Představujeme Michálka Tůmu

Jedenáctiletý Míša Tůma přichází čas od času do sokolovského sboru se svojí maminkou Julií. Narodil se v roce 2002 v chebské porodnici a první týdny života prožil i s maminkou v kojeneckém ústavu v Aši. Svého otce nezná.  Po vystřídání několika sociálních zařízení bydleli u strýce Julie ve Svatavě. Společné soužití se strýcem a jeho velkou rodinou a časté střídání jejich bydliště nedělalo dobrotu, a tak se Julie v roce 2006 rozhodla situaci řešit radikálně, i když s těžkým srdcem. Svěřila Michálka dětskému domovu v Horním Slavkově a sama šla na nějaký čas bydlet do Domu na půli cesty v Kynšperku nad Ohří. Míša nyní žije v dětském domově v Ostrově nad Ohří, kam ho teprve nedávno přestěhovali ze Slavkova. Chodí do druhé třídy na Základní školu v Jáchymově. Přestoupil sem z ostrovské základní školy. Důvodem byla podle Míši velmi zlá paní asistentka. „Paní asistentka v Ostrově dělala před druhými ze sebe hodnou, ale doopravdy byla jiná, hrozně zlá. Bila mě,“ vzpomíná Míša. „Modlil jsem se a prosil Pána Boha, aby mi pomohl. Paní asistentka byla pořád zlá, ale změnil jsem školu. Myslím, že mi pomohl Pán Bůh. Jsem rád. Nyní mám úplně luxusní asistentku, je moc hodná,“ vypráví svoji zkušenost malý Míša, který Pánu Bohu často předkládá své prosby. V dětském domově se podle jeho slov modlit nesmí, vychovatelky mu to zakazují, ale Míša hledá místečka, kde ho nikdo nevidí. „Nejčastěji chodím do parku, kde je taková památka, a tam se modlím,“ prozrazuje. Pána Boha má totiž rád a vzít si ho nenechá. Na vysvědčení měl samé jedničky a jen jednu dvojku z prvouky. Míša je sice pomalejší a potřebuje ve škole asistentku, ale má-li klid k práci, je bystrý a šikovný. Ve škole má nejradši přestávky. Rád si totiž hraje, vždycky si s sebou v tašce nese nějakou hračku. Také rád čte, nejvíc ho baví Robin Hood. Nejšťastnější ale je, když může být s maminkou doma v Bukovanech. Má dokonce svůj vlastní pokoj. „Když jsem několik dní doma a pak přijedu do děcáku, tak večer brečím. Jsem už na maminku zvyklý, a tak mi chybí a já najednou začnu brečet,“ říká smutně Míša. „Nejvíc na světě mám rád maminku,“ svěřuje se. „V děcáku mám rád tetu Míšu, ale tolik jako maminku ne,“ dodává. Míša má velkou fantazii a v noci se mu zdají pořád nějaké sny. Často jsou klidné a hezké, ale někdy děsivé. Nedávno se mu zdálo, že mu jeho kamarád Jirka zabil nejdřív maminku a pak jeho. Probudil se a radoval, že to byl jen sen. „Pořád jsem se prohmatával, jestli žiju,“ říká s úsměvem Míša. Z jídel má nejradši čínskou polévku a špagety. Míša se těší na prázdniny, protože je z větší části prožije doma. Jeden týden v červenci byl s maminkou na dovolené v Oparně na letní biblické škole.

Galerie fotografií zde: Míša Tůma