Ježíš Kristus činí zázraky i dnes

Kázání Aleny Novákové v sobotu 10. května 2014

Dnes bych s vámi chtěla mluvit o Ježíšových zázracích. Budu mluvit o zázracích, které konal zde na této zemi v době, kdy tady působil, tzn. o zázracích, které byly vykonány před více než 2000 lety. Vás bych ale ráda požádala, abyste o každém z těchto zázraků přemýšleli tak, zda se neudál také v tomto sboru, nyní v 21 století.

Každý, kdo ví alespoň něco o Ježíši, ví, že vykonal mnoho zázraků uzdravení. V Matouši, ve 4. kapitole, 24 verši se píše: Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejích synagogách, kázal evangelium Božího království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu lidu.

1. V Bibli je popsán veliký a dlouhý seznam lidí, které Ježíš uzdravil a velmi často z nevyléčitelné choroby. Uzdravoval malomocné, slepé, hluché, chromé. Takže máme tu první ze seznamu Ježíšových zázraků UZDRAVENÍ. Já jsem připravila takový seznam uzdravených, které jsou v Bibli popsány jmenovitě. Nechám ho tu pověsit a můžete o něm i později přemýšlet, zda jste nebyli svědky zázraku uzdravení

2. Nejznámější zázrak je NASYCENÍ DAVU. V evangeliu jsou zaznamenány dva případy, kdy byl zástup lidí nakrmen pomocí jedné malé svačinky. Myslím, že střední Evropa není místem, kde by měl Ježíš v dnešní době hodně prostoru k takovému zázraku, nicméně jsem slyšela tokové případy vyprávět od starší generace.

3. Zázrak je takový dvojzázrak, zázrak dva v jednom, takový head and shoulders, je UTIŠENÍ BOUŘE A CHŮZE PO VODĚ. Asi chápeme, proč utišil bouři, ale proč vlastně Ježíš kráčí po vodě? Chtěl ukázat, že umí něco, co nikdo neumí. Nebo ji jen chtěl zkrátit cestu? Anebo tu šlo úplně o něco víc, o někoho jiného. Jsem přesvědčená, že tady šlo o Petra. Přečtěme si Matouš 14, 28: Petr měl zažít zkušenost, že vírou v Ježíše Krista, dokáže něco, co by sám nikdy nedokázal. Neprožili jsme my sami tuto zkušenost, kdy jsme dokázali něco, co není z nás, něco, co bychom sami nikdy nedokázali? A pro ostatní zúčastněné je to zkušenost, že Ježíš dokáže jediným slovem utišit všechny bouře života, ve kterých se nacházíme.

4. Další zázrak bych nazvala poeticky „OTEVŘENÍ LŮNA“. Marie, která podle všech fyzikálních zákonitostí platných na této zemi nemohla mít dítě, porodila Ježíše. Možná že o něco srozumitelnější je tento zázrak popsán ve starém zákoně na příkladu Chany a Peniny: 1 Samuelova 1.

5. Přečtěme si o dalším zázraku v evangeliu Lukáš 19, 1-10. Nazvěme si tento zázrak pracovně „NÁPRAVA PODVODNÍKA“. Jedinou větou: Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat ve tvém domě“ došlo k proměně srdce tohoto podvodníka, protože říká, že každému koho ošidit vše nahradí 4 násobně. Co bylo na této větě tak zázračného? Zachee…. Jsem přesvědčená, že to je přijetí. A Zacheus, stejně jako všichni odmítaní a opovrhovaní lité toto přijetí cítí a okamžitě na něj reaguje

6. Pro další zázrak si dejme opět pracovní název „NASTAVENÍ ZRCADLA“ nebo jinak – uvědomění si svého stavu. O apoštolovi Petrovi víme, že byl velmi horlivým a zapáleným učedníkem, který dle svých vlastních slov byl připraven jít pro Ježíše do vězení, ba i za něj položit život. Přečteme si to opět v písmu: Lukáš 22, 33-34. A stačí kohoutí zakokrhání a Petr si s plnou silou uvědomí svůj hřích, svůj vlastní stav, svou vlastní ošklivost. Jeho sebevědomí klesá až na dno a jeho srdce krvácí bolestí. Ježíš má i dnes schopnost (pokud mu to dovolíme) ukázat nám náš vlastní stav se vší tou ošklivostí a hříchy, které jsou v nás. Ale ne proto, aby nám ublížil, aby nás viděl zdeptané, ale aby nám dal sílu a chuť naše hříchy odpustit.

7. Další zázrakem je zázrak s pracovním názvem „PROMĚNA POVĚTRNÉ ŽENY“. V Bibli ho najdete v knize Jan 4 s prostým názvem „Rozmluva se samařskou ženou“ a i celý příběh vypadá velmi prostě. Ježíš požádá o vodu, žena se diví jak je vůbec možné, že s ní Ježíš hovoří a Ježíš jí říká o nabídce „živé vody“, po které už člověk necítí to, co je sice nazváno žízní, ale my víme, že to není chuť se napít, ale že jsou to naše tužby a naše nespokojenosti. Žena okamžitě jeho nabídku přijímá ba co víc, okamžitě se rozběhne podělit se o tuto nabídku s ostatními. Opět tu jse o proměnu srdce a nové nasměrování. Není tu žádná zmínka o změně chování, oblékání či životního stylu. Ježíš vždy své zázraky směřuje na proměnu srdce a na nové nasměrování. Ví, že trvalé vnější změny přicházejí vždy až po proměně srdce a nikdy ne naopak. Vezměme si z toho příklad a i my směřujme nově příchozí nejprve na Krista a nechme na něm, ať sám mění srdce lidí. Pak se dočkáme i těch vnějších projevů.

8. Pojďme si na závěr přečíst ještě jeden případ uzdravení, abychom se dozvěděli více o přístupu lidí, kteří byli u tohoto zázraku přítomni. Člověk by řekl, že všechny zázraky a zvláště zázraky uzdravení musely být přijímány a velkou radostí, ale nebylo tomu tak vždycky – Matouš 8, 28.

Došlo zde k uzdravení dvou posedlých lidí. Žít vedle posedlého, dnes bychom řekli bláznivého člověka, není žádný med. Není to příjemné ani jednoduché. Tito posedlí byli navíc agresivní, nebezpeční. Proč tedy tento příběh nekončí velkou oslavou tohoto uzdravení, ale naopak? Celé město vychází vstříc Ježíši, ale nejdou mu poděkovat, jdou ho poprosit, aby odešel a u nich už žádné zázraky nekonal. A Ježíš odchází. Není to smutné? Proč se takto chovají? Copak jim nepomohl?

Věřím, že mezi nimi byli lidé, kteří byli rádi za toto uzdravení a také lidi, kterým to bylo jedno, nezáleželo jim na nich. Co ale měli všichni společné bylo to, že chtěli, aby Ježíš tento zázrak udělal jinak. TOHLE JE PRVNÍ ZPŮSOB POHRDÁNÍ BOŽÍM ZÁZRAKEM – chtít, aby to Bůh udělal jinak.

DRUHÝ ZPŮSOB POHRDÁNÍ JE POKUS NECHCEME PRO VYKONÁNÍ ZÁZRAKU NIC OBĚTOVAT. V Gadaře byla cena za vykonání zázraku stádo vepřů. Obětovali byste vy stádo vepřů nebo řekněme majetek v hodnotě stáda vepřů, aby Bůh učinil zázrak? Věřím, že kdyby šlo o naše děti, partnery, rodiče, tak určitě. Co jsme ochotni obětovat, aby Bůh naplnil tento sbor? Jsme ochotni obětovat sami sebe, svůj čas, své představy proto, aby každý, koho sem Bůh pošle tady našel Boha, evangelium a uzdravení své nemocné nebo ztrápené duše? Co jsme ochotni obětovat, aby každý kdo sem vejde, se tu cítil vítaný, přijímaný a aby tady našel přátele?

Tak bych vás chtěla na závěr vyzvat: VŠÍMEJTE SI ZÁZRAKŮ, KTERÉ BŮH KONÁ MEZI NÁMI, KTERÉ KONÁ V TOMTO SBOŘE.

NEPOHRDEJME ZÁZRAKY VYKONANÝMI TADY tím, že budeme chtít, aby je Bůh vykonal jinak. Tak nějak víc podle našich představ. Buďme ochotni obětovat to, co po nás Bůh chce pro vykonání zázraků i kdyby to bylo stádo vepřů. Nicméně si myslím, že to, co po nás Bůh chce teď, je náš čas, naše přijetí a naši ochotu změnit naše představy, pokud nejsou v souladu s tím, co Bůh v tomto sboru koná.

amen

O Božích zázracích v našem sboru čtěte zde: Příběhy