Už jste někdy potkali člověka, kterého jste velice dobře znali, ale on neznal ani trochu vás? S mým dětstvím je neodmyslitelně spjato jméno herečky Libuše Šafránkové. Každé Vánoce jsem s velkým zájmem sledovala pohádku Tři oříšky pro Popelku. Dodnes si pamatuji každý detail. Když jsem se stala dospělou a jela nakupovat do Prahy, všimla jsem si v jednom obchodě, že vedle mě si vybírá zboží Libuše Šafránková – moje velice dobrá známá. Usmála jsem se na ni a nikdy nezapomenu na ten její nepřítomný výraz. Ona byla moje známá, ale já nebyla její známá, nikdy mě neviděla, neznala mě.

Na tuhle chvíli jsem si vzpomněla, když jsem nedávno četla podobenství o deseti družičkách

Evangelium podle Matouše 25, 1 – 13: Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly. Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘ Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy. Tu řekly ty pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘ Ale rozumné odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!‘ Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.

Nedá se říci, že pět družiček bylo skvělých a pět družiček špatných. Všechny byly nějak nedokonalé. Prvních pět se na ženicha špatně připravilo, dalších pět se neumělo rozdělit a ještě radily těm prvním, že si mají jít o půlnoci nakoupit ke kupcům. Vskutku rada nad zlato. Všechny družičky po probuzení nesoustředily svoji pozornost na ženicha, ale na své lampy a oleje. Přesto se na svatbu pět družiček dostalo a pět nedostalo. Co rozhodlo?

Jediným kritériem pro vstup na svatbu bylo, zda pozvané zná ženich. Ne zda pozvaní znají ženicha, zda věří v Boha, v něco apod., zda již o Bohu slyšeli, zda dělají dobré skutky, zda se umí rozdělit… Ženich je v podobenství Ježíš Kristus a svatba je Boží království. Místo, kde již nebude bolest a utrpení; místo, kde bude Bůh uprostřed nás.

Toužíme-li být jednou na svatbě, nejsou pro nás tak důležité debaty o Bohu, jako jsou důležité rozhovory s Bohem. Má-li nás Bůh jednou poznat, musíme se s ním seznámit, otevřít mu svá srdce, důvěřovat mu, radit se s ním, prožívat s ním svůj život, musíme se s ním přátelit. Tak jako v lásce. Pokud chceme někomu v životě patřit, musíme mu dovolit nás poznat, nechat ho vstoupit do nejtajnějších komnat našeho srdce. Pokud chceme patřit Ježíši, odevzdejme mu svůj život. To se pak budou dít věci!

Hana Kábrtová   

Dodatek: Ekumenický překlad používá slova rozumné a pošetilé. Tento překlad podsouvá zároveň výklad. Přesnějším překladem původních slov jsou slova praktické a nepraktické.