Vydavatelství Advent – Orion vydalo komentář k biblickým Pavlovým listům do Tesaloniky, který napsal teolog Jon Paulien, hlavní host letošního biblického týdne v Dlouhém u Ždírce nad Doubravou, jehož se někteří ze sokolovského sboru zúčastnili. Obsahem knihy, která se jmenuje Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista, jsou právě přednášky, které děkan teologického semináře na americké Univerzitě Loma Linda  Jon Paulien prezentoval účastníkům biblického týdne. Jejich záznamy budou k dispozici v mluvené podobě na webu internetové televize HopeTV, která je celý týden přenášela v přímém přenosu. Společně se dvěma členy sokolovského sboru, Ivanou Chalupovou a Jaroslavem Novým, jsme v rámci našeho každoročního týdenního putování na kolech na tyto přednášky na dva dny přijeli. Setkali jsme se zde s dalšími zástupci našeho sboru, rodinou Michaely Krokové, která zde byla celý týden. Přednášky byly velmi poutavé a zajímavé, proto všem čtenářům doporučujeme jak přečtení knihy, tak jejich poslechnutí, až budou k dispozici v křesťanské internetové televizi HopeTV. Knihu jsme zakoupili i do naší sborové knihovny, proto je možné si ji i zapůjčit.

V prvních třech kapitolách pojednává autor o Pavlově misii v Tesalonice, budování vztahů s lidmi, zakládání a správě sboru. V dalších deseti kapitolách rozebírá postupně biblický text 1. a 2. listu Tesalonickým.

Vybrala jsem ukázku z kapitoly Opravdoví přátelé. Nejdříve jsou uvedeny verše z Bible a ty pak Jon Paulien rozebírá. První list, třetí kapitola, první tři verše:

Protože jsme to již nemohli déle vydržet, uznali jsme za vhodné zůstat v Athénách sami a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře, aby se nikdo nezmítal v těchto souženích. Sami přece víte, že k tomu tu jsme.“ Sloveso „zmítat se“, které je použito ve třetím verši, se v řečtině původně používalo při popisu psa, který vrtí ocasem. Soužení může v našem životě způsobit, že se začneme „vrtět“ a „zmítat“ mezi důvěrou k Bohu a duchovní nejistotou. Apoštol však svým přátelům připomíná, že problémy nejsou něčím, co by je mělo překvapovat. Ve 24. kapitole Matoušova evangelia Ježíš předpověděl, že jeho následovníci projdou soužením. A Pavel se na tato slova odvolává. Problémy můžeme vnímat jako naplnění tohoto proroctví. Je to potvrzením pravdy, které jsme uvěřili.“

Autor se v knize zabývá pozdravy a díkůvzdáními, povoláním těch, kteří nesou dobrou zprávu o Ježíši, vztahy ve sborech, praktickým prožíváním křesťanství, událostmi před druhým Ježíšovým příchodem, rolí Antikrista a věrností věřících v poslední době.

Velmi hluboká byla také na biblickém týdnu duchovní zamyšlení Miroslava Kysílka, který v půlhodinových ranních pobožnostech rozebíral modlitbu Páně Otče náš. Ukázal například, že v modlitbě je možné najít sedm příkazů či proseb. Sedmička v Bibli znamená číslo plnosti. První tři se týkají Boha – buď posvěceno jméno tvé, přijď tvé království, buď vůle tvá…. (třikrát zájmeno tvůj), další čtyři člověka – chléb nám dávej, odpusť nám hříchy, neuveď nás do pokušení a vysvoboď nás od zlého (čtyřikrát zájmeno my). Naše tříčlenná cyklistická výprava slyšela pouze dvě zamyšlení, a to v úterý a ve středu. Jedno z nich se týkalo Boží vůle, kde M. Kysílko mluvil o nejčastějším odevzdávání záležitostí do Boží vůle ve chvílích, kdy očekáváme to nejhorší pod heslem „děj se vůle Boží“. Ale je to tak opravdu? Co z Boha děláme? hřímal zvučným hlasem. „Boží vůlí nikdy nebylo, aby člověk trpěl a umíral, to je důsledek hříchu. Bůh dopouští, že se dějí zlé věci, ale nezpůsobuje je. Naopak dokáže zlé měnit v dobré, což ilustruje například příběh o Josefovi,“ vysvětlil.

Odpolední program patřil na biblickém týdnu výletům, procházkám, a tak jsme i my se vydali na nedaleký Veselý kopec, kde máme z předchozích ročníků již známého dráteníka, který nám každoročně dává zadarmo prstýnky nejen pro naše vlastní děti, ale všechny z našeho sboru, které sbor buď přímo navštěvují, nebo se s někým z nás přátelí. I letos jsme jich dostali padesát s různými barevnými kamínky.

Ve středu po rozloučení jsme se na kolech vydali do Úherčic u Heřmanova Městce za mojí kamarádkou ze školních let. Kus cesty nás vyprovodil i Václav Vonášek z Českých Budějovic a společně jsme navštívili rozhlednu v nedalekém Zubří.

Hana Kábrtová

Fotky z biblického týdne jsou na www.biblickytyden.cz.