I cesta může být cíl

Napsal Jiří Novák z Těšovic

Tuto zprávu píšu v polovičce Biblického týdne 2014 v Dlouhém, kousek od Ždírce nad Doubravou. Asi mi nejde o to popsat chatky, v kterých bydlíme, a jídlo, které jíme (mimochodem – vynikající – pro gurmány a labužníky našeho společenství, i vegetariány). Ani nejde o to vykreslit učení o Dni Pána, tedy o Posledním soudu, tedy o posledních věcech člověka, které nám předesílá Ján Barna, pedagog z anglické Newbold College.

Ale některé patníky z cesty, rozuměj zajímavosti, mi nedá neuvést: Například dílo sestry Whiteové přirovnává Barna k nábytku ve velkém Domě. Po její smrti jsme my, adventisti, přišli a stolečky z jídelny, dětského pokoje i koupelny jsme sestěhovali do obýváku, jelikož se nám to hodí dohromady… Sestra Whiteová přináší mnoho detailů o soudu, ale není systematický teolog – neukazuje kostru domu, rozmístění místností. Její obraz je barevný, rozhodně to není půdorys stavby v mongeově projekci.

Jako správný cestovatel rád uvedu popis naší cesty ze Sokolova. První den cesty do Prahy nás v sobotu dovedl na bohoslužbu ve smíchovském sboru, kde byla tak třetina normálního počtu, všichni byli na dovolené. Pokračovali jsme do Poličky, kde jsme přespali a seznámili se s životem a dílem Bohuslava Martinů. Nesmím zapomenout, že jsme se cestou stavěli v Litomyšli, kde se narodil v zámeckém pivovaru Bedřich Smetana. Jedna zajímavost: v Litomyšli mají před školou sochu Zdeňka Novotného, komunistického ideologa, který propagoval především Smetanu, ale díky jemu se Martinů nikdy nemohl vrátit do vlasti. V neděli jsme v Letovicích navštívili Alenky devadesát dvouletou babičku.

Musím biblický týden všem doporučit. Je to totiž duchovní záležitost. Lze se sdílet s bratřími a sestrami, poznávat jejich životní cesty, zahrát si s nimi volejbal nebo fotbal, ale především studovat Bibli. Jen ještě jednu ochutnávku: Základní text adventismu totiž z Dan 8, 14 nezní: Až po 2.300 večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti! Ale slovo svatyně tam není použita. Je tam použito hebrejské slovo pro něco svatého, tedy pro lid, pravdu a všechno svaté. A to svaté bude ospravedlněno nebo také obhájeno. Všechny překlady se svatyní mají pouze a jednoznačně na mysli jen dočasný rámec znesvěcení židovské svatyně Antiochem IV. Epifanem.

Každopádně je Bůh na tomto biblickém týdnu ukazován jen ve světle jeho milosrdenství. Jako milující Bůh a evangelium je jen a pouze dobrá zpráva. Všechny rány a vylité nádoby božího hněvu ze Zjevení, jsou jen aktem toho, že neobrácené srdce, které je Pánem objímáno tisíce let, se neobrátí ani po jakémkoliv úderu, každý si mohl vybrat, v Sodomě prostě nebyl Nikdo spravedlivý.