Třicet tři tajných agentů z Karlovarska se vydalo 1. dubna dopoledne prozkoumat Cheb a najít ztracenou mapu. Ze Sokolova jich byla skoro celá polovina.

Akce Pathfinderu s názvem Chebská pečeť začala už cestou na sraz účastníků do podzemí křesťanského sboru církve adventistů Vinice Cheb. Sokolovští agenti jeli totiž téměř všichni společně ze Sokolova vlakem v osm hodin ráno. Náladu všech podbarvovalo mrazivé počasí.  

Děti se rozdělily do čtyř skupin tak, aby v každé skupině bylo rovnoměrné rozložení mladších a starších účastníků. Na začátku dostaly mapu se zakreslením jednotlivých stanovišť a pytlík na sbírání kuliček. Stanovišť mělo být původně sedm, ale pro nedostatek času jich bylo nakonec jen pět. Čas se neměřil, a tak bylo dost času na samotný průzkum města a plnění rozličných úkolů. Za každou správně zodpovězenou otázku dostaly děti kuličku. Po splnění úkolu následoval ještě bonus, kdy soutěžící měli doplnit biblické verše za pomoci Bible. Pokud se jim doplnění podařilo, obdržel každý člen skupiny další kuličku pro svůj tým. Ty pak potřebovali v závěrečné bitvě.

První stanoviště bylo u divadla a bylo zaměřené na osobnosti Chebu. Děti se dozvěděly, že Cheb je rodné město zpěvačky Ilony Csákové, herečky Daniely Kolářové, slavného fotbalisty Pavla Nedvěda, ale také místem, kde se oženil král Václav II., syn Přemysla Otakara II., či zemřeli český vojevůdce, politik a nejvyšší velitel císařských vojsk během třicetileté války, Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, a český kníže a biskup pražský Jindřich Břetislav III. Prvním úkolem bylo určit, kdo napsal Ódu na radost. Na výběr bylo ze dvou jmen – Fridricha Schillera a Johanna Wolfganga Goetha, kteří v Chebu pobývali. Druhým úkolem bylo správné označení autora a jména knihy na základě ukázek z 21 knih. Za každou poznanou knihu byla kulička. A na závěr došlo na bonusové doplnění verše – Iz 40,8  Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho ………………..

1 S 16,7 b (B21) Hospodinův pohled je jiný než lidský. Člověk se dívá na zevnějšek, Hospodin ……………………….

            Druhé stanoviště se nacházelo u muzea na náměstí. Agenti se seznámili s osobností Albrechta z Valdštejna a poté se zamýšleli nad tím, zda byl vojevůdce, vrah, zloděj, zrádce, nebo oběť své nemoci. Prvním úkolem bylo vést svoji skupinu se zavázanýma očima podle pokynů vojevůdce, druhým pak zajít do městského informačního centra pro razítko Valdštejna. 

Přesunout se na třetí stanoviště znamenalo vyjít do nejvyšších pater chebské dominanty města, Špalíčku. Předtím se však tajní agenti dozvěděli o chebském katu Karlu Hussovi, který zemřel roku 1838 v nedalekém Kynžvartu. Svoji první popravu vykonal v roce 1776, kdy pod otcovým dohledem oběsil kostelního zloděje. 16. 4. 1781 byl jmenován v Chebu městským katem. Děti odpovídaly na otázky, které prověřily, jak dávaly pozor.

Otázka 1: V kolika letech provedl první popravu?

Otázka 2 pro malé: Z kolika pocházel dětí?

Otázka 3 pro malé: Kolik chlapců přežilo?

Ve Špalíčku pak každý agent stavěl komín z kostek na čas, a to levou (leváci pravou) rukou, protože pravou (levákům levou) jim usekl kat.

Předposlední stanoviště bylo v Kamenné ulici, mělo název Chebský soudce. Husité se dočkali v roce 1431 veřejné disputace o své víře se zástupci římskokatolické církve – králem Zikmundem, Fridrichem Braniborským a řadou říšských předáků. Skončila nezdarem a slibem nového obrovského křižáckého tažení proti husitům. Křižáci byli poraženi v srpnu 1431 u Domažlic. V květnu 1432 se jednalo o tom, za jakých podmínek budou jednat husité na basilejském koncilu. Domluvili naprosto jedinečnou věc: Ve sporných otázkách víry bude nejvyšším rozhodčím pouze Bible (tzv. Chebský soudce). Dohoda byla podepsána 18.5.1432. Tato dohoda, že nejvyšší autoritou bude pouze Bible, se povedla poprvé a naposledy v historii diskuzí mezi římskokatolickou církví a protestanty. Děti diskutovaly o významu husitských požadavků:

1. svobodné hlásání slova Božího

2. trestání smrtelných hříchů bez ohledu na původ

3. všeobecné podávání svátosti oltářní podobojí způsobem

4. konec světského panování církve

Zodpovědět pak musely dvě otázky: Co je Chebský soudce? a V čem je jeho význam?

 Po svačině a společné prohlídce muzea navštívili agenti páté stanoviště – Chebský hrad. Prvním úkolem bylo hrad si prohlédnout. Druhým úkolem pak vyběhnout na Černou věž jako první. Hodnotil se čas celé skupiny. Vítězné družstvo dostalo kuličku. Třetím úkolem bylo najít Václavský hrad, který je vidět z věže, a úhelný kámen, na kterém stojí věž.

Ve Vinici byl pro všechny účastníky připraven oběd. Také ranní mrazivé počasí se změnilo v krásně slunečné, i když stále studené.

Poslední hrou před závěrečnou kuličkovou bitvou byla tzv. „bomba“. Pokud někdo z dospělých zavolal bomba, museli si všichni lehnout na zem, ať už se v tu chvíli ocitli kdekoliv. Pokud zavolal bomba vedoucí skupiny, musela si lehnout jen jeho skupina.  

Nakonec se konala kuličková bitva (cvrnkání kuliček do důlků) a vyhlášení vítězů. První byl tým Ratlíků, druzí byli Lamíci, třetí Borci a poslední Piráti ve fuskách. Všichni dostali odměnu a sokolovské děti utíkaly na nádraží, aby stihly podle domluvy s rodiči přijet domů. Soutěžící nestihli ve Vinici získanou mapu slepit, ani nakrelit erb podle informací nabytých během pečeti, ale tento úkol je ještě čeká, a to na schůzce Pathfinderu – každý ve svém oddíle.