O statečné ženě

Kázání Jiřího Bauera 30.6.2012

Bible, Přísloví 31, 10: 

„Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.“

Při brouzdání na internetu mě zaujala elektronická prezentace s fotografiemi jisté polské stařenky, doprovázené textem o jejích činech za druhé světové války. Jmenovala se Irena Sendlerová a s jejím příběhem lidskosti se můžeme seznámit literární formou díky knize z nakladatelství Víkend: „Děti Ireny Sendlerové“. Kniha popisuje neuvěřitelný a dramatický příběh statečné ženy, která zachránila za 2. světové války před jistou smrtí 2500 dětí, podobně jako Nicholas Winton nebo Oscar Schindler.
Irena Sendlerová byla žena, která vedla šifrovanou kartotéku dětí a dělala si evidenci jejich rozmístění. Vše proto, aby rodiny případně mohly v budoucnu své děti najít. I proto byl seznam tvořen svitky velmi úzkých proužků jemného papíru stočených do ruličky. 20. října 1943 však byla zatčena. Gestapo provedlo v jejím bytě důkladnou prohlídku, ale vůbec nevěnovalo pozornost zaházené posteli. Díky tomu se zachránila kartotéka, rodné listy a peníze i s adresami rodičů. Ireně se navíc podařilo vyhodit seznam dětí z kapsy svého saka. Přesto všechno se ocitla ve vězení Pawiak, kde byla mučena. Nic však neprozradila. Mysleli si, že je jen malá ryba. Gestapo jí ukázalo spis plný hlášení od lidí, kteří na ni donášeli. Po třech měsících byla odsouzena k zastřelení. Žegotě (tajné organizaci na pomoc Židům) se však podařilo podplatit gestapáka, který ji vyvedl ven. Vyšla oficiální zpráva o jejím zastřelení, kterou vyhlásil i rozhlas. Irena však pokračovala v odbojové činnosti jako dřív, pomáhala zachraňovat děti až do konce války. Pouze byla opatrnější a jako ostatní odbojáři se dál skrývala. V době Varšavského povstání byla zdravotnicí a pomáhala ošetřovat raněné. Po osvobození od okupantů se věnovala osiřelým dětem, které o vlásek unikly zavraždění v Osvětimi, a také všem postiženým válkou, např. mladým dívkám, vracejícím se z koncentračních táborů nebo z táborů nucených prací v Německu, které neměly ve Varšavě žádnou rodinu. Bydlely v sutinách, proto se jim říkalo sutiňanky. Živily se většinou prostitucí. Podílela se na zařízení domu s krásnou zahradou a vzala si za poslání, ukázat těmto mladým ženám normální mládí. Oblíbila si je a zahrnula velkou laskavostí. V místě byla také škola, která jim pomáhala doplnit si nedostatky základního vzdělání, protože válka jim vzala nejkrásnější roky života.

Více o Ireně Sendlerové naleznete zde: Děti Ireny Sendlerové

Co všechno je schopen člověk unést a vykonat, zahrnut často místo vděku křivdami a ústrky, bez podmínek a zázemí? Jakého druhu může také být statečnost a co znamená solidarita, co vůbec znamená válka a její hrůzy pro obyčejného člověka? Nejen o tom je svědectví o životě Ireny Sendlerové.

Nikdo z nás není na pochybách, že Irena Sendlerová byla statečnou ženou. Myslí však pisatel Bible, že jenom takovými mimořádnými činy je možné stát se statečnou ženou? Je možné v dobách míru tato kritéria naplnit a rozvinout? Mají dívky a ženy šanci v našich podmínkách a zeměpisných šířkách dosáhnout takové kvality? Nad těmito otázkami bych se chtěl v dnešní úvaze s vámi zamyslet.

Přísloví 31,10 – 31: 

Chvála ženy statečné – celá kapitola ke stažení

Zvláštní text na hebrejské poměry. Žena v době Šalamouna neměla rovnocenné postavení vůči muži. Přesto Bible hovoří o vysoké hodnotě ženy.

Potíže jsou hned s překladem prvního slova „statečná“( verš10). Příslušný hebr. výraz („chajil“) znamená doslova „silná“. Tento výraz se používá především ve slovním spojení „muž silný“ (statečný, chrabrý) – to je základní charakteristika statečného, význačného bojovníka; z toho pak odvozené významy „řádný, vynikající, vážený, ctnostný“.

Z následujících veršů je zřejmé, že označení „silná“ můžeme chápat ve smyslu duševní síly a odolnosti. Znamená snad výraz „silná“ současný trend, že žena má být úspěšná, budovat vyšší pozice, vyrovnat se ve všem mužům nebo dokonce se stát stoupenkyní feminismu?

Denně se setkávám s ženami, které ve svém okolí vystupují suverénně, svým mužem pohrdají, vystupují hrdě a sebejistě. Po chvíli sezení, kdy se pootevřou, se nestačím divit, jak jsou křehké, zraněné, prostoupené vnitřní slabostí, která způsobuje jejich malomyslnost. Uvnitř jsou nešťastné, zmatené, s pocity nedostačivosti, zbytečnosti a neschopnosti. To vede následně k úzkostným stavům, které postupně přerůstají v depresi a zoufalství. Stále více žen je duševně slabých, bezmocných a depresivních.

Podívejte se proto se mnou na biblické pojetí ideálu ženy. Překlady nabízejí další různé varianty výkladu: žena řádná, statečná, dokonalá, schopná, ušlechtilá, ctnostná, dobrá, hodnotná. Označení „silná“ zde zahrnuje jak šikovnost, pracovitost (viz verše 12.13.19), tak ctnost (solidární pomoc potřebným – 20, bázeň Boží – 30). Zkrátka je to „dokonalá“ paní domácí, ztělesnění šikovnosti, píle a milosrdenství. Tento úvodní verš můžeme tedy přeložit takto: „Schopnou a ctnostnou ženu, kdo ji najde?“

Už v dobách Šalamouna to byl problém. Šalamoun měl sedm set manželek a tři sta konkubín, patrně využíval tehdejšího práva, podle kterého menší panovník odevzdal svou dceru většímu. V jeho harému se tak setkala spousta cizinek a dcer vládců, s nimiž Šalamoun udržoval mírové vztahy. Přesto klade otázku: Kdo statečnou ženu nalezne? I tenkrát to byl ojedinělý jev, takovou ženu považuje i Šalamoun za skvost. 

Ve 13. verši je kritérium, že je to žena pracovitá (příslušný hebrejský výraz můžeme přeložit také „pracuje ochotně, pilně, s chutí, potěšením). Setkávám se často ve své ordinaci s dospívajícími děvčaty a mladými ženami, které nechtějí pracovat. Ani neví, co by mohly dělat, vlastně je nic nebaví. Nezajímá je práce, ale hlavně to, jak by mohly získat co nejvíce peněz bez námahy. A když už se jim nějaké zaměstnání líbí, nechtějí se ho naučit a už vůbec nechtějí studovat. Mnohé uvažují, že si najdou majetného muže, který je bude celý život živit. Nezáleží na tom, že je starší o 15 až 25 let, ale jak je movitý a jakou pozorností je zahrne.

Ve 12. verši je uvedeno, že ideální žena přináší prospěch svému muži. Zvláštní bytost, která nehledá svůj prospěch… Kde čteme podobná slova?

Korintským 13, 4-7:

• Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
• Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
• Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 

Ideální žena je tedy ztělesněním lásky. Čí podstatou je láska? Odpověď je snadná, opakovaně se to dočteme v dopisech a evangeliu sv. Jana, také mnohé texty písní zvěstují, že Pán Bůh je láska… Skrze řádnou, statečnou ženu, může přijít k lidem sám Bůh. V Bibli je uvedeno mnoho příkladů žen, které svým životem představili Pána Boha: Ester, Rut, Dorkas…

Ve 20. verši se tato „ideální slečna nebo paní“ vyznačuje milosrdenstvím vůči potřebným a bázní Boží (v. 30 – v knize Přísloví je „bázeň Boží“ terminus technicus pro „ctnost, bezúhonnost, spravedlnost“).

Verš 30 staví do protikladu vnější půvab a bázeň Boží. Není to však tak, že by si autor Přísloví necenil lidské krásy (byla to hodnota v Izraeli tradičně uznávaná, viz např.Přísloví 5,19: „…z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.“  a především kniha Píseň písní. Tento protiklad máme chápat podle židovského vyjádření kontrastu „ani ne tak půvab, ale spíš bázeň Boží. Krása pomíjí, zato projevy bázně Boží zanechají svou trvalou stopu – proto si zaslouží chválu, uznání, dokonce u bran města, tj. přede všemi (ve výrazu „ať ji chválí její díla“ jsou díla personifikována – díla jsou „znamení“, která odkazují a ukazují na ctnosti ideální ženy, a tím vlastně šíří její chválu). Zmínka o bázní Boží propojuje začátek a konec knihy: i na začátku se zmiňuje bázeň před Hospodinem (Přísloví 1,7: „Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.“).

Mluví Bible také o jiných ženách než jsou ženy statečné?

Přísloví 12,4: „Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.“

Přísloví 14,1: „Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.“

Přísloví 21,9: „Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.“

Přísloví 21,19: „Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou.“ 

S moudrou ženou, o které hovoří Bible, může být život rájem na zemi, ale s bláznivou ženou se může stát snadno peklem. Řádnou nebo silnou ženu lze z mého pohledu označit též termínem „dospělá žena“. Dospělost se nezískává věkem, jak se mnozí lidé domnívají, ale přijetím dospělosti. Takový proces není zdaleka tak jednoduchý. Úřad vydá občanský průkaz, ze kterého je patrné, že nám bylo 18 let. To postačí na to, abychom mohli legálně kouřit, jít do kina na nepřístupný film nebo si v hospodě koupit alkoholické nápoje. Ale nestačí na to, abychom si dokázali vážit svého života a zdraví a neohrožovali svým jednáním sebe i druhé ve svém okolí.

Dospělost dosažením věku 18 let mladým lidem umožní legálně uzavřít sňatek, zplodit dítě, koupit si byt a založit rodinu. Ale zdaleka to nestačí na to, aby navázali trvalý partnerský vztah, udělali lidi okolo sebe šťastnými, stali se zodpovědnými za své slovo, nebo se dokázali v životě správně rozhodnout.

Dospělý člověk nejprve přijme sám sebe v tom, co nemůže změnit.  Poté pracuje na vlastní proměně ve věcech, které chce změnit. S dospělostí přijme zodpovědnost za svůj život a za lidi, které si k sobě vztahově připoutal. Dospělost není podmínkou ideálu pouze pro ženy, ale je to předpoklad i pro zralost muže.              

Pozornému čtenáři knihy Přísloví neunikne, že tato biblická kniha vrcholí oslavnou básní o ideální ženě. Proto stojí za úvahu, že žena zde představuje symbol poselství Šalamounovy významné knihy. Co si vyžádal Šalamoun na začátku své královské kariery od Hospodina? Nebyla to ani moc, ani sláva nebo majetek. Vyžádal si od Boha moudrost.

Podívejme se do 1. kapitoly knihy Přísloví, v. 1.2.5.6, od 20 verše „Volání moudrosti“: „Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas“, 2.kapitola: „Paterý užitek moudrosti“, 3. kapitola „Moudrost a Boží bázeň“, 4. „Nabytí moudrosti“.

Vyvrcholení této knihy v oslavě ideální ženy předkládá její hlavní myšlenky: ani ne tak přímo, ale spíš nepřímo narážkami na Moudrost (Moudrost je v knize Přísloví chápána jako „poznání Boha zahrnující také poznání smyslu stvoření“). Ačkoli na prvním místě  mluví o ideální manželce, nedají se popřít určité narážky na Moudrost.

Především postava ženy, která je symbolem Moudrosti už v kapitole 1-9. Moudrost je třeba hledat (podobně jako ženu) – o hledání Moudrosti hovoří už Přísloví 1,28: „Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou.“ a v Př. 8,35: „Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení.“. „Ideální žena“ symbolizuje Moudrost cennější než perly (Přísloví 3,15: „Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty.„). Místo této ženy je doma – podobně i Moudrost staví svůj dům (Přísloví 9,1: „Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů.“) a slouží těm, kdo jsou v domě (Přísloví 9,3-6: Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin: „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“ Toho, kdo nemá rozum, zve: „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila, nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!“). Moudrost buduje dům svých věrných „pokojem a prosperitou“ podobně jako ideální a pracovitá žena. Moudrost vede k lásce k chudému (Přísloví 28,27: „Kdo dává chudému, nebude mít nedostatek, ale kdo dělá, že nevidí, sklidí hojnost kleteb.“), a tak i „dokonalá žena“ otevírá svou dlaň potřebnému (Přísloví 31,20: „Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.“). A tato Moudrost je samozřejmě spojena i s bázní Boží(Př. 31,30: „Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.“, Př. 1,7: „Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.“, Př. 2,5: „…tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.“.

Přečtěte si doma znovu celý text o „ženě statečné“ (Přísloví 31,10-31). Nejprve vnímejte tento text „doslova“ (o ideální manželce), pak i symbolicky (o Boží Moudrosti zosobněné v postavě ženy). A nakonec si uvědomte, jak tato Boží Moudrost „buduje dům“ a stará se i o tebe!

Přes tento závěrečný příměr Boží moudrosti by nemělo zapadnout letité biblické poselství o ideální ženě, o její laskavosti, přívětivosti, pracovitosti a statečnosti, ale také o potřebě dospělosti, která není jen výzvou pro ženy, ale i pro všechny muže.

Dnešní úvahu chci zakončit slovy apoštola Pavla v listu do Soluně (2.Tes. 3,16): „Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi.“ amen

Použité prameny:

Bible Kralická. Kralice, 1613

Bible. Český ekumenický překlad. Česká biblická společnost, 1998

Scarano, A.: Ideální žena. www.pastorace.cz

Šiška, M.: Irena Sendlerová zachránila tisíce dětí, nezlomilo ji ani mučení. Právo, 1.4.2011