rosvita

Rosvita přijímá gratulace při svém křtu

Bible zaznamenává několik konkrétních příběhů o nemocných lidech, které Ježíš zázračně uzdravil. Sokolovský sbor adventistů je svědkem toho, že Ježíš uzdravuje stále, i když fyzicky na této zemi není. Bůh uzdravil ženu, která pod vlivem těžkých životních ran psychicky onemocněla tak, že byla dokonce zbavena svéprávnosti. „Pamatuji si přesně, když přišla do sboru poprvé,“ vzpomíná bývalý kazatel sboru Petr Staš, „byla bosa a rušila během kázání tím, že chtěla jídlo a peníze na cigarety.“ I tak si ji pamatují další členové sboru a také občané města Sokolova. Extravagantní, svérázná žena, která upoutávala zraky každého, kdo ji potkal. To je Rosvita Šulcová, která je od 20.8. platným soudním rozsudkem opět plně svéprávná. Soud jí navrátil způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Psychiatr ve svém znaleckém posudku k soudu o Rosvitě uvedl, že nelze pochybovat o „pozitivním vlivu začlenění se do společenské náboženské komunity, o vlivu na její psychiku a neviditelné pomocné sítě této komunity…“. Uzavřel její diagnózu tím, že došlo k uzdravení.

Rosvita prožívá letos průlomový rok. Oslavila sedmdesát let svého života, v červnu byla v jezeře Michal pokřtěna a ještě ji tento rok čeká svatba. Po desetileté známosti s Karlem Mrázem se mohou díky návratu právní způsobilosti konečně vzít. Její život byl velmi pestrý. Narodila se během války v Rakousku a do Čech přijela s rodiči, když se osidlovalo pohraničí. Bydleli v Libavském Údolí a po rozvodu rodičů na Zlaté. Vystudovala Střední zdravotnickou školu a pracovala jako zdravotní sestra například v pražském Motole, sokolovské porodnici, v lázních v Karlových Varech, Františkových Lázních, na očním oddělení v Ostrově nad Ohří, ale také v psychiatrické léčebně v Dobřanech, kam se později vrátila jako pacientka. Vdala se ve svých 33 letech a moc toužila mít dítě, ale přes všechny snahy lékařů to nešlo. Psychické problémy měla už dříve, a tak byla od 27 let v invalidním důchodu. Po rozvodu s manželem neměla kde být, sousedé dosáhli jejího vystěhování z garsonky a v holobytě, kam musela odejít, ji o všechno okradli. V zoufalství jednou vyskočila z okna a zlomila si patní kosti a kotníky. Bydlela pak v azylovém domě a v roce 2007 ji úřady zbavily svéprávnosti. Díky její opatrovnici dostala byt v pečovatelském domě na Starém náměstí v Sokolově, kde nyní žije.

Do sokolovského sboru adventistů na Šenvertu se přišla poprvé podívat po té, co v rádiu slyšela pořad, ve kterém vyprávěl o Bohu muž z této církve. Rosvitě se líbilo, jak a co říkal, a tak adventisty vyhledala v Sokolově. Společenství věřících na Šenvertu na ni zapůsobilo stejně zvláštně jako ten rozhlasový pořad, a proto začala chodit pravidelně na bohoslužby. Brzy se k ní připojil i její přítel Karel. Společně také chodili v týdnu na biblické přednášky. Rosvita se měnila před očima, Pán Bůh ji prostřednictvím tohoto společenství po více jak 40 letech duševního trápení uzdravil.

„Prožívám šťastný život,“ říká na první pohled spokojená Rosvita, „v Boha jsem věřila od malička a Bůh mi dal Káju a společenství věřících, kam moc ráda chodím. Dřív jsem byla zoufalá a sama, ale dnes je všechno úplně jiné.“

Hana Kábrtová

Více o křtu zde 

Rozhovor s Rosvitou Šulcovou a Karlem Mrázem zde