mapakamarádkyDobrý den. Jmenuji se Valerie Kováčová a chtěla bych se s vámi podělit o můj zážitek z tábora na Vltavě. Nejdříve jsme jeli vlakem z Plzně do Českých Budějovic a pak ještě do Vyššího Brodu. Tam jsme zůstali a přespali ve stanech. První den plavby jsme dostali kánoe, pádla, loďáky a barely a vyrazili jsme. Když jsme vyjížděli, tak nás vedoucí poučili, jak se vlastně taková loď řídí. Já jsem byla na lodi se svojí nejlepší kamarádkou Lenkou Ročkárovou. Obě dvě jsme předtím žádnou loď nikdy neřídily. Rozhodly jsme se, že já budu kormidelník a Lenka háček. Zpočátku nám to tedy moc nešlo a dvakrát jsme se překlopily do řeky. Jednou mi dokonce nateklo trochu do barelu, protože jsem ho neměla dobře zavřený. Později jsme ale nějak pochopily, jak na to, a bylo to lepší. S Lenkou jsme se sice hádaly, ale měly jsme zásadu, že to, co si říkáme a jak se na sebe zlobíme ve vodě, neplatí na suchu. To jsme dodržovaly.

Druhý den jsme jeli do Českého Krumlova a tam to bylo super. Nechali jsme si dokonce přivézt k večeři pizzu, kterou jsme snědli v parku u soudu. Vedoucí tábora byl totiž David Bokr, který je soudce, a tak o parku věděl. Tam jsme hráli hru change. Snažili jsme se s cizími lidmi vyměnit nějakou svoji věc za jejich. Tak například Vítek vyměnil míček za sáček pro psí exkrementy :-).

Nejtěžší byl třetí den, kdy jsme ujeli trasu dlouhou 40 kilometrů. Každého už všechno bolelo. Když jsme dorazili do Zlaté Koruny, byli jsme tak unavení, že jeden z nás, muž jménem Petr Černoch, každému namasíroval záda. Bylo to velice příjemné.

Čtvrtý den jsme jeli k zřícenině hradu Dívčí kámen, která už byla kousek od našeho cíle Boršova nad Vltavou. Tam jsme přespali a strávili jsme tam také celou sobotu. Ten den mi nebylo dobře, tak jsem ležela ve stanu. Každý večer jsme si dělali ohně. Jednou jsem si uvařila na malém vařiči bramboračku. V neděli jsme dojeli poslední kousek do cíle a jeli vlakem zase do Plzně a pak autem domů.

Za toto všechno chci poděkovat sokolovskému sboru adventistů a Pomoci v nouzi, protože mi tento tábor zaplatily. Teď se strašně moc těším do Švýcarska, kde budu na camporee pathfinderů od 2. do 12. srpna. Valerie Kováčová, Sokolov, 12 let