Šenvert, Kraslická 14
Jindřich Svatoš: Vím o tobě
Vím o Tobě vím o Tobě v každé době,
vím o Tobě i když nevíš o mne,
když nevidíš, když neslyšíš
já o Tobě vím.
Znám Tvé srdce i žal v něm,
srdce tolikrát zraněné stává se kamenným,
obranným, bezcitným,
já o Tobě vím.
Pohlédni a usměj se,
jsem s Tebou v každé době,
všude i jinde, tady i tam,
já Tě dobře znám, já o Tobě vím.
Ve svém srdci o Tvém sním,
s Láskou na něj pohlížím
vzdor všem obtížím miluješ srdce své,
já o tobě vím.
Pokládá srdce do hřejivých dlaní,
s Láskou ho hýčká,
už ví, jak srdce vidí i slyší,
a s kým se raduje a ke komu volá.
To Ty jsi mým srdcem,
mým drahocenným kamenem,
mým pramenem, sluncem života,
jeho zářivým úsměvem.
Ty jsi tím objetím,
mořem, kam až dohlédneme,
i v prapočátku studánkou,
jsi mým slovem vyřčeným,
mojí srdcovou kreací,
plamenem v ohni,
přímým pohledem,
oknem, kde v každém oku vesmír.
.. kde jsi Ty, kde jsem já
Ty o mně víš…
Jindřich Svatoš
about 11 years ago
Když báseň čtu, tak mi bere dech, v takovém objetí živého Boha budeme hřát a žít :)*.
about 11 years ago
Velice krásná báseň,děkuji.
about 11 years ago
Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas! Žalm 130,1