Kázání Tomáše Kábrta z 20.7.2013 na text z Evangelia podle Lukáše 5:1-11

Tomáš Kábrt

Tomáš Kábrt

– Ježíš, asi třicetiletý, po svém prvním veřejném vystoupení – křtu od Jana v Jordánu – strávil šest týdnů v Judské poušti a pak se vrátil na sever do svého kraje, do Galileje
– začal tu učit v synagógách a jeho slovo vzbuzovalo rozruch – někde zuřivý odpor (Nazaret), jinde úžas (4:32)
– Ježíš začal svým slovem uzdravovat nemocné, čímž vzbuzoval ještě větší rozruch – úžas, podle doslovnějšího tzv. kralického překladu Bible „strach“
– je zde v originálu řecké slovo „thambos“ – znamená posvátnou hrůzu, údiv z neznámého, bázeň, jakou člověk prožívá ve styku se svatým, Božím
– jeden rybář, Šimon, Ježíše v sobotu po společné bohoslužbě v synagoze pozval do svého domu, aby mu uzdravil tchýni a Ježíš ji svým slovem uzdravil z vysokých horeček
– v našem dnešním textu přichází Ježíš ráno k jezeru, kde rybář Šimon se svými společníky pracuje

5:1 – lidé se tlačí, valí na Ježíše
– Ježíš lidi přitahuje, mluví se o něm
– proč se na něj tlačí, co chtějí?
– chtějí něco dostat zadarmo? chtějí se pobavit? chtějí vidět nějakou show?
– tlačí se na Ježíše, „aby slyšeli Boží slovo“!
– bylo to snad v synagoze? ve sboru? byli pozváni na přednášku?
– ne, je to někde venku, na břehu jezera, chtějí slyšet Boží slovo v úplně všedním, pracovním prostředí
– ti lidé nejsou spokojeni se svými životy
– a vyhledávají slovo, aby něco se svými životy udělali
– zde slovo „logos“ – slovo, které netvoří člověk, ale slovo, které tvoří člověka
– aby slyšeli slovo Boží
– byl nějaký svátek, bohoslužba? sobota? den, kdy se čte z Tóry?
(v. 2) – ne, je všední den, ráno, lidé tam pracují, rybáři se vrací z nočního lovu a vypírají sítě, trochu je to tam cítit rybinou, nálada pod psa, protože nic neulovili, celá noční námaha k ničemu, výdělek nula, naděje zhasla, práce se nedaří, mají toho plné zuby, vládne „blbá nálada“
– a právě zde, v té nejvšednější mizerii, je přítomen Ježíš, právě tady lidi zoufale potřebují Jeho slovo, tlačí se na něj – tisknou se k němu, cítí, že u něho je to Slovo, které všechno mění, slovo Boží, slovo života, slovo povzbuzení, naděje

v.3 – a v tom Ježíš vstupuje k nešťastnému Šimonovi na loď
– teď je s ním na jedné lodi, je jeho novým partnerem
– ale nejen to, Ježíš vstupuje do lodi, kde dosud velel Šimon (nepříliš úspěšně), a svým slovem přebírá velení
– Ježíš vstupuje do Šimonovy prázdné loďky života, Šimon mu uvolňuje své místo a dělá, co mu Ježíš říká
– a děje se něco zvláštního: z té zoufale prázdné lodi, která měla být plná ryb, ale není, právě z tohoto truchlivého symbolu lidského pachtění a neúspěchu, zní živé Boží slovo naděje pro celé „zástupy“ lidí na břehu
– sám Bůh začíná svým Slovem používat Šimona a jeho loď, celý jeho život s jeho radostmi i starostmi, pro své vlastní dílo, pro evangelium, dobrou zprávu, která naplňuje lidská srdce a kterou nemůže naprosto nic zmařit ani zastavit, protože je nadána Boží mocí

– to je všechno hezké, napadne nás s Petrem a jeho spolupracovníky, ale slovy se nenajíme, nadějí svou rodinu neuživíme
v. 4 a 5 – a Bůh má své slovo i pro Šimona a jeho pomocníky
– zajeď znovu na hlubinu k lovu!
– v Galilejském jezeře je průzračná voda, proto se ryby mohou lovit jen v noci, kdy ryby nevidí sítě
– rybář Petr to ví, ale přesto poslechne – proč?
– „na tvé slovo“ – protože věří Božímu slovu
– ale jak mu věří?

zde pocta kralickému překladu – toto místo překládá z českých překladů nejvěrněji
čím se liší verš 5 v ekumenickém a kralickém překladu? V ČEPu je „sítě“, ale v kralické Bibli přesněji „síť“
Ježíš říká Šimonovi: spusťte „sítě“ X Šimon odpovídá: „rozestru síť“
v řeckém originálu tu skutečně je rozdíl: „diktua“ (sítě) X „diktuon“ (síť)

Není to výmluvné? Bůh nás svým Slovem posílá se všemi sítěmi a my si vezmeme jednu.
– Bůh nám chce v životě požehnat ve všem a my jsme ve své malosti a úzkoprsosti ochotni jen ke zlomku, my to víme „líp“, jak to chodí
– stejně z toho nic nebude, tak stačí trochu

– Bůh chce do záchranné lodi církve dostat lidi mnoha nečekanými způsoby (skrze děti, Romy, jiné církve, seniory, chudé, nemocné, skrze knihy, časopis, internet, dobročinnost, umění), ale my si je nepřipouštíme, my víme „líp“, jak má vypadat náš život, naše misie
– Bůh nám nabízí mnoho a my si bereme málo
– Bůh před nás staví velké cíle a my z nich děláme maličké
– Bůh nás vede k spolupráci na úžasném, velkorysém a rozmanitém díle záchrany mnoha různých lidí, ale my setrváváme ve své malosti, předsudcích, úzkoprsosti a puntičkářství
– ano, Pane, na Tvé slovo jdeme, ale tak, jak chceme my, nebudeme to přehánět, nejlepší to je tak, jak jsme to dělali vždycky, jak „se to má“…

Jak takový postoj dopadá?
v. 6 – (jedna) síť se trhá, nestačí
– miniplány berou za své
– lidská malost nemůže posloužit velkému Bohu
v. 7 – jedna síť nemůže stačit
– dokonce ani celá jedna loď nemůže stačit
– „na tvoje Slovo, Pane“ můžeme využít všechny možnosti, můžeme mít velké cíle, můžeme spolupracovat s jinými sbory, můžeme spolehnout na veliké věci
– mluvíme o velkém duchovním oživení před druhým příchodem Krista, ale ve skutečnosti to vypadá, že s ničím takovým nepočítáme, připravujeme se po svém a divíme se, že to nestačí

Šimona i přes jeho malou víru zahrnul Pán svou milostí a požehnáním…
Jak reagoval? Poděkoval? Radoval se?

v. 8 – „odejdi ode mne, neboť jsem člověk hříšný.“
– padl Ježíšovi k nohám
– Boží milost a požehnání nejsou důvodem k triumfalismu a plácání se po ramenou, ale k pokoře a k pokání…
– k vyznání hříchů…

v. 9-10a – opět slovo „thambos“ – posvátná „hrůza“ (kral.), úžas, bázeň v přítomnosti čistého, svatého Boha,

v. 10b – Ježíš odpovídá „Neboj se.“ – nejčastější imperativ v Bibli
– neboj se velkých věcí, které má Bůh pro tebe připraveny
– kdo má bázeň před Bohem, nemusí se bát ničeho v tomto vesmíru
„Od této chvíle budeš lovit lidi“- Teprve teď, „od této chvíle“, mohou být Bohu něco platní
– teď jsou pozváni k Jeho úžasnému dílu v tomto světě
– vytahovat lidi z hlubiny marnosti a trápení života
– těch lidí čekají celé „zástupy“

v. 11 – rybáři „tam vše nechali a šli za Ním“
Co uděláme s tímto slovem my?