anna germanČlenové rusky mluvícího sboru církve adventistů v Praze-Nuslích pořádají v neděli 16.2. od 19 hodin v karlovarském Parkhotelu Richmond, Slovenská ulice 567/3 koncert na památku polské zpěvačky rusko-německého původu Anny German. Repertoár Anny German zazpívá Vladislava Vdovichenko, sólistka opery Oděsské  filharmonie. Vstupné je dobrovolné. Výtěžek ze vstupného podpoří budování školy na Madagaskaru ve městech Morovoau a Mahajanga.

Zpěvačka Anna German se narodila v malém městečku Urgenč v Uzbekistánu roku 1936. Její otec se narodil v Polsku německým rodičům, matka byla Němka. Před druhou světovou válkou byl její otec obviněný ve vykonstruovaném procesu NKDV ze špionáže, uvěznili ho a zastřelili. Anna s matkou, malým bratrem a babičkou byli deportovaní do Kirgizstánu. Během války Anny bratr zemřel a matka Anny se podruhé vdala. Její nový manžel Herman Berner byl polský důstojník, ale původu také německého. Herman se ovšem z fronty nevrátil a později jej úřady prohlásily za nezvěstného. Matka v novém působišti nalezla práci učitelky na jedné ruskojazyčné škole. Svůj německý původ před úřady tajila, do úředních formulářů a dotazníků udávala jako svůj původ národnost holandskou. Jako vdově po příslušníku polského vojska jí bylo po druhé světové válce umožněno i s dcerkou a starou matkou přesídlit ze Sovětského svazu do Polska. Usadili se nejprve v Dolním Slezsku, v Nové Rudě a v roce 1949 se přestěhovali do Wroclawi (Vratislavi). Tady Anna vystudovala Geologickou fakultu dnešní Wroclawské (Vratislavské) univerzity a na radu kamarádky se přihlásila do konkurzu do divadla Kalambur. Po skončení školy se naplno věnovala hudební kariéře. V roce 1964 se zúčastnila každoročního Národního festivalu polské písně v Opoli, kde sklidila velký úspěch s písní Tančící Eurydiky. O rok později vyhrála renomovaný mezinárodní hudební festival v Sopotech. Vítězství jí přineslo slávu i pozvání na koncertní turné do Sovětského svazu a tříroční smlouvu v Itálii s pozvánkou na festival v San Remu v roce 1967. Rozhodování nebylo jednoduché. Na jedné straně ji lákala šance vydělat peníze, koupit si dům pro sebe, pro matku, na druhou stranu to znamenalo odloučení od milovaného člověka Zbigniewa Tucholského, kterého poznala během studií a který byl její celoživotní láska. Z. Tucholský byl adventista.

Hostování v Itálii nakonec skončilo tragédií. Řidič auta při návratu z koncertu s Annou kvůli mikrospánku havaroval v rychlosti 160 km/h. Když přijela záchranka, našla v autě jen řidiče. Až když se řidič probral v nemocnici a hledal Annu, se záchranáři pro Annu vrátili zpět na silnici. Náraz ji totiž vymrštil daleko z auta. Těžká zranění a dlouhá doba na čekání o pomoc způsobily, že upadla do hlubokého bezvědomí a nikdo jí nedával šanci na přežití. Anna se však nevzdala. Probrala se z kómatu a celá zabalená do sádry byla převezená po 3 měsících do Polska, kde se postupně vyléčila. Předpovídali, že už nikdy nebude chodit ani zpívat, ale všechno dobře dopadlo. Když v roce 1972 opět vystoupila na jeviště, aplaudovalo publikum ve stoje téměř 40 minut. V tomto roce se Anna se Zbigniewem vdala a po třech letech navzdory protestům lékaře, matky i manžela dokonce porodila syna.

Svým zpěvem si získala velkou popularitu v Polsku i Sovětském svazu. Vystupovala také ve Francii, Belgii, Německu, USA a Kanadě. Vydala několik alb a nahrála písně k filmům. Její štěstí ale netrvalo dlouho. O pár let později se jí vrátily problémy do nohy, kterou měla po autonehodě v nejhorším stavu. Snažila se však problémy utajit tak dlouho, dokud nebyly vidět přímo na jevišti, kdy nemohla po vystoupení odejít. Nemoc postupovala, lékaři Anně diagnostikovali rakovinu. V závěru života uvěřila v Boha a nechala se pokřtít do Církve adventistů sedmého dne. V roce 1982 zemřela ve Warszawě (Varšavě).