Šenvert, Kraslická 14
Je možné stvořit svět za sedm dní?
V pátek 19.8. od 17.30 hodin se koná v modlitebně církve adventistů na Kraslické 494/14 pravidelné setkání nad Biblí s Hanou a Tomášem Kábrtovými. Pokračuje 28-dílný cyklus poznávání Bible pro začátečníky, ale i pro pokročilé, kteří se chtějí zapojit do diskuse a pomoci se orientovat v Bibli začátečníkům. Každý je srdečně zván a vítán ke studiu a také ke společnému zahájení soboty. Sedmé téma je Stvoření. Šesté téma bylo na poslední chvíli změněno a probíraly se na místo stvoření duchovní dary.
Bůh zjevil v Písmu spolehlivou a historickou zprávu o své stvořitelské činnosti. Stvořil vesmír a v nedávném šestidenním stvoření učinil Hospodin nebe, zemi, moře i všechno, co je v nich, a odpočinul sedmého dne. Tak ustanovil sobotu jako trvalý památník svého díla vykonaného a dokončeného v průběhu šesti doslovných dnů, které společně se sobotou představovaly stejnou jednotku času, jaká je dnes nazývána týdnem. První muž a žena byli učiněni k Božímu obrazu jako vrcholné dílo stvoření. Obdrželi vládu nad světem a zodpovědnost pečovat o něj. Svět byl po dokončeném stvoření “velmi dobrý.” (Bible – 1. Mojžíšova 1-2; 2. Mojžíšova 20:8-11; Žalm 19:1-6; 33:6.9, 104, Izajáš 45:12.18; Skutky 17:24, Koloským 1:16; Židům 1:2; 11:3; Zjevení 14:7.)
8 roků zpět
Pamatuji doby, kdy se za takovou veřejnou nabídku studia Bible zavíralo. Vlastně ani nešlo něco takového veřejně propagovat. Přesto se to vždycky lidé zprostředkovaně dozvěděli a tajně se scházeli, aby Bibli mohli studovat. Nebyla ani možnost si Bibli koupit. Mnozí chodili pěšky několik kilometrů, v létě, v zimě, jen aby se na studium Bible dostali včas. Většinou pozdě večer se vraceli, aby zase brzy ráno vstávali do svých zaměstnání. Často právě Bible byla „prubířským“ kamenem jejich poznání a přesvědčení při zkouškách, které dříve nebo později přicházely. Vidím odhodlání a odevzdání mnohých, kteří pro svou mladou a rostoucí víru přišli o zaměstnání. Ale také některé, kteří se zalekli a už neměli sílu se vrátit. Byl můj obraz nejasný snad proto, že jsem byl tenkrát ještě dítě? Nebylo to všechno jinak? Nebylo, jasně a dobře jsem to viděl u svých rodičů, kteří mi vždycky byli a budou příkladem lidí, kteří měli taky své problémy a starosti, chyby i nedostatky, ale vždycky důvěřovali poznané Pravdě a svou víru prakticky žili. Čím je to, že dnes máme svobodu, můžeme si koupit Bibli, nikdo nás nešpicluje a neudává, a přes nabízené možnosti společného studia zájem moc velký není. Je to dobou, lidmi, je snad jiný Bůh, nebo je potřeba Boha vidět jinak? Bible říká prostřednictvím apoštola Pavla v jeho dopise Židům ve 13. kapitole, 8.a 9. verši: „JEŽÍŠ KRISTUS JE TÝŽ VČERA, DNES I NA VĚKY. NENECHTE SE PROTO STRHÁVAT RŮZNÝMI CIZÍMI NAUKAMI. SVOU DUCHOVNÍ SÍLU ČERPÁME POUZE JAKO DAR OD BOHA.“ Tedy, Bůh v Ježíši Kristu je stále stejný. Co se tedy změnilo? Je to jednoduchá rovnice. Základní veličiny jsou: BŮH, ČLOVĚK, DOBA, možná ještě něco jiného. Jaká veličina se nemění? Z textu je to zcela zřejmé – BŮH. Co se tedy mění – lidé, možná doba ve které žijeme, protože si ji jako lidé sami utváříme. Proč už není zájem? Myslím, že odpovědi na otázky velice dobře známe, ale nechceme si na ně odpovídat, protože nás konfrontují s tou neměnnou, stále stejnou veličinou. My lidé si nepřejeme, aby nám někdo nahlížel do našeho života, nechceme, aby nám někdo říkal, co bychom měli, a s čím bychom se měli rozloučit. Nepotřebujeme konfrontaci, protože ta je právě v Bibli, Božím slovu. Tak se ptám, po čem lidé před padesáti lety tolik toužili? Byli ochotni pro poznání Božího slova ztratit zaměstnání, dostat rodinu do soc. nejistoty, riskovat i kriminál? Neměli svobodu, kterou dnes u nás máme. Možná je to právě tou svobodou. Máme zde nabídku 28krát se setkat nad Biblí a společně poznávat neměnnou Veličinu, která vstupuje do našich životů. Nestálo by za to takovou nabídku využít?