VojtaKázání Vojty Pačana na romské bohoslužbě v sobotu 15.11.2012

Evangelium podle Jana 12,1-8: Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu.Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: „Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“ To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“

Pán Ježíš Kristus šel se svými učedníky – apoštoly na svátky Velikonoc do Jeruzaléma. Všichni se těšili, ale jen Ježíš věděl, že ho tam lidé ukřižují. Že jde vlastně na popravu. Na svůj vlastní pohřeb.

Šel za všechny hříšníky položit svůj svatý život. Svým vlastním svatým životem, svou vlastní svatou krví, šel vykoupit  lidstvo z prokletí věčné smrti. Jaká je to úžasná oběť! Svatý Boží Syn, který nám s Otcem daroval život, jde dobrovolně trpět a krvácet až k smrti. Aby nám – mně a tobě – sám na sobě ukázal odpornost našeho zla a daroval nám i svou spásu. Aby nás zlé a smrtelné zachránil pro lásku a věčný život! Pán Bůh se rozhodl zaplatit za každého z nás nejvyšší cenu v celém vesmíru – vlastní svatou krev.

Ani nejbohatší lidé tohoto světa, ani největší miliardáři, i kdyby dali všechno své bohatství, si nikdy nemohou koupit odpuštění svých hříchů a věčný život. Ani nejobětavější dobrodinci a modlitebníci, i kdyby sloužili Bohu a druhým do roztrhání těla, si nikdy za své lidské zásluhy nemohou koupit odpuštění svých hříchů a věčný život. Ani nejlepší kazatelé a učitelé a hudebníci, i kdyby chválili a oslavovali Boha před lidmi od rána do noci sedm dní v týdnu, si za své chvály nikdy nemohou koupit odpuštění svých hříchů a věčný život. Ani nebeští andělé v celé své nádheře a moci nemohou zaplatit tak vysokou cenu. 

Odpuštění hříchů a věčný život mohl pro nás získat jen ten, kdo sám je bez hříchu a od věčnosti. Pán Ježíš Kristus – Boží Svatý Syn. A On se před Bohem Otcem rozhodl to pro nás udělat! Rozhodl se za nás zaplatit tuto nesmírnou cenu, kterou nikdo z lidí ani andělů nemůže dát! Rozhodl se zaplatit za nás svou vlastní krví z lásky k nám. Protože jsme jeho milované děti. Jak praví Písmo svaté v Listu apoštola Pavla do Efezu v 1. kapitola a 7. verši: „V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost.“

A hříšná žena Marie z Betanie, o které jsme četli z Janova evangelia, to pochopila. Pochopila, koho má před sebou. Pochopila, jak úžasnou cenu jde Ježíš zaplatit za ní a za celé lidstvo. Jak nesmírnou milost  jí Bůh prokazuje svou obětí. Jak ohromnou cenu přináší pro odpuštění jejích hříchů a její věčný život. Tato žena si uvědomila, že nikdy nedokáže Bohu ani dost poděkovat za to, co pro ni koná. A přece se rozhodla Pánu poděkovat, uctít Ježíše před ostatními.

A vzala to nejvzácnější, co měla, drahou nardovou mast. Tato mast byla velmi drahá, protože blahodárně hojila kůži spálenou sluncem a přitom nádherně voněla. Tato mast se kvůli své ceně používala jen po malých troškách, jen při nejvzácnějších příležitostech a jen na hlavu. Ale Marie přišla k Ježíšovi, poklekla na kolena a vší tou drahou mastí Mu pomazala Jeho unavené nohy! Celý dům naplnila nádherná vůně nardu. Ta krásná příjemná vůně se šířila i z domu ven, do celého okolí. Všechny lidi, kteří to uviděli nebo ucítili, to velmi udivilo. Jakým nádherným způsobem je zde před všemi lidmi oslaven Spasitel!   

Slovo Kristus znamená řecky Pomazaný. Pomazaný v Bibli znamená Bohem Vyvolený. Když se mladý muž měl stát Božím knězem, byl starším knězem slavnostně na hlavě pomazán vonným olejem. Když chtěl Boží prorok určit svého nástupce, pomazal jej na hlavě vonným olejem. Když chtěl Boží prorok určit budoucího krále, pomazal jej na hlavě vonným olejem.

Ježíše, Svatého Božího Syna, Vyvoleného Božího, pomazala žena hříšnice, které odpustil její hříchy. Pomazala Jej hříšnice, která se ve své pokoře odvážila dotknout jen jeho nohou. Hříšnice, která Kristu z vděčnosti přinesla to nejdražší, co měla. Takto úžasně sám Bůh nebes skrze tuto opovrhovanou ženu oslavil před lidmi Svého Syna. Tak, že dodnes si o ní a o Ježíši lidé všech národů na celém světě vyprávějí tento příběh. Stejně jako my právě teď. 

Našel se ale někdo, komu se dar této ženy nelíbil. Byl to Jidáš, Ježíšův učedník. Není to zbytečné plýtvání? ptal se Jidáš. Nebylo by lepší tu drahou mast použít jinak, než k Boží slávě? Třeba ji prodat a koupit jídlo pro chudé? Kolik by to bylo peněz! Písmo nám říká, že Jidášovi ve skutečnosti vůbec nešlo o žádné chudé. Šlo mu o ty peníze, protože se staral Ježíšově výpravě o peníze a kradl z nich pro sebe. Byl zloděj. Miloval peníze.

Za několik dní nakonec za peníze zradil i samotného Ježíše, svého Mistra a Pána. Za třicet stříbrných udal nepřátelům, kde mohou Ježíše v noci  nenápadně zatknout. A ještě je tam přivedl a na Ježíše jim ukázal tak, že ho políbil. Ježíš šel na popraviště i za Jidáše zaplatit nejvyšší cenu, svou vlastní svatou krev. Ježíš šel Jidáše vykoupit za svůj vlastní  svatý život z odporných hříchů pro věčný život. Ale Jidáš se raději nechal koupit ďáblem za peníze. Když mu došlo, co udělal, bylo pozdě. Nebyl už schopen přijmout Boží milost. Nad svými penězi se oběsil.

Máme zde Marii, která je vykoupená  Bohem a neváhá ho oslavit tím nejdražším, co má. Marii si ďábel za žádné peníze nekoupí. Marie je vykoupená za mnohem vyšší cenu. Je vykoupená ze svých hříchů a pro věčný život svatou krví Božího Syna. Marie není na prodej. Patří Bohu. Se vším, co má. I to nejcennější, co má, klidně obětuje na oslavu Boží.

A máme zde Jidáše, který více než Boha miluje peníze. I na Božím díle hledá jen to, jak na něm vydělat. Nebo ušetřit. I za něho Boží Syn zaplatil nesmírnou cenu. Svou svatou krví. I Jidáše na kříži vykoupil ze všech jeho odporných hříchů a nabídl mu tak věčný život. Jidáš je ale dál na prodej. Nechá se znovu koupit do otroctví hříchu. Za peníze. Je mu líto peněz na oslavu Boží. Jidáš dokonce poučuje samotného Pána Boha, že je škoda peněz na jeho oslavu, na bohoslužbu. Jidáš mluví o chudých, o chudobě. Ale ve skutečnosti mu jde o sebe a o svou kapsu. 

Kdo z těch dvou jsi ty? Jsi vykoupený Boží svatou krví? Nebo jsi na prodej za peníze? Jsi připravený oslavit Boha vším, co máš? Nebo je ti líto peněz na oslavu svého Vykupitele? Miluješ více svého Pána Boha, nebo své peníze? Chápeš, nebohý člověče, co pro Tebe Bůh učinil?       

Evangelium podle Jana 3,16: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.  Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“

Amen.