knihaAndy Andrews: Ten, který si všímal

„Jsem člověk, který si všímá,“ řekl. „Je to moje obdarování. Jiní třeba umí dobře zpívat nebo rychle běhat – a já si všímám toho, co druzí lidé přehlížejí. A víš, většinu z těch věcí je přitom zřetelně vidět.“

Zoufalý bezdomovec Andy se ve svých 23 letech potkal s mužem, který si říkal Jones. Skamarádili se a díky zájmu tohoto muže, který, jak sám říká, si všímá na situacích a u lidí věcí, které vytvářejí perspektivu, se jeho život změnil. Starý tulák Jones se pak objevuje v životech dalších lidí – těch, kteří se trápí. Někteří jsou chudí, staří nebo neúspěšní, jiným se rozpadá manželství nebo sny. Všem Jones nabízí prosté, moudré rady a naději. Knihu věnoval autor své manželce Polly, té, která si všímá.

Stařec nabral dvojitou hrst bílého písku a nechal si ho protékat mezi prsty. „Může ti to, synu, připadat jako neplodný písek, ale nic nemůže být dál od pravdy. Říkám ti, že až si dnes večer lehneš, budeš spát na úrodné půdě. Přemýšlej. Uč se. Modli se. Plánuj. Sni. Protože brzy…, brzy se někým staneš.“  

Život je jako hra Monopoly. Můžete vlastnit hotely na Boardwalk, nebo můžete žít v nájmu na Baltic Avenue. Ale nakonec to všechno skončí zpátky v krabici.