Šenvert, Kraslická 14
Poslední přikázání, proti závisti
Kázání Vojty Pačana na romské bohoslužbě v sobotu 24.1.2015
Druhá kniha Mojžíšova 20,17: „Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“ Poslední, desáté přikázání svatého Božího Desatera nás chrání před závistí. Pán Bůh nám v něm říká, že když obrátíme naše srdce k Němu, očistí naše srdce od závisti. Závist je odporný hřích, který otravuje a ničí naše životy. Kazí vztahy mezi lidmi. Ani si nedokážeme poředstavit, kolik zla a nenávisti mezi lidmi způsobuje závist.
Co si lidé závidí? Závidíme druhému nějakou věc, třeba auto nebo byt. Chtěli by jsme to mít sami. Muž závidí druhému jeho ženu a chce mu ji svést. Žena závidí jiné ženě muže a chce jí ho přebrat. Když je někdo hezký, závidíme mu to. Když má nadání, závidíme mu to. Když se má dobře, závidíme mu to. Když má dobrou práci, závidíme mu ji. Když někdo jede na nějakou cestu, závidíme mu to. Když si něco nového koupí, závidíme mu to. Když se mají v rodině rádi, závidíme jim to.
Užíráme se v srdci a říkáme si: Proč to má on, proč to má ona a proč ne já? A tak vlastně nikdy nejsme šťastní, potože pořád chceme něco, co má někdo jiný. Není to hloupé, takhle si otravovat život?
Když se díváš na druhé lidi se závistí, jsi nespokojený. Pořád ti něco chybí – nestačí ti to, co máš ty, ale chceš to, co má ten druhý. Kvůli závisti nejsi spokojený s tím, co dal Bůh tobě. Vůbec nejsi vděčný za to, co všechno dal Pán Bůh tobě. Pro samou závist nevidíš všechna Boží požehnání – že ti dal dnes další den života, že vyšlo slunce, že napadl krásný bílý sníh, že ti dal Pán Bůh zdravé nohy a ruce, že ti dal dnes chleba, že ti dal rodinu, která tě miluje, že ti dal církev a v ní své Boží slovo a svého svatého Ducha.
Nevidíš, že ti v Pánu Ježíši Kristu dává Bůh svou lásku a odpuštění. Člověk, který závidí druhým, nedokáže být vděčný, nedokáže se nikdy radovat ze života. Víte, z čeho se raduje závistivec? Když někdo druhý má neštěstí. Není to odporné? Jaký je to pak život?
Když druhému závidíš, nepřeješ mu nic dobrého. A ten člověk to vycítí. Jak se cítíš, když máš nějakou radost, a ostatní ti to nepřejou? Jenom ti to závidí? Jak se můžeš s druhými podělit o svou radost, když ti jenom závidí a nic dobrého ti nepřejou? Tak takhle se s tebou cítí lidé, kterým závidíš. Cítí, že jim nepřeješ nic dobrého.
Jak by to bylo krásné, kdybychom se dokázali radovat ze štěstí druhých! Jak by to bylo krásné, kdyby se druzí dokázali radovat s tebou z tvého štěstí! Každý z nás touží po takovém společenství, ve kterém mu druzí nezávidí a přejí mu jenom dobro. Přejí druhému, aby se mu dobře dařilo. Je jim dobře, když je dobře tobě. Chtěl bys žít v takovém společenství, kde si lidi nezávidí a přejí si štěstí? Takové společenství tady má Pán Ježíš, je to jeho církev, sbor. Pán Ježíš nám říká, jak to má vypadat v jeho církvi:
Evangelium podle Matouše 7,12: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci.“
Není to nádherné? Když chceš změnit svět, začni u sebe. Pros Pána Boha, aby změnil nejdřív tvoje srdce. V tom je celý Zákon, říká Ježíš. V tom je celé Desatero přikázání, celá Bible, celé Boží slovo k nám. Chceš, aby na tebe druzí mysleli a měli tě rádi? Začni u sebe a mysli ty na druhé, modli se za ně a prokazuj jim svou pozornost a lásku.
Chceš, aby ti druzí nezáviděli a přáli ti dobro? Začni nejdřív u sebe a přestaň závidět druhým. Přej druhým štěstí a dobro, raduj se s člověkem, který má v životě nějakou radost. A když má v životě neštěstí, neraduj se z toho, ale buď s ním v jeho neštěstí, vezmi ho za ruku, obejmi a potěš ho. Tak, jak to dělá s tebou náš dobrý Bůh.
List Římanům 12,15: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Mějte porozumění jeden pro druhého.“
Rozumíte? Když každý začneme u sebe, začne se měnit všechno i mezi námi. Všechno začíná ve tvém srdci. Nečekej, až se změní ti druzí. Začni ve svém srdci. Tam chce Pán Bůh začít měnit svět.
Tady vidíme smysl celého Desatera Božích přikázání, které jsme si tu postupně vysvětlili. Prosme Pána Ježíše, aby očistil naše srdce i od závisti a zlomyslnosti. Začněme s Ním měnit svět. Přemáhat zlo dobrem, nenávist láskou. Pojďme v Duchu svatém přemáhat závist a zlomyslnost vděčností, radostí a porozuměním jeden pro druhého. Amen