tématu budeme přemýšlet:
- o mužské/otcovské a ženské/mateřské úloze
- o vývoji v rodině a přechodu k dospělosti
- o mezigeneračním přenosu
- o tom, co jsme (ne)dostali od rodičů a co (ne)předáváme dětem
- o tom, jak se vypořádat se zraněními z minulosti
- o významu duchovního života v procesu uzdravení
Čeká nás naplněný a obohacující víkend, ve kterém nejde jen o holé sbírání informací, jichž je všude dost pro každého hledajícího, ale především o Váš prožitek. Bude také prostor pro společenství s naším Bohem i mezi sebou navzájem.
Program se uskuteční 1. – 3. listopadu 2013 v penzionu Lesní zátiší na Benecku. Více >
Svatba Rosvity a Karla byla oslavou Boží milosti
16. Říj
Sokolovští senioři Rosvita Šulcová a Karel Mráz vstoupili v neděli 13.10. do manželství. Slavnostní svatební obřad se konal v zaplněné modlitebně církve adventistů. Novomanželům zazpívaly děti ze zdejšího sboru píseň z knihy proroka Abakuka „I kdyby fíkovník nevypučel“ a skupina starších s názvem „Seňority“ z Karlových Varů, děti zahrály na flétny a kazatel Martin Lindtner, který svatebním obřadem provázel, na kytaru. Boží úžasnou lásku ve společné skladbě na piáno a housle představily Michaela Lindtnerová a Jiřina Laubendorfová. S vyznáním lásky k Bohu v básni přispěla do programu Jaroslava Faragová z K.Varů.
Hana Kábrtová ze sokolovského sboru vysvětlila přítomným starozákonní text z knihy Kazatel, který měli novomanželé na svatebním oznámení. „Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění. Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl. Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden? Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!“ Řekla: „Hned na začátku Bible, v 1. Knize Mojžíšově, říká Bůh, že není dobré, aby člověk byl sám. Text ze starozákonní knihy Kazatel jen potvrzuje tuto Boží řeč. Je lepší, když není člověk sám. Více >
Pavel Kantor – Tulák po hvězdách (2004)
10. Říj
Příspěvek napsal Lubomír Král
 Dneska se cítím nějak mizerně. V zaměstnání trochu nestíhám, doma pak samota a za okny ponurý déšť, k tomu se o mě pokouší nějaká viróza. Rozhodl jsem se, že zůstanu s knihou a čajem pod peřinou. Když jsem otevřel Písmo, tak zrovna u Abakuka a hned jsem si připomněl sobotní kázání bratra Lindtnera na téma z tohoto proroka a slova jedné písně: „I kdyby fíkovník nevypučel a réva měla jen list, já budu s jásotem chválit Pána, On je spása, naděje má…“. Že ji také znáte? No bodejť. Je to skoro zlidovělá píseň kamaráda Pavouka, tedy vlastně písničkáře Pavla Kantora, a vyšla na jeho cédéčku Tulák po hvězdách v roce 2004. U nás ve sboru ji s oblibou notuje Bohouš Zámečník. |
A tak jsem si desku po delší době zase pustil. Zmíněná, v adventních kruzích poměrně známá, hezoučká píseň „I kdyby…“ je její otvírák. Po ní následuje přenádherná a křehoučká „Tulák po hvězdách“, která nás vede k uvědomění si naší nicoty, pokud zde existujem bez Boha. Klidného mě nenechává ani dramatická „Cesta k hoře jménem Golgota“: „Ježíš po ní kdysi kráčel, krví svou a potem smáčel… …měl tě rád, a proto kráčel…“, vždycky mi při ní běhá mráz po zádech a vlhne mi bělmo. Opravdový skvost mezi duchovími písněmi. Více >
Jindřich Svatoš: Podobný Tobě
7. Říj
Básník Jindřich Svatoš
Podobný Tobě, v očích Tvých něha a lesk,
rád se dívám a vnímám Tvůj vhled…
Dobře mne znáš, soucítíš s pochopením,
nad věcí jsi i hluboko v hlubinách,
v prostoru nekonečna, malbou na plátně, taženou rukou Mistra.
Odrazem prostoru v kapce rosy, kam až dohlédnem.
Všude, všude je Tvůj klid,
ve vánku, který nikam nespěchá,
v potůčku, který si prostě teče,
v řece plné života ryb,
v kořenech stromů,
v pocitech lidí hledajíc cestu domů… Více >
Pohlazení se sešlo ve sboru a na drakiádě v Plzni
6. Říj
Členové a přátelé občanského sdružení Pohlazení se sešli v sobotu 28.9. v sokolovském sboru adventistů, aby si společně zazpívali, zapřemýšleli a také vytvořili draky na nedělní drakiádu v Plzni. Tento program nahradil plánovaný pobyt na Šumavě, který se z finančních důvodů neuskutečnil.
Děti a dospělí se sešli v sobotu v 17 hodin ve sboru a za doprovodu rozličných hudebních nástrojů – varhan, kytary, tamburín, rumbakoulí, trianglu a dalších cinkátek chválili písněmi Pána Boha. Poté si vyslechli zamyšlení členky Pohlazení Hany Kábrtové z Lukášova evangelia o Boží radosti v podobenství o ztracené ovci: „Zapamatujme si z přečteného textu za prvé, že se Pán Bůh raduje. To znamená, že Bůh je pohyblivý, živý, hněvá se, zuří, ale také se usmívá a raduje, zkrátka není statický, neutrální. Kdykoli se necháváme od něho nalézt, raduje se, za druhé, že Bohu stačí k radosti jeden jediný člověk. Každý, třeba i jediný ztracený zapomenutý človíček, který nám už ani nechybí, zůstává v Božím zájmu, a za třetí, že Bůh má radost z obráceného hříšníka. Obrácení znamená, že se člověk blíží k Ježíši a k jeho slovu, jak čteme v textu. Hřích má totiž úplně opačný směr. Boží srdce se raduje, když člověk mění směr a blíží se k Němu a odvrací se od hříchu.“ Další členka sdružení Heda Bauerová připravila pro všechny přítomné výborný guláš s těstovinami. Po večeři se děti rozdělily do skupin a vyráběly draky na drakiádu v Plzni.
Na 25. ročník drakiády se odjíždělo do Plzně v neděli 29.9. Pořádali ji plzeňští a klatovští adventisté. Kromě pouštění draků se také střílelo na papírové růže, opékaly buřty a jablka. Více na fotkách zde: Drakiáda
Placičky z ovesných vloček a mrkve
6. Říj
Ovesné vločky, případně žitné nebo ječné, zalijeme mlékem v kastrůlku tak, aby byla hladina těsně nad vločkami a necháme zahřát. Mícháme, aby se nám vločky nepřipálily ke dnu. Jakmile je mléko teplé – ne horké, vypneme plamen a necháme stranou, dokud vločky mlékem nenasáknout.
Mezitím si očistíme a nastrouháme mrkev, cibuli nakrájíme nadrobno, osolíme a opepříme, přidáme vejce. Vše smícháme s vločkovou směsí, a stejně jako bramboráky, zahustíme strouhankou nebo hladkou moukou, aby nám těsto dobře lepilo.
Na rozpáleném oleji pečeme placičky z ovesných vloček a mrkve po obou stranách dozlatova. Z uvedeného množství připravíme asi 25 kousků. Placičky z ovesných vloček a mrkve jsou výborné teplé i studené.
Recept je od slečny Petry Cimbalové ze Šabiny
Více Petřiných receptů naleznete zde: Vaření.cz
Oboroh – Šel přes potok Cedron k hoře
6. Říj
 Desku, která vyšla už vloni, jsem si koupil teprve před třemi dny na koncertě Slávka Klecandra v našem sboru a moc mě potěšila. Vypadá to, že se sestava Oborohu na nějaký čas ustálila na kvartetu, které se našlo v rockovější poloze. Tak tomu je na předešlých dvou deskách a tak tomu je i na této. |
Netajím se tím, že na Oborohu se mi nejvíc líbí jím zhudebněné a provedené starozákonní žalmy (těm byla věnována již tři cédéčka). Zde se skupina odvážila zpracovat téma strastiplné cesty, kterou prošel Kristus z Jeruzaléma přes v názvu alba zmíněný potok do zahrady Getsemane a poté až na jeruzalémské popraviště Golgotu. K tomu použila své zpracování tak rozdílných děl, jako jsou křesťanské písně anonymů ze 13. až 16. stol., tradicionály, písně současných autorů i své vlastní kompozice. Mohlo by se jevit, že to nemůže fungovat a dílo bude značně nesourodé, ale zdá se mi, že se to Oborohu docela povedlo. Více >
BanglaKids Novinky pokračují druhým číslem
2. Říj
Humanitární organizace ADRA vydává dvakrát ročně časopis BanglaKids Novinky, ve kterém vás seznamuje s příběhy dětí z Bangladéše a informuje také o tom, co se v programu BanglaKids za poslední dobu událo.
Více informací a oba časopisy si můžete stáhnout zde:
Program BanglaKids, BanglaKids Novinky / leden 2013, BanglaKids Novinky / září 2013
Sokolovský sbor se představuje…
1. Říj
Diamantová Helena Bartošová:
Bůh slyší naše modlitby
Své životní jubileum oslavila v létě dlouholetá členka sokolovského sboru Helena Bartošová. Helenka pochází z Partizánské Ľupči u Liptovského Mikuláše na Slovensku a do Čech ji přivedla jednak její sestra Miluška, ale především pak láska. V Sokolově potkala při návštěvě sestry o prázdninách svého muže Mirka, když jí bylo pouhých 16 let. Jejich seznámení bylo osudové, protože se už z prázdnin domů nevrátila, ačkoli její maminka tuto ztrátu těžce nesla. Po třech letech měla Helenka svatbu a narodili se jim s manželem tři synové, Miroslav, Lubomír a Antonín. Již jako vdaná se paradoxně díky svému nevěřícímu muži setkala s adventisty, kteří jí pomohli poznat Boha jako svého přítele a milujícího Otce. Helenka miluje svoji rodinu a všichni milují zase ji. Přesto se těžce srovnává s tím, že nikdo z rodiny s ní nesdílí lásku k Bohu. Je vděčná za každý náznak jejich zájmu v tomto směru a přála by si mít jednou všechny v Božím království. Více >
Nové komentáře