Šenvert, Kraslická 14
Boží svítící kontrolky světa
kázání Petra Staše z 26.3.11
Bible, Lukáš 21:25-26 „Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí.“
Prožíváme nyní období, kdy přicházejí zprávy o zemětřeseních. I v 18. století, když přišlo zemětřesení v Lisabonu, otřáslo tehdejší společností a lidé se rozdělili na ty, kteří se více přiblížili Bohu a naopak. Mnozí se obrátili ve víru v člověka. Nyní jsme svědky tragického zemětřesení v Japonsku, kde nastala hrozba z explozí v jaderných elektrárnách. Otřesena je naopak víra v lidskou techniku a všemohoucnost. Člověk vidí svou bezmocnost a zodpovědnost za to, jak zachází s přírodními zdroji a životním prostředím.
Bible, Lukáš 21:20-23 „Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu.“
Učedníci se diví, jak by mohl být zničen tak ohromný, úžasný chrám, klterý je navíc domem Hospodina. V roce 66 římskíé jednotky pod velením Cestia obklíčily Jeruzalém, a to tak blízko, že začali podkopávat hradby. Ve městě se lidé modlili a jednoho rána najednou uviděli, jak vojsko odchází. Ve městě zavládla veliká radost a za Římany se vydaly hordy z města a pobíjely ustupující vojáky. Když se ale triumfálně vraceli do města, najednou vidí zvláštní věc – lidi, kteří sbaleni opouštějí město. Byli to křesťané. Odešli proto, že si všimli znamení, slyšeli Boží slovo. Ano ne za dva roky přitáhli Římané znovu, obklíčili město a nakonec pobili asi milion Židů. Z křesťanů nezahynul ani jeden. Všímáme si my dnes znamení?
Po Japonsku může přijít ještě strašnější neštěstí, ale nejsou to znamení, která nás mají varovat? Pán Bůh nám vždy rozsvítí kontrolku. Dnešní Večeře Páně je takové zastavení, které mi umožní postavit se na Boží stranu. Říká mi: raduj se na světě, ale nespoléhej na něj, na to, co se ve světě děje a říká, ale na spoléhej na mě.
Bible, Efezským 5:9-17 „Žijte proto jako děti světla – ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus. Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří;
16 nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.“
V Japonsku mnoho lidí včas reagovalo na varovné signály a odešla do bezpečí. Pán Bůh je tak laskavý, že nám včas rozsvěcí kontrolku před svým příchodem a koncem tohoto věku. Nepromarněme tento čas. Tak jako malá skupina křesťanů odešla uprostřed všeobecné euforie z města, máme i my dnes Boží slovo a jeho proroctví jako znamení, že Bůh má o nás zájem a počítá s námi, má nás rád, neopustí a chce tuto planetu dát opět do pořádku. Bůh vám žehnej. Amen.