Vojta PačanKázání Vojty Pačana v sobotu 23.5.2015

Evangelium podle Matouše 14, 22-30: Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi. Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc. Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní. K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera.  Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se. Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“ Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“ „Tak pojď!“ řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi. Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane pomoz!“ vykřikl. Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“ Vstoupili na loď a vítr se hned utišil.  Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“

Často si myslíme, že Ježíšovi nemáme co nabídnout. Ale v tom se všichni mýlíme, ty mu máš co nabídnout. Hodně toho nechce po tobě. Vše ti dává zadarmo. Život, ochranu, rodinu, lásku, vykoupil tě pro věčný život. Jenom abys věřil v Něho. V jeho  Království  Boží. Ne zlu. Právě proto, že nás Pán Ježíš miluje, věří v  každého člověka, že budeme také milovat jeden druhého. Proto se za nás obětoval, dal svůj svatý život, vlastní krev, za tebe a za mě.

Ježíš dokáže rozmnožit všechno, co mu dáme, nebo nabídneme, ať to jsou schopnosti, čas, nebo hmotný majetek, nebo svou rodinu, nebo sám sebe,  on se o vše postará nejlíp. Nemusíš pochybovat, bát se o to, co mu svěříš, on vždy ví, kdy a jak s tím, co mu svěříš, má naložit. Pán Ježíš tě nikdy nepodrazí, nikdy tě neopustí ani nezradí. A to očekává i od tebe. Že mu budeš věrný a nezradíš Ho. On o tobě nikdy nezapochybuje, vždy je připraven se o tebe a tvojí rodinu postarat.

Četli jsme, že Ježíš odcházel do samoty se modlit. Samota s Bohem byla pro Pána Ježíše moc důležitá. Udělal si ve svém nabitém programu čas na soukromí se svým Otcem. Prožíval velkou radost, když se modlil. Mnoho z nás si ani neuvědomuje, že čas jde proti nám a že ho moc už nemáme. A přesto si za celý den ani  neuděláme čas na modlitbu. A pak nám v srdci chybí radost. Ani v sobotu si neuděláme čas na Pán Boha, našeho Otce.

Kde se s ním sejdeme?? Na věčnosti s ním máme trávit celý život, máme s ním být v radosti na věky věků. Ale to čeká jen ty, kteří se s Bohem naučí žít už zde. Jak jsme na tom my? Vzdalujeme se od Pána Boha, i od jeho svaté soboty. A všeho svatého se jednoduše vzdáváme.

I když naše děti chtějí jít na bohoslužbu, tak naše pošetilá a zkažená hrdost jim to zakáže jít za Pánem Bohem a modlit se k němu a prosit o milost.

Děláme si plány na sobotu, i když víme, že máme od našeho Pána sedmý den odpočinku, kdy máme věnovat  všechen náš čas našemu pánu Ježíši a jeho církvi, modlit se ten den více než jakýkoliv jiný den.

Pán Ježíš také neřekne: dnes ráno tě nevzbudím, nemám náladu nebo dnes nepošlu strážné anděly, dnes tě nebudou opatrovat celý den kamkoliv jdeš.

Chvílemi s Bohem na modlitbách buduješ životně důležitý vztah. Dává ti sílu poprat se s překážkami a úkoly, které nám život staví do cesty. Navykni si strávit čas s Bohem, pomůže ti to jak tvém osobním životě, tak i v duchovním životě růst a zrát.

Není nic důležitějšího než vztah tebe a Pána Boha. Nech ať se spolu spojíte, neboj se skutečnosti dobra, lásky a milosrdenství. Ale boj se klamstva, trápení, pomluv,  který ti nabízí zlo. Teprve když se osobně setkáš s Ježíšem, potom poznáš změnu, nekonečnou radost, a už nikdy nebudeš chtít  nic jiného, jen Pána Ježíše . Petr byl jediný na celé lodi, kdo reagoval s vírou.

Díky své odvážné prosbě  Petr zažil něco, co ani v nejkrásnějším snu by si nedokázal představit. Že půjde po hladině moře za   Spasitelem a Králem celého vesmíru   Pánem Ježíšem .

Ale co to? Co se to najednou děje?  Petr se topí! Proč? Co myslíte? Šel s plnou vírou a důvěrou za Pánem, ale najednou se začal topit. Začal se topit až ve chvíli, kdy Petr odvrátil zrak, přestal hledět s vírou na Ježíše a soustředil se na vysoké vlny kolem sebe. Když se vrátil ke svému strachu, ke svým starostem, ke své nedůvěře, začal pochybovat.

Přesně tak se chováme i my. Nesoustředíme se na našeho Pána. Pochybujeme mezi zemí a rájem.  Říkáme si: ta moje víra, to je jen iluze, kde se můžu schovat od všedního  trápení a utrpení. To je právě kámen úrazu. Nespoléháme doopravdy na Boha, ale na to, co vidíme.  Bojíme se, i když nemusíme.

My nechodíme po vodě, ale mnohdy procházíme jinými náročnými stezkami. Pokud zapomeneme na Ježíšovu moc  a věnujeme příliš pozornosti obtížným překážkám a starostem,   můžem také ztratit naději a začneme se ve svém životě topit .

I když máme na začátku dobrý úmysl a někdy naše víra  kolísá, to nemusí znamenat, že jsme neobstáli.

Když Petr pochyboval a začal se topit, obrátil se hned zpátky k Ježíšovi s prosbou o pomoc. Bál se, ale na Ježíše nezapomněl. A Ježíš ho hned vytáhl zase nahoru. Hned ho zachránil svou mocnou, silnou rukou! Vždyť je Pánem celého vesmíru! Pro něho není žádná naše starost vůbec žádný problém.

Jediný problém je v nás, je to naše nedůvěra k Bohu. V tom, že vidíme jen přízemní věci, starosti, problémy. Že se bojíme. A jsme nešťastní. Nezapomínejme: když je nám nejhůře a nebo nejlépe, On je nablízku. Nikdy a nikde na tebe  nezapomene. Nikdy tě nenechává samotného, jsi jeho milované dítě. Dal za tebe svůj život.

Vlastní silou  mnoho nezmůžeš. Přemůžou tě starosti, strach a pochybnosti. Budeš se propadat stále hlouběji a topit.

Ale když budeš volat na Pána, když se spolehneš na Ježíše, On tě vytáhne jako Petra z hloubky a zachrání. S Ním obstojíš i v těch nejtěžších zkouškách ve tvém životě. AMEN