tomasKázání Tomáše Kábrta dne 24.12.2016 v Sokolově

Lukáš 19, 1-10: Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;  toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.  Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.  Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“  On rychle slezl a s radostí jej přijal.  Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“  Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“  Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.  Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“

Na Vánoce si lidé přejí bohatého „Ježíška“ pod stromečkem. Lukáš nám ale představuje bohatého Zachea na stromečku. Nebo spíše na stromě. Na velkém  morušovníku. A pod stromem chudého Ježíše

Příběh začíná tím, že „Jehošua vešel do Jericha“ – to už v Bibli jednou je, ve Starém zákoně, před 1,5 tisíci let se totéž Jericho stalo pro židovské bezdomovce vedené mužem s tímtéž jménem (Jozue = Jehošua = Ježíš) bránou do nového života. Jericho je v Bibli symbolem změny života, země zaslíbené, Božího vítězství. Jericho je symbol nedobytných hradeb, které Bůh boří, aby otevřel novou cestu…

Jericho je dodnes zázračná oáza, vydatný pramen průzračné vody uprostřed pouště, obklopený úrodnými palmovými sady, výchozí bod do svatého města Jeruzaléma. A „tam byl muž jménem Zacheus“, mocný a veliký boháč. Zacheus znamená čistý, což se povedlo, protože zbohatl ze špinavého  odírání chudých lidí a z kolaborace s římskými okupanty. Bohatý Zacheus „toužil uvidět Ježíše“. Proč? „Aby poznal, kdo to je“. Hodně už o něm slyšel, lidé o něm mluví, ale Zacheus chce sám osobně poznat, kdo je Ježíš! Ještě někdo tu chce sám osobně poznat, kdo je vlastně ten Ježíš?  Všichni! Celé Jericho se tlačí, každý by eventuálně od Ježíše něco potřeboval. Kolem Ježíše je celý zástup, takže Zacheus vidí jen záda lidí.

Ale Zacheus nechce vidět jen lidi kolem Ježíše, tím méně jejich záda, chce sám osobně poznat Ježíše. A najde si k tomu stromeček. Strom. Veliký morušovník. Tam se setká s Ježíšem. Jako první lidé v ráji se osobně setkávali s Bohem u stromu života, jako všichni spasení se budou na nové zemi osobně setkávat s Bohem u stromoví života. Jako se my dnes chceme společně setkat s Bohem u vánočního stromečku – symbolu stromu života ozdobeného „ovocem nesmrtelnosti dvanáctkrát do roka“, ztraceného ráje.

Boháč Zacheus už ví, že bohatství štěstí nepřináší, Zacheus, věren svému jménu, touží v životě po něčem čistém, krásném, po skutečném životě. Někoho hledá, hodně slyšel o Ježíšovi, jak uzdravil u brány jejich města slepého žebráka, jak má rád lidi, jak se sklání i k těm nejopovrhovanějším a modlí se s nimi. Zacheus chce Ježíše sám osobně poznat, kdo to vlastně je.

Už sedí na tom stromě, schovaný v listí, už vidí Ježíše. A Ježíš vidí schovaného Zachea – zastavuje se a volá na něj jeho jménem: „Zachee, pojď rychle,“ jdeme k tobě domů! Tak takový je ten Ježíš, on už mě zná, osobně, říká mi mým jménem. A neštítí se mě, i když jsem tak hříšný! Přede všemi se ke mně hlásí jako ke svému osobnímu příteli!  Je mu úplně jedno, co o mě lidi říkají, jak se na mě dívají skrz prsty. „Ježíši, příteli, děkuji ti za důvěru, udělal jsi mi velkou radost, vítej u mě doma, vítej v mém životě!“

Vtom se dle verše 8 Zacheus zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ Cože? Je sice před Velikonocemi, ale dneska bude v Jerichu Štědrý den! Bohatý Zacheus pod morušovým „stromečkem“ má dárky pro všechny chudé, pro všechny, které kdy okradl. To nebude levné! To nebude jen tak nějaké gesto! To bude něco velkého! O tom se bude vyprávět široko daleko a pěkně dlouho. Třeba dokonce až v Sokolově 24. prosince 2016.

Co se to vlastně děje se Zacheem? Proč má takovou radost? Proč cítí takovou úlevu? Podle verše 9 Ježíš ví, co se děje: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.“ Zacheus zatoužil osobně poznat, kdo je Ježíš. A poznal v Ježíši svého přítele. Přítele, který se za něj nestydí a hrdě se k němu hlásí. Zacheus vyznal své hříchy a prožil spasení. Odpuštění a nový čistý život. Je synem Abrahamovým – Božím dítětem. S celým svým domem – s celou svou rodinou.

Pak ale Ježíš dodává něco ještě překvapivějšího (verš 10): „Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“ Cože? Tak kdo tu vlastně koho hledal? Kdo se chtěl setkat u stromu? Kdo koho toužil poznat? Ne Zacheus za Ježíšem, ale Syn člověka – Pán Ježíš přišel za Zacheem, Pán Ježíš ho hledal, Pán Ježíš v něm toužil poznat svého přítele. A zachránit, co zahynulo. To není příběh Zacheův, to je příběh Ježíšův! Náš život, to není příběh můj nebo tvůj, ale Ježíšův!

Pán Ježíš přišel do Jericha zachránit hříšného boháče Zachea. Zbořit nedobytné hradby jeho srdce a otevřít pro něj novou cestu radosti. Dnes přichází Ježíš do Sokolova najít a zachránit mne a tebe. Spasit, co zahynulo. „Pojď rychle, můj příteli, pojď, mé dítě,“ říká, „musím dnes k tobě domů, do tvého srdce.“ Kdo cítí v sobě padat hradby odcizení a hříchu? Kdo chce Ježíšovi odpovědět a pozvat jej k sobě, do svého srdce?