Vojta PačanKázání Vojtěcha Pačana na romské bohoslužbě v sobotu 25.4.2015

1. kniha Mojžíšova 18,26-32: „Hospodin Abrahamovi odpověděl: ´Najde-li se tam skutečně padesát spravedlivých, odpustím kvůli nim celému městu.´ Abraham však pokračoval: ´Vím, že jsem jen obyčejný prach a popel, ale přesto bych se ještě rád zeptal. Co když bude do těch padesáti chybět třeba jen pět lidí? Zničíš pak kvůli pouhým pěti lidem celé město?´ ´Najdu-li tam i těch čtyřicet pět,´ odvětil Hospodin, ´ani potom to město nezahladím.´ Abraham však pokračoval dále: ´Ale co když jich tam bude jen čtyřicet?´ ´Ani kvůli čtyřiceti to město nezničím,´ odpověděl znovu Hospodin. ´Nerad bych tě rozhněval, můj Pane,´ pokračoval Abraham. ´Je však možné, že se jich tam nenajde více než třicet. Co uděláš potom?´ ´Najdu-li tam třicet spravedlivých, město nezničím,´ odvětil Hospodin.  Abraham se však znovu zeptal: ´No dobrá, a co když jich bude jen dvacet?´ ´Bude-li jich dvacet, město kvůli nim nezahladím,´ odpověděl trpělivě Hospodin. ´Dovol mi tedy, Pane, položit ještě poslední otázku. Možná, že se jich tam najde pouhých deset. Co učiníš potom?´ Nato mu Hospodin opět odpověděl: ´Nezničím je ani kvůli těm deseti.´“

Dnešní čtení z Písma svatého je o jedné zvláštní modlitbě. Je to modlitba, ve které Abraham mluví s Bohem a Bůh mluví s Abrahamem. Abraham se v modlitbě ptá a Pán Bůh mu odpovídá. Je to modlitba – rozhovor. Abraham se chvíli modlí k Bohu a chvíli poslouchá, co mu Pán Bůh odpovídá do jeho srdce. Také se tak modlíte? Také při modlitbě dáváte pozor, co vám Pán Ježíš chce říct? Co vám vkládá do srdce? Nebo se modlíte tak, že jenom sami mluvíte, co chcete vy, a co říká a chce Pán Bůh, neposloucháte? Zajímá vás vůbec, co chce Pán Bůh? Co vám chce říct do vašeho srdce, pro váš život? Co je pro tebe důležitější? To, co chceš ty, nebo co chce Pán Bůh? Abraham se modlí tak, že si s Bohem povídá.

Moc ho zajímá, co chce Pán Bůh. Ptá se a čeká, co mu Pán odpoví do jeho srdce. A Pán mu odpovídá. A o čem Abraham takhle mluví s Bohem? Mluví s Bohem o sobě? O svých potřebách? Ne. Nemluví teď s Bohem o sobě a o svých potřebách. Abraham v té modlitbě neprosí za sebe. Abraham se v té modlitbě přimlouvá za druhé lidi. Za lidi v celém městě. Je to přímluvná modlitba. Abraham se u Boha přimlouvá za věřící lidi, kteří jsou ve velkém a hříšném městě Sodomě. Sodoma je tak plná bezbožnosti, lidského zla, zneužívání a násilí, že se Pán Bůh na to už nemůže dívat a chce Sodomu zničit. Chce celé to město spálit ohněm. Vymazat ho navždy. Aby z toho města nic nezůstalo. Chce očistit zem od všeho zla Sodomy. Vypálit Sodomu jako vřed z těla země.

Ale proč Pán Bůh to město už dávno nezničil? Proč tam ještě lidi  páchají všechno to zlo? Proč dál lžou, kradou, nenávidí, pomlouvají se, křičí na sebe, ničí si zdraví, bijou se, znásilňují, zneužívají a prodávají svoje vlastní děti, utlačují a ponižují chudé a slabé? Proč Pán Bůh ještě to město nevyhladil, nespálil? Proč ještě neočistil zemi svým ohněm od všeho lidského zla? Proč Pán Bůh ještě nesmetl ze země Sokolov, Nové Sedlo, Bukovany… Děje se i v těchhle městech všechno to zlo? Lžou tu lidé? Kradou? Nenávidí se? Pomlouvají se? Křičí na sebe? Ničí si zdraví? Bijou se? Znásilňují? Zneužívají děti? Prodávají své vlastní děti? Utlačují a ponižují chudé a slabé? Proč Pán Bůh trpí taková města na své krásné zemi? Proč je nezničí?

Pán Bůh na tuhle otázku Abrahamovi odpovídá: Chci zničit všechno zlo. Ale nezničil jsem zatím to zlé město, protože mám v něm i několik svých spravedlivých lidí. Několik lidí, kteří mi věří a poslouchají mě. I kdyby jich v celém tom velkém městě bylo jen deset, i kdyby to byla jen jedna rodina, jedna malá skupinka věřících, jen kvůli těmhle několika spravedlivým nechávám ještě žít i všechny ostatní. Šunem: Všechny ty spousty zlých lidí jsou ještě naživu jenom proto, že mezi nimi je několik Božích dětí.

Stačí několik zbožných lidí uprostřed zkaženého města, aby všichni lidi v tom městě měli život a naději. Proč, Pane Bože? Protože kde jsou Boží děti, tam je ještě naděje, že se zlí lidé obrátí k Bohu a také budou zachráněni. A právě o tom Abraham s Pánem Bohem ve své modlitbě mluví. Jestli Pán Bůh počítá s hrstkou svých věrných lidí uprostřed zvrhlého a násilného města. Jestli Pán Bůh počítá i s deseti věrnými k tomu, aby je použil jako naději pro všechny kolem. Jestli Pán Bůh má vůbec takové lidi ve městě. A Pán Bůh Abrahamovi odpovídá úžasnou věc: když ve městě najdu alespoň deset čestných a spravedlivých lidí, nezavrhnu to město. Dám mu ještě šanci. Protože v něm ještě žije naděje.

Chápete, jak důležití jsou skutečně věřící lidé pro své město? Lidé, kteří uprostřed zla a násilí žijí jinak? Lidé, kteří uprostřed lži, špíny a zneužívání žijí čestně, čistě a ohleduplně? Všichni, kteří se věřícím posmívají a pohrdají jimi, ještě dýchají jen díky nim. Jen díky Božím spravedlivým Pán Bůh ještě nezničil tohle město, tenhle svět. Žijeme tak ve svém městě? Jsme takovými Božími spravedlivými? Jsme takovou nadějí pro druhé? Může s námi Pán Bůh v našich městech počítat? Modlíme se za to? Modlíme se za druhé lidi jako Abraham? Chápete, jak důležité je to, co nám Pán Bůh říká do našeho srdce a co koná v našem životě, pro všechny kolem nás? Pro naše děti, pro celé naše rodiny, pro naše sousedy…

Našel Pán Bůh v Sodomě alespoň deset spravedlivých? Nenašel a město zničil. Spálil ho na prach a nikdy už nebylo obnoveno. Ale nezemřeli všichni jeho obyvatelé. Pán Bůh vyslyšel přímluvnou modlitbu Abrahama a svoje věrné z města zachránil. Byla to jedna jediná rodina – Abrahamův synovec Lot, jeho žena a dvě dcery. Těsně před tím, než to zvrácené město Sodomu zničil, poslal Pán Bůh do toho města dva anděly. Ti andělé přišli do toho města jako chudí kočovníci. Nikdo jim nepomohl, naopak je lidé chtěli ponižovat a týrat. Tak vynesli sami nad sebou obyvatelé Sodomy soud. Sami se odsoudili k věčné smrti tím, jak se chovali k těm dvěma chudým kočovníkům. Nevěděli, že jsou to mocní andělé samotného Pána Boha.

Ale Lot a jeho rodina, jediní Boží spravedliví v Sodomě, se těchto dvou cizinců ujali. Ubránili je před týráním Sodomských, poskytli jim bezpečí svého domu, pohostili je a nabídli jim nocleh. I oni tak sami nad sebou vynesli soud. Ale rozsudek tohoto soudu byl osvobozující. A ti dva andělé ještě té noci vyvedli Lota a jeho rodinu z města do hor a zachránili je. Pán Bůh zachránil své věrné z hořící zkažené Sodomy. I když jich nebylo ani deset. Zachránil každého z nich. Stejně Pán Bůh zachrání každého ze svých věrných z tohoto světa, až ho přijde soudit za jeho zlo, zkaženost a násilí. Zachrání i z vašeho města své věrné pro věčný život na nové zemi. Každého z nich.

Chceme být mezi nimi? Chceme být při Božím soudu zachránění? Chceme, aby i lidé kolem nás byli zachránění? Pán Bůh už přichází se svým soudem na tento svět, přichází ho očistit od všeho zlého. Nečekejme už na nic. Zanechme dnes vší špatnosti, všech našich zlozvyků, nepoctivosti a nečestnosti. Nechme dnes Pána Ježíše Krista očistit naše srdce, obraťme se k Němu a začněme v jeho moci žít nový čistý život. Až lidé kolem nás uvidí ten zázrak, i o ni uvidí záchranu pro své rodiny v Bohu.

Jak milosrdný a dobrý jsi, amaro Del! Jak trpělivě a laskavě jednáš s hříšným člověkem! Jak trpělivě jednáš každý den s námi! Pane, očisti nás pro svou spásu v tomhle městě, v tomhle světě. Chceme žít nový čistý život s Tebou. Chceme, aby to všichni na nás viděli. Chceme být tvými spravedlivými v tomhle zlém světě. Prosíme, použij nás pro záchranu druhých lidí. Prosíme Tě za naše děti, za naše rodiny, za naše sousedy, za naše města. Pane požehnej prosíme své svaté Slovo v nás a v našich životech.

Amen.