Panuje v našich sborech svornost a jednota?

Radost z harmonických vztahů

Žalm 133, 1

Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají. (Kralická Bible -KB)

Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně. (Český ekumenický překlad – ČEP)

Hle, jak dobré a příjemné, když bratři přebývají spolu. (Studijní překlad Bible – SPB)

Jak je to krásné a milé, když mezi bratry je shoda a svornost! (Slovo na cestu – SNC)

Z těchto překladů vyplývá:

a) – dobré, dobro, krásné

b) – jednomyslně , svorně, spolu, ve shodě. Jednomyslně – nás vede k tomu, že bychom měli být jedné mysli, a někoho to může zavádět k myšlence – všichni stejný názor. Jinak jsou použity výrazy jako svornost a shoda. Svornost – svorník. Nějaký zpevňující prvek. Něco, co svírá přinejmenším dvě věci k sobě. Může jich být samozřejmě více. Autor žalmu (David) nachází, jak milá, vzácná a obnovující je svornost, chcete-li jednomyslnost. Naneštěstí tato svornost, shoda, jednomyslnost v církvi, ve sborech, ve společenství věřících mnohdy nevládne. Lidé spolu z různých (většinou zanedbatelných) příčin nesouhlasí a vyvolávají tak napětí. Používají se neověřené zprávy jako zaručené a ty pravdivé se mnohdy přehlížejí, protože by nám zasáhly hluboko pod kůži. Někteří rádi znevažují druhé a tím působí napětí.

Jednomyslnost  –  nás  A) obnovuje a posiluje a dává nám nový životní elán. Žít svorně neznamená vždy se vším souhlasit a být bez názoru. Čekat až nějaký silný jedinec se vyjádří a podle toho, co mi vyhovuje, se postavit na jeho stranu. Názorů může být mnoho – líbí se mi přirovnání noty, tóny a akord. Harmonická věc. Ten, kdo má trochu hudební sluch, tak musí poznat, když je v melodii nebo v akordu nějaký falešný tón. Tón, který tam nepatří. Zásadní je, aby nám šlo o ústřední melodii – a tou je život ve službě našemu Pánu. Náš vnější projev svornosti, jednomyslnosti musí ladit, souznít s naším vnitřním souhlasem a cílem.

B) naše svornost a jednomyslnost je přitažlivým příkladem pro okolí

Řím 12,16.17 – rysy křesťanského života:

Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce. Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré před všemi lidmi. (KB)

Žijte spolu v souladu. Nechtějte dosáhnout závratných úspěchů, spíš buďte svědomití v drobných úkolech. Zlo nikdy neodplácejte zlem, ale usilujte o dobro pro všechny. (SNC)

Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost. Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. (ČEP)

Mějte jeden k druhému ohled. (SPB)

V těchto verších je shrnuto jádro křesťanského života. Máme–li někoho rádi tak, jak nás má rád Ježíš Kristus, budeme ochotni a schopni mu odpustit. Pokud jsme poznali Boží milost, budeme ji chtít předávat dál.

C) společenství, které žije v jednotě, nastavuje zrcadlo a dává tušit, jaké to bude jednou v Božím království. A když se zamyslíme nad touto myšlenkou a podíváme se za sebe a okolo sebe, raději nechci ani domýšlet.

Podle mého jsme podle testu ze Slova Božího neprošli. To ale neznamená, že jsme ztraceni, že není žádná možnost opravy, že není žádný náhradní termín. Boží slovo nás nejen upozorňuje na naše nevhodné počínání , ale zároveň nám dává rady, kam se obrátit, aby naše životy a naše společenství dávaly tušit všem okolo nás, jaké to jednou bude v Božím království.

2. Kor 9,13: Kdekdo bude Bohu děkovat za to, že jeho slovo milosti a záchrany našlo u vás tak bohatou odezvu…

Tento verš je vytržen z kontextu dopisu apoštola Pavla, kde píše o sbírkách, o pomoci chudším. Byli to bratři v Jeruzalémě. Pavel poznamenává, že ti, kteří dostanou vaše dary, budou rádi, budou se za vás modlit. To je nečekaný výsledek dávání – když pomáháš druhým, ty sám jsi požehnán.  Dávání je úžasná zkušenost, do níž plně vstupují pouze štědří lidé. Všimněte si, neřekl jsem bohatí lidé. A já to převádím na náš společný život.

Sk 1,14; 2,1: jednomyslně spolu (KB); 4,24 jednomyslně pozdvihli hlas k Bohu (KB)

1. Petr 3, 8.9: Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní, neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.