Sokolovský sbor se představuje…

Hanka Poláková: Ze tmy na mě zazářilo světlo

Novou tváří sokolovského sboru církve adventistů je od loňského prosince mladá slečna Hanka Poláková z Kynšperka nad Ohří. Společenství adventistů navštívila poprvé 1. října v Chebu. O Bohu začala více přemýšlet poté, co si v knihovně půjčila Nový zákon. Četla si evangelia a pouštěla si filmy o lidech Bible – Abrahamovi, Izákovi, Jákobovi, Mojžíšovi a dalších. Stále větší touha poznávat Pána Boha ji přivedla k internetu, kde začala hledat společenství věřících lidí, kde by se mohla o Něm dozvědět ještě víc. V Bibli se mimo jiné také dočetla, že Boží lid se schází v sobotu, že i Ježíš navštěvoval bohoslužby v sobotu, a tak hledala církev, kde se lidé k bohoslužbě setkávají v sobotu. Narazila na adventisty a zavolala na nějaké telefonní číslo. Člověk na druhé straně jí předal kontakt na kazatele Martina Lindtnera, který jí nabídl společné čtení Bible. Začali se spolu scházet ve všedních dnech po práci na tzv. biblických hodinách v sokolovském sboru. Studuje také na pátečních biblických hodinách v sokolovském sboru. S jeho členy se poprvé Hanka setkala na modlitebních setkáních, sobotní bohoslužby navštěvovala nejdříve ve sboru v Chebu.

Haničko, jak ses setkala s Pánem Bohem?

Bylo to při jedné hodně osobní zkušenosti. Přečetla jsem si v Bibli, že někteří lidé žijí ve světle, jíní ve tmě. Tento text byl pro mě úplně nepochopitelný. Přeci když rozsvítím, tak je světlo. Chtěla jsem, aby mi Bůh vysvětlil, jak to myslí. Chtěla jsem jen odpověď na svoji otázku, ale dal mi mnohem více. Přestože byl den a já jsem kouřila na balkóně, tak jsem se najednou ocitla v naprosté tmě. Neviděla jsem na krok. Rozhlížela jsem se kolem sebe a najednou v otevírajících se dveřích nahoře začalo prosvítat světlo. Měla jsem z něj velkou radost. Najednou z těch dveří vystoupila silueta člověka, ze kterého vyzařovalo nejen světlo, ale obrovská láska. Ten člověk šel ke mně a podal mi ruku. Chtěla jsem být s ním, bylo to moc krásné.

Co pro tebe tato zkušenost znamenala?

Přinesla mi do života takový klid, smíření. Také jsem se zbavila závislosti na cigaretách. Ne hned, ale brzy potom. Dneska jsem moc ráda, že nekouřím. Dál jsem četla Bibli, kterou jsem si přes Českou biblickou společnost již koupila, a dala se do hledání společenství křesťanů. Dneska už vím, že Bůh nám hodně pomáhá, že nás miluje.

Cos prožívala, když jsi přišla poprvé do sboru adventistů v Chebu?

Přišla jsem do nádherného prostředí. Ze všech těch lidí na mě vyzařoval klid, láska. Moc hezky mě všichni přijali mezi sebe, skamarádili jsme se. Později jsem z chebského sboru přešla do sokolovského, protože Sokolov je pro mě blíž. Navíc i v Sokolově jsem našla moc milé lidi a prostředí, kam chodím ráda, kde se mi líbí poznávat Pána Boha. Moc mě baví studium Božího slova. Také se mi líbí společné obědy po bohoslužbě. V Sokolově také pracuju.

Jaké je tvoje zaměstnání?

Pracuju už více jak dva roky jako operátorka výroby ve firmě Wieland. Po základce v Kynšperku nad Ohří jsem vystudovala ekonomický obor na Integrované střední škole v Chebu. Po škole jsem pracovala v obchodech na různých pozicích.

Máš nějaké koníčky?

Baví mě jazyky. Ve škole jsem se učila anglicky, německy, při práci jsem pak chodila na kurz ruštiny. Doma někdy trénuju na internetu, abych jazyky nezapomněla. Ráda chodím na procházky, jezdím na in-linech, líbí se mi historické filmy.

Co říkali doma tomu, že jsi začala chodit do církve?

Vlastně nic. Tolerují mě, ale o víře se nebavíme. Moji rodiče jsou nevěřící. Já mám svoje rodiče moc ráda. Mamka pracuje v obchodě a táta v elektrárně.

S čím bys chtěla ve sboru pomáhat?

Líbí se mi, jak sokolovský sbor pracuje s dětmi ve spolku Pohlazení. Chtěla bych se přidat :-).

Máš nějaký oblíbený text z Bible?

Ano, mám. Je z Evangelia podle Jana 1,1: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“

Děkuji, Haničko, za tvůj čas. Je velkým štěstím v životě člověka, když se nechá nalézt Bohem.

Hana Kábrtová