VojtaKázání Vojty Pačana v sobotu 6.12.2014

2. kniha Mojžíšova 20,15: Nepokradeš.

Osmé přikázání svatého Božího Desatera zní „Nepokradeš“. Je tu mezi námi někdo, kdo už byl v životě někým okraden nebo podveden? A co ti ukradli? Byl(a) jsi rád(a)? Jak jsi se cítil(a)? Co jsi cítil(a) vůči tomu, kdo tě okradl? Měl(a) jsi ho rád(a)? Můžeš si takového člověka vážit? Mít k němu úctu? Jak se cítí prodavačky v Kauflandu nebo Penny Marketu, když musí ze svého zaplatit to, co jim někdo v obchodě ukradl?

Člověk, který krade, se obohacuje na úkor někoho druhého. Věci se pro něho staly důležitějšími, než lidé. Takový člověk je schopen jiné podvádět, ubližovat jim a dělat všechno, jen aby získal to, po čem touží. Naplnění vlastních sobeckých potřeb je pro tohoto člověka důležitější, než budovat krásné vztahy s lidmi a Bohem. Osmé přikázání nás upozorňuje, že člověk s takovými postoji nebude skutečně nikdy šťastný, bez ohledu na to, kolik majetku nahromadí. Protože ho nikdo nemůže mít rád. Nikdo si ho nemůže vážit. Nikdo mu nemůže důvěřovat. Nikdo k němu nemůže cítit úctu. Je to zloděj, parazit. Celý život bude nešťastný, protože nikdy nepozná lásku a úctu.

Co myslíte, může si rodina – manželka, děti – vážit někoho, kdo krade? Můžou být hrdí na svého manžela nebo tatínka nebo maminku, když ví, že krade? Že okrádá druhé lidi? Že musí před ním lidé všechno schovávat? Že když takový člověk přijde, že si musí všichni hlídat své věci? Mohou si děti vážit takového otce nebo matky? Takový člověk nemá úctu ani ve vlastní rodině. I když si třeba myslí, že to dělá pro rodinu, pro děti. Ve skutečnosti jim tím ničí život. Učí je špatnosti. Učí je mít raději věci než druhé lidi, odvádí je od Boha a jeho přikázání. A na to nám Pán Bůh děti nedal, abychom jim takhle ničili charaktery a celé životy.

Děti mají na nás, svých rodičích, vidět Pána Boha. Mají vidět vzory, cítit úctu a lásku. Ne vidět ve svých rodičích zloděje, podvodníky. Pán Bůh nám nedal děti proto, aby se od nás učily okrádat druhé a podvádět. Aby se z Božích dětí stali zloději a podvodníci. Aby je pak nikdo neměl rád a nikdo si jich nevážil, ani jejich vlastní rodina. Aby pak byly celý život nešťastné. Tenhle začarovaný kruh chce v našich životech Pán Bůh rozlomit, přerušit. Proto říká „Nepokradeš“. Když se obrátíš ke mně, nebudeš krást. Budeš mít raději lidi, než věci. Bude ti odporné okrádat lidi, ubližovat jim. A když budeš mít rád lidi, oni to poznají. A budou pak mít rádi tebe. A budou si tě vážit. Budou k tobě cítit úctu. A uvidí na tobě všemohoucího Boha.

Může si člověk, který krade a podvádí, vážit sám sebe? Může se takový člověk mít rád? Takový člověk dobře ví, že ubližuje lidem. Pán Bůh mu do srdce, do svědomí říká, že je to špatné. Že si ho lidé nemohou vážit. Takový člověk si ani sám sebe nemůže vážit. Ve skutečnosti se bude ve svém srdci nenávidět. Bude si pořád připadat horší než ostatní. Bude se snažit na to zapomenout, třeba se opít nebo zfetovat. Ale když vystřízliví, bude to ještě horší. Když člověk nemá rád ani sám sebe, když si i sám před sebou připadá odporný, nikdy nemůže být šťastný. Snaží se jen ponížit druhé, pomluvit je, pošpinit, protože má srdce plné nenávisti. Když se setká s někým, kdo slouží Bohu, kdo má srdce očištěné Pánem Ježíšem, bude ho nenávidět. Pomlouvat. Útočit na něj. Chce se sám povýšit tím, že poníží druhé.

Desatero nás učí pravé úctě k Pánu Bohu, k rodičům, k druhým lidem i k sobě. Pán Bůh nám v Desateru chce říct: Já tě chci osvobodit od tvé minulosti. Dosud jsi byl otrokem zla, ale teď jsi mým milovaným dítětem. Obrátíš-li se ke mně celým svým srdcem i životem, já tvé srdce a život změním.

Potom jednoho dne, když se dostaneš do podobné situace, ve které jsi před tím kradl, nebudeš už to chtít udělat. Když zůstaneš se mnou a na té cestě vytrváš, jednoho dne dojdeme do světa, kde už Boží zákon nebude nikdo nikdy přestupovat. Ne proto, že by ho Bůh zrušil, ale proto, že všichni vykoupení pochopili, jak je nádherný. A žijí podle něho.

Boží zákon, Desatero, už není na kamenných deskách, ale spasení lidé ho mají napsaný ve svém srdci. Vědomě a z lásky chtějí dělat jen to, co je správné. Chtěl bys žít v takovém světě, kde budou všichni žít takovým způsobem? Právě takový svět má pro tebe Pán Bůh. Chce tě osvobodit z otroctví hříchu a vést tě každý den tvého života, až dojdeš do Božího království. Tam už nebude žádný hřích, jen dokonalá láska. Amen.

Čtení: Efezským 4,28:
Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.