Jindřich Svatoš

Básník Jindřich Svatoš

Podobný Tobě, v očích Tvých něha a lesk,
rád se dívám a vnímám Tvůj vhled…

Dobře mne znáš, soucítíš s pochopením,
nad věcí jsi i hluboko v hlubinách,
v prostoru nekonečna,                                                                             malbou na plátně, taženou rukou Mistra.

Odrazem prostoru v kapce rosy, kam až dohlédnem.
Všude, všude je Tvůj klid,
ve vánku, který nikam nespěchá,
v potůčku, který si prostě teče,
v řece plné života ryb,
v kořenech stromů,
v pocitech lidí hledajíc cestu domů…

Jsi polibkem a krásným vlasem,
jsi člověkem podléhajícím noční nebeské kráse…
Jsi tou krásou, jsi těmi hvězdami, co září nad námi.

Ano, jsi i naším hledáním a voláním i smířením
a radostí být v souladu…
Jsi naší Jitřenkou v každé buňce těla,
principem Bytí…

Jsi naším obrazem – jsem Tvůj obraz velmi vzácný,
jsem Tvou perlou jedinečnou,
jsem v Tvém jménu ukotven
v jistotě časoprostoru,
v jistotě spojen tenkou nití
ke zdroji…

Zůstáváš v úsměvu, v osobitosti, neohrožen.
Zůstáváš v Lásce, v náruči všehomíra,
zůstáváš ve svém jménu, oslaven Světlem.

Oslavenec Boží,
Boží Syn,
Duch ve svatosti,
Vodou živou,
Krví životodárnou,                                                                                                                                                                                              řekou života.

Cestou, každou myšlenkou,
každým zrozením…
Jsi život sám,
Ty přišel jsi k nám,
Tvé jméno znám…
Jsi, ano jsi Ježíš K.