Šenvert, Kraslická 14
Staří kamarádi teď i bratry v Kristu
S Petrem Pánkem jsme společně vyrůstali v sokolovské ulici Jednoty, kde jsme bydleli v jednom činžáku. S dalším sousedem ‐ vrstevníkem, Radkem Kovaříkem, jsme na dvoře za domem pořádali různé potrhlé akce jako improvizované maňáskové divadlo s doprovodem tvrdé rockové hudby z muzeálního páskového magnetofonu Sonet nebo jízdu hrůzy na dvoukoláku zhasnutým sklepem domu plným vybafujících strašidelných maškar a zakrvácených mrtvol. Převzali jsme tak štafetu po našich starších bratrech, kteří na tomto dvoře k nemalé zuřivosti dospělých zapalovali mohutné táboráky s pečením brambor kradených ze sklepa sousední restaurace a jídelny „T600“ a v zimě stavěli ze sněhu několikapatrové sněhové hrady s hladomornou pro nás nebohé mladší sourozence ‐ zločince.
„Podzemní“ zábavy nám vydržely i do dospívání, kdy jsme ve sklepě Kovaříkových zřídili doupě pro pití piva získaného v nedalekém výčepu pod záminkou otcovy žízně do objemné bandasky, poslech školou nedoporučované hudby, vylepování obrázků hudebních skupin a krasavic z pod rukou získaných západních časopisů a nekonečné rozhovory náctiletých o životě a svobodě.
Po dosažení vysněných 18 let věku a hippiesovské délky vlasů jsme se ze sklepa přesunuli do hospody U stadionu, odkud jsme vyráželi za „bigbítem“, pod širák do lesů, na toulky Prahou a dalšími (východo) evropskými městy.
Když jsem objevil mnohem větší, duchovní svobodu v Kristu, a dával jsem to znát, Petrovi to nešlo pod nos. A taky to dával znát. Pořád se do mě před ostatními trefoval tím jeho pověstným humorem.
Nejdřív mě to štvalo, ale pak mi došlo, že tak vlastně projevuje zvědavost a zájem. A čím víc si mě dobíral, Tím víc jsem se za něj modlil a byl jsem v pohodě.
Nakonec se i jemu Ježíš zjevil v jeho životě a skrze něj se zjevuje zase dalším lidem včetně mě. Děkuji za to Bohu i za to, že mého kamaráda a teď i bratra v Kristu tak mocně tahá ze všech průšvihů života a žehná mu. I nám ostatním ve společenství s ním.
Tomáš Kábrt
Rozhovor s Petrem Pánkem čtěte zde: Znovunalezený Petr…

12 roků zpět
Moc vám to tam bráškové sluší. Kdo by býval v té době řekl, kde se nakonec znovu sejdete. Nejsou naše cesty jako cesty Boží…..