Marie

Marie Haklová

mužKdyž v roce 1953 vyzval časopis Reader´s Digest spisovatele Jeana Giona k napsání povídky o nejpozoruhodnějším člověku, se kterým se kdy setkal, netušil nikdo, jaké slavné dílko se zrodí. Časopis napsaný text tehdy autorovi vrátil a jeho uveřejnění se tak posunulo o rok. Povídka poprvé vyšla v časopise Vogue pod původním názvem „Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí“.
Kniha na pouhých 86 stránkách, líčí život jednoho muže a jedné krajiny. Vypravěč nás zve do nehostinného, hornatého koutu Provence. Setkáváme se zde s Elziárdem Bouffierem, osamělým pastýřem ovcí. Jeho život je prostý, pase ovce a každý den od jara do podzimu sáhne stokrát do plátěného pytlíku, stokrát se sehne k zemi, jako by se klaněl, poklekne a vloží do jamky, kterou vyhloubil jeden malý žalud. Tak jako Mojžíš každý den kráčel blíž k zaslíbené zemi, tak se i pastýř blíží, krok za krokem, k nové tváři krajiny. Věří, že jeho činy za 40 let něco změní. Krajina pustá a suchá bude proměněna dubovými lesy a znovu bude zvát k obydlení. Lesy budou zajišťovat vláhu i dřevo na zimu. Věří, že vyschlými cestami, kterými žene své stádo, budou za čtyřicet let putovat lidé, procházejíce se dubovými alejemi.
Vypravěč se opakovaně konfrontuje s prozřetelností, dokazuje možnosti jediného člověka, který může změnit svou prací ráz celé oblasti. Pastýř má jiný postoj, je klidný a pokorně plní svůj úkol, jako prostý služebník Boží. Kniha oblíbená po celém světě má i animovanou verzi. U nás vyšla tiskem hned u několika nakladatelství. Velmi doporučuji k nahlédnutí vydání od nakladatelství Literární čajovna Suzanne Renaud doprovázené báječnými ilustracemi od Pavla Čecha. Jediná věc, která nás nemusí potěšit je fakt, že se jedná o příběh fiktivní. Snad tedy můžeme přijmout pozvání a spolu s autorem hledat také my svůj každodenní úkol. Úkol, který změní svět, aniž by kdokoliv znal naše jméno. Jeana Giona „ Muž, který sázel stromy“. Krátká povídka vypráví o muži, který žil na počátku 20. století v Provence zkoušené větrem a suchem, proto zpustlé a opouštěné lidmi. Prostá myšlenka dennodenní výsadby stromů, pro kterou se rozhodl pastýř ovcí, ovlivní nejen přírodní ráz oblasti, ale znovu navrátí do kraje život. Tento půvabný text je bohužel fikcí, jen pojmenovanou touhou mnoha z nás. Očima vypravěče hledíme na příběh jednoho muže, který si všiml umírajícího kraje, usoudil, že krajině pomohou stromy a tak bez nároku na vděk, slávu či peníze začal sázet.                              Marie Haklová

Muž, který sázel stromy ve filmové podobě: