Vojta PačanKázání Vojtěcha Pačana na romské bohoslužbě v sobotu 11.4.2015

Evangelium podle Lukáše 6,20-26: „Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl: ´Radujte se, vy chudí, protože vám bude patřit Boží království. Radujte se, kdo teď hladovíte, protože Bůh vás nasytí. Radujte se i vy, kdo teď pláčete, protože jednou se budete smát. Radujte se, když vás budou nenávidět, vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména, protože se hlásíte k Synu člověka. Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky. Ale běda vám, bohatí, protože vy už máte svoje potěšení. Běda vám, sytí, však budete jednou hladovět. Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete, protože jednou budete hořce plakat a naříkat. Běda vám, jestliže vás všichni chválí, vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.´“

Pán Ježíš nás zve k sobě, do svého království lásky. Zve nás k radosti a k plnému životu. Na dobrou cestu. Chce nám dát své království, chce nás mít navždy u sebe. Ti, kteří jsou dnes chudí a bezmocní, budou v Božím království kralovat s Bohem. Ti, kteří mají dnes hlad, budou v Božím království mít vždy co jíst. Ti, kteří dnes pláčou a mají starosti, se v Božím království budou smát a radovat.

To říká náš Pán Ježíš Kristus ve svém Slově. Věříme tomu, nebo ne? Věříme jeho Slovu, nebo pochybujeme? Spoléháme na Boha a na jeho Slovo, nebo sami na sebe? Potřebujeme poslouchat Boží slovo, co nám dnes Bůh říká, kam nás chce ode dneška vést? Nebo máme dost svojí chytrosti a svoje způsoby a Boží slovo už se nám do života nehodí? Už Pána Boha vlastně k ničemu nepotřebujeme? Máme jídlo i bez Něj? Starosti hodíme za hlavu? I bez Boha se zasmějeme?

Pán Ježíš nám ve svém dnešním Slově říká, že do Jeho království nevejdou všichni. Ukazuje nám dvě skupiny lidí – chudé a bohaté.  Pro chudé má Bůh připravené své království a pro bohaté ne. Kdo jsou ti zachránění chudí? A kdo jsou ti zatracení bohatí? Je to snad nějaká zásluha trpět chudobou, nedostatkem, mít jenom starosti, trápení a slzy? A je snad hřích být bohatý, mít se dobře? Je snad špatné poctivou prací zbohatnout?

Pán Ježíš zve do svého království všechny, kteří ve svém životě hladovějí, touží po Bohu a po svatosti. Všechny, kteří se nespokojí se svou chytrostí a hladově touží, potřebují slyšet Boží slovo. Pán Bůh zve do svého království všechny, kteří se nespoléhají na sebe, na své jídlo, peníze a věci. Zve ty, kteří ví, že i kdyby měli všechno bohatství a moudrost světa, bez Pána Boha nejsou vůbec nic a nemají vůbec nic. Pán Bůh zve k sobě ty, kteří se jako úplní žebráci zcela spoléhají na Něho, ne na sebe.

Chudí před Bohem, to jsou lidé, kteří se nechají Pánem Bohem vést. Jen ten, kdo se nechá vést Božím slovem, kdo si nepřipadá sám dost moudrý, kdo ví, že před Bohem nemá a neví vůbec nic a před Jeho očima je úplně nahý, chudý a bezmocný, jen takového člověka chce Pán Bůh vést na správnou cestu. Protože jen takového si tě Pán Bůh může vést tak, jak chce On. Ne, jak chceš ty. A proč?

Protože on je Bůh a ty člověk. On je věčný Pán vesmíru a ty jsi jen zrnko prachu ve věčnosti. Protože mocný Pán Bůh má pro tebe mnohem lepší cestu, mnohem lepší budoucnost, než si ty dokážeš vůbec představit. Věříš tomu?

Dokázal si někdo někdy představit, že se ohromný Bůh nebe a země stane člověkem? Malým bezmocným dítětem? Dokázal si někdo někdy představit, že bude chodit po zemi a zvedat z prachu hříšníky propadlé věčné smrti? Dokázal si někdo někdy představit, že svatý průzračně čistý Bůh vezme na sebe všechny hnusné hříchy světa, i všechnu špínu tvého a mého života, a zemře s nimi za tebe a za mne v krutých bolestech na kříži? Nikdo nikdy si to nedokázal představit. A přece to Bůh udělal.

Měl pro lidi připravené něco mnohem úžasnějšího, než si dokázali představit, než za co se dokázali modlit. Jaký nádherný je náš Bůh! Jak svaté je Jeho jméno v Pánu Ježíši Kristu! Jak mocně vede a mění své pokorné služebníky v Duchu Svatém!

To jsou ti chudí před Bohem, kteří nespoléhají na žádné své lidské bohatství, na žádnou svou chytrost a zlozvyk. To jsou ti, kteří jako chudí, nazí a zcela bezmocní před Bohem pokorně přijímají Jeho Slovo a nechají se s radostí vést na jeho svatou cestu. A všechno, co Bůh říká, hned dychtivě následují ve svém životě. To jsou ti, které Pán Bůh svým Slovem sytí, kterým utírá z očí slzy starostí a dává jim do srdce radost a veselý smích. To jsou ti chudí, pro které je připraveno věčné Boží království.

A kdo jsou ti druzí? Ti bohatí, které už nic dobrého nečeká?     Kdo jsou ti sytí a vysmátí, kterým Pán Ježíš v dnešním Slově říká „Běda vám“? Kdo jsou ti bohatí, které chválí a obdivuje tento svět, ale Bůh v jejich srdcích vidí jen neštěstí a věčnou smrt?     To jsou ti, kteří se před Pánem Bohem cítí bohatí, zajištění, spoléhají se na svou chytrost, na své peníze a věci.

Neví, že každým svým dechem, každým úderem srdce jsou zcela závislí na Pánu Bohu. Neví, že před Bohem jim žádné lidské bohatství není nic platné a je to jen prach ve větru. Neví a nechtějí vědět, že jejich jedinou nádhernou nadějí v tomhle světě zla a smrti je Pán Ježíš Kristus, který se za ně obětoval. Neslyší a nechtějí slyšet Boží slovo, kterým je Bůh volá ze smrti do života. Nenechají se vést na Boží svatou cestu a zůstávají ve svých hříších a zlozvycích. Nespoléhají na Boha, ale na sebe.

Ve které skupině jsi ty? Na co a na koho se v životě spoléháš?