MartinTŘI DARY PRO DÍTĚ Z BETLÉMA

Kázání Martina Lindtnera z prosince 2015

Bible, Evangelium podle Matouše 2;1,2: Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Matouš 2;10,11: Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.

Milí přátelé, bratři a sestry,

vyprávění o narození Krista je za staletí, co tomuto příběhu lidé naslouchají, opředen mnoha legendami.  Tato skutečnost jen dokládá, jak s vánočním příběhem křesťané žili a vážili si ho. Raná tradice mluví o dvanácti poutnících z východu, pozdější o třech – podle tří darů, které přinesli. Ještě později z nich legenda udělala krále a dala jim jména Kašpar, Melichar a Baltasar. A v poslední fázi obohacování příběhu se zrodilo i vzezření jednotlivých stav:

Melichar přinášející zlato měl být starý šedovlasý muž s plnovousem. Kašpar bez plnovousu, překypující mladickou radostí, měl přinést kadidlo. A nakonec snědý Baltasar se strništěm prý přinesl myrhu.

Jedním z klíčových motivů v biblické Matoušově verzi vyprávění je přítomnost hvězdy. Ta skrytě, ale přece ukazuje na skutečnost, že narození Ježíše v Betlémě je událostí kosmického významu. Nejedná se jen o okamžik, který byl zlomovým v životě rodičů, ale jedná se o bod zlomu v dějinách celého kosmu.

My se zaměříme z celého vyprávění především na tři dary, kterými je Ježíš obdarován. Tři dary, které vypovídají něco o tom, kdo je obdarován. Tři dary odkazující ke třem nejdůležitějším životním rolím Ježíše Krista. Tři životní role, které potvrdí, že narození Ježíše v Betlémě je událost kosmického významu.

Co nejčastěji přinášíte vy jako dar právě narozeným dětem? Nejsem si jist, zda dary které dostal Kristus, byly z praktického hlediska tou nejvhodnější volbou. Ale to si řekneme u každého daru zvlášť.

Zlato

Nevím, zda novorozeně ocení dar v podobě zlata, ale jsem si jist, že rodiče určitě. Peníze se přece vždy hodí. Poutníci z východu ale nepřinášejí zlato proto, aby obohatili rodinný rozpočet Josefovy rodiny. Každý z darů, jak jsem již naznačil, nese hlubší význam. Moudrý filozof Seneca říká, že v Parthské říši nebylo možné předstoupit před krále, aniž by člověk nepřinesl jako dar zlato. V Betlémě se nám rodí král. Ale není to král jako každý jiný. Král z Betléma vládne lidsky. Nástrojem jeho vlády není moc, ale láska. Kraluje v lidských srdcích nikoli z trůnu. Nabízí přátelství, dokonce bratrství každému. Ale dříve, než se budeme kamarádíčkovat, je potřeba si uvědomit, že Kristus je král.

Admiral Lord Nelson byl proslulý tím, jak zdvořile a vlídně přistupoval k poraženým nepřátelům. Po jednom námořním vítězství si sebevědomě vykračoval poražený velitel nepřátelské flotily po palubě Nelsonovy lodi. Díky pověsti, která Nelsona předcházela, přicházel s širokým úsměvem na rtech a napřaženou pravicí. Jakoby byli ti dva staří známí. Nelson k překvapení všech v tu chvíli s pravou rukou za zády pronesl památnou větu: „Nejdříve Váš meč, pane, a potom Vaši pravici.“

Dříve než nám Kristus nabídne přátelství, je potřeba vnímat, s kým mám tu čest. S králem kosmu. Nejmocnější bytost vesmíru se rodí jako malé dítě. Paradoxně právě v okamžiku největší bezmoci, kdy nic nevypovídá o jeho moci a slávě, mu prokazují královskou čest. Vítají jej jako krále – možná králové. Ti, kteří jej v tu chvíli mohli zmáčknout. Nedlužíme Kristu něco z královské úcty?

Kadidlo

Už jste někdy přinesli právě narozenému děťátku luxusní parfém? Právě to byl jeden ze způsobů využití kadidla pro jeho nádhernou vůni. Používalo se však také při některých obětech v chrámu. Dar kadidla vypovídá o Kristově kněžské roli. Kněz byl ten, kdo zprostředkovával komunikaci mezi božskou a lidskou sférou. Kněz, latinsky pontifex, což znamená stavitel mostů. Já jsem ta cesta; most mezi lidskou a božskou sférou, říká o sobě už dospělý Kristus. On umožňuje navázat reálný vztah s božskou sférou. Náš život tím dostává nový, ničím nenahraditelný rozměr.

Myrha

Myrhu bych označil za nejzvláštnější dar. V kombinaci s vínem se používala jako anestetikum. V kombinaci s jinými látkami (např.: aloe) ke konzervaci a balzamování mrtvého těla. Představte si, že jako rodiče dostáváte dar morfium a balzamovací, konzervační mast. Toho, kdo by přinesl podobný dar našim dětem, bych okamžitě hnal z domu. Ne tak Ježíšovi rodiče. Ježíšovo tělo bylo pomazáno po jeho smrti právě myrhou v kombinaci s aloe (J 19,39). Třetí dar vypovídá o nejtěžší roli oběti, která čekala na toto dítě. Zachránce světa před sebezničením. Král vesmíru likviduje sám sebe proto, aby zachránil mne před sebezničením. Že toho je člověk schopen není třeba v dnešní době příliš dokazovat.

Tři dary jsou stálým znamením, že si na přelomu roku připomínáme událost kosmického významu. Napadá mě otázka: Co se stalo s člověkem, že velké věci bere jako samozřejmost a více se těší z nesrovnatelně menších malicherností?