Zbořené hradby Milana Chmelenského

Možná málokdo ví, že členem našeho sokolovského sboru je dlouholetý muzikant, bigbíťák a rocker, ale zároveň jemná duše. Ano, je to bratr Milan Chmelenský z  Chodova. A o jeho sólovém cédéčku, které vydal soukromým nákladem několika málo kusů v roce 1997, vám dnes chci něco napsat. Deska je natočena už v první polovině roku 1991 ve skromných domácích podmínkách s jednoduchými aražemi – autorův zpěv a vícehlasy doprovázejí pouze klávesové nástroje, v jednom případě kytara a v jiném flétna. O co více jsou písně prosté z pohledu nástrojového obsazení a technické úrovně, o to více jsou bohatší Duchem a poselstvím, které vnímavým posluchačům přinášejí. Zvláště prvních devět, z nichž osm otextoval  další člen sokolovského společenství adventistů Tomáš Kábrt.
Album Srdce hradby boří je o soubor třinácti křehkých a nápaditých písní neotřelých krásných melodií, které dávají vyniknout Milanovu zpěvu i  skladatelským a hráčským zkušenostem. Skladby vykazují každá dost vlastní  osobitosti a proto poslech celého alba v jednom zátahu ani trochu nenudí. A když se kromě velice příjemného zpěvu a hudebního doprovodu ještě stačíte soustředit na texty, to je teprve zážitek!

Milan Chmelenský – Srdce hradby boří

Milan Chmelenský – hudba, klávesy, zpěv a vokály, kytara (7), zobcová flétna (13).

Texty: Tomáš Kábrt (1-7, 9), neznámý autor (8), Ladislav Urbánek (10-13).

Lubomír Král

Pár slov autora desky:

„V roce 1988 jsem se stal členem církve adventistů sedmého dne a jelikož jsem byl v minulých letech aktivním muzikantem, především baskytaristou, chtěl jsem pokračovat v muzicírování dál, ale přeci jen jinak než tomu bylo
dříve. V tuzexovém obchodě v Praze jsem si koupil klávesy Roland Alpa Juno 1 a doma potom zkoušel hrát a vymýšlet melodie. Časem jsem si začal různé nápady nahrávat na kazetový magnetofon a snažil se k tomu najít texty nebo básně s duchovní tematikou, přičemž mi pomáhali bratři a sestry od Chebu po Karlovy Vary.

První skladby, které jsem takto dával dohromady se mi ale nepodařilo dobře nahrát, a proto jsem pro tyto účely zakoupil čtyřstopý kazetový multitracker Fostex X-26. Když jsem zapůjčil audiokazetu s mými nápady Tomáši Kábrtovi, věci se rychle pohnuly kupředu. Tomáš otextoval osm skladeb, které jsem postupně na čtyřstopý kazeťák nahrával v domácích podmínkách. Nebylo to sice ideální, ale i ten malý prostor v ložnici našeho bytu v Chodově posloužil k vyprodukování celkem třinácti skladeb. K osmi písním byla přidána jedna starší na text neznámého autora „Ptej se sám sebe“. Tuto báseň jsem objevil ve sbírce textů sboru CASD v Chebu.

Další čtyři závěrečné skladby jsou více méně takové bonusy. Jedná se o starší nově nahrané skladby na texty Ladislava Urbánka ze Semil, které až tak nevychází z duchovních hodnot člověka, ale spíše z jeho životních zkušeností. Celý tento výběr jsem nazval „Srdce hradby boří“ a jeho nahrávání trvalo celkem pět měsíců od ledna do května 1991. Ale až v roce
1997 jsem si je mohl poslechnout z nosiče CD, na který mi nahrávky přepsala firma PH Sound v Praze. Pro úplnost, za tuto službu jsem tenkrát zaplatil 619 Kč!

Vzhledem k podmínkám, v jakých nahrávky vznikaly, se dá říci, že jsou celkem zdařilé. Snad jen zpěv je až příliš jemný. V určitých pasážích se do toho člověk nemohl naplno opřít, kvůli sousedům v panelovém domě. Třeba to ale tak mělo být. Velmi povedené jsou texty Tomáše Kábrta, které mohou oslovit i dnešního posluchače.“