Před nedávnem jsem parkoval uprostřed sídliště a na zrcátku mého auta se usadila straka. Natřásala se, otáčela se, dívala se na mne. A protože tam vydržela více než tři minuty, mohl jsem si zblízka prohlédnout toho krásného ptáka, záškodníka, před kterým musím každý rok bránit úrodu hroznového vína na naší malé zahrádce u domu. Udělal jsem jí selfíčko, ať má holka radost :-).

Bohuslav Zámečník

A když dneska napadl konečně i sníh, vzpomněl jsem si na Počítadlo od Josefa Kožíška:

Povídala straka vráně,
že má doma zlaté saně,
že ji sveze za drobeček
z doliny až na kopeček.

A ty, brachu, nebuď líný,
vyjdi z kola do doliny,
strace chleba drob
a na saně hop!