Novinky

Daniel Duda: Je možné převyprávět náš osobní příběh?

Daniel Duda: Bible je příběh, ne soubor nařízení

Děti ze spolku Pohlazení jsou z letních pobytů v pořádku doma

Všechny děti ze spolku Pohlazení se díky Pánu Bohu šťastně vrátily domů z letních táborů a výletů, na které je letos spolek vyslal a také jejich pobyt díky svým sponzorům finančně podpořil. Poslední tři chlapci přijeli z šestitýdenního soustředění anglického jazyka na usedlosti Američana Jima McDonalda v přímořském  městečku Saint Denis le Gast ve francouzské Normandii v pondělí 5. srpna večer poté, co absolvovali cestu domů autem s Hanou a Tomášem Kábrtovými. FOTKY S JIMEM A Z CESTY ZA NÍM Klukům se u Jima moc líbilo, zlepšili se hodně v angličtině a naučili se i spoustu dalších věcí. „Jim mě naučil jíst zeleninu,“ říká usměvavý Tomáš, „byl jsem hloupý, že jsem ji nejedl. Nevěděl jsem, jak je dobrá.“ Velký zážitek byl pro ně také let letadlem do Francie, jejich první v životě. „Když jsem se díval z letadla na zem, vypadala jako omalovánka. Pole, louky, vše bylo ohraničené ve čtvercích. A to zvláštní nebe nad mraky,“ vzpomínal při zpáteční cestě autem Martin. „Jim mě pozval příští rok na svoje narozeniny do Prahy,“ hlásil nadšeně zase Pavel. Naposledy se v sobotu večer vydali ještě k oceánu. „Chodili jsme se často koupat, ale poprvé zažíváme takový příliv,“ říkali kluci, když viděli, kam až dosahuje voda. S přílivem se setkali i druhý den , kdy se na zpáteční cestě zastavili s Kábrtovými na prohlídku ostrova s klášterem Le Mont Saint Michel. Při příchodu byl součástí pevniny, během návštěvy se ale stal ostrovem. Tuto velkolepou podívanou zachytila výprava na fotkách. Cestou za chlapci se Kábrtovi zastavili v katedrále ve městě Méty, kde nocovali, a u bílých oceánských útesů u městečka Etratat, nazpět pak v Remeši, v Saarlouis s noclehem a ranní návštěvou futuristického monumentu Saarpolygon a v Norimberku. Všechny fotky ze zpáteční cesty jsou zde: PRO KLUKY DO NORMANDIE A ZPĚT

Bible pro dnešek: Uctívání Stvořitele

Co je to uctívání Stvořitele? Že je to jednoduchá otázka? A co když si Bůh přeje, abychom jej uctívali úplně jinak, než to dnes děláme? Nemáme falešné představy o tom, jak pravé uctívání vypadá? V některých Biblických textech dává Bůh najevo svůj odpor k bohoslužbě, kterou praktikovali Izraelci. Co mu tak vadilo? A jak jsme na tom my dnes? Rozhovor na téma „Uctívání Stvořitele“,vedli redaktor HopeTV Jindřich Černohorský a kazatel Vít Vurst. Neslyšící si mohou k výkladu pustit titulky. K moderované diskusi na toto téma jste zváni do modlitebny církve adventistů, Kraslická 494 v Sokolově v sobotu 10.8. od 10.00 a od 14 hodin. Každý je srdečně vítán! Všechny videopozvánky jsou zde, případně na webových stránkách sobotní školy.

Neuvěřitelný příběh z knihy Lži o Bohu od autora románu Chatrč

William Paul Young, slavný bestsellerový romanopisec, autor knihy Chatrč, představuje ve své další knize Lži o Bohu, kterým věříme dvacet osm běžně užívaných společenský názorů na Boha, které považuje za nesprávné a které nás podle něj od jeho podstaty oddalují.

Zde je ukázka z kapitoly „Bůh je spíš on než ona“: …..V roce 1946 patřili do panteonu západních bohů Otec, Syn, Duch svatý… a lékaři. Lékaři, téměř výlučně muži, náležitě odění do posvátného bílého roucha, budící dojem odměřené nadřazenosti a moci. Lékař vkročil na chodník, všichni odstoupili stranou a nechali ho projít. Když vešel do haly, všichni vstali a stáli, dokud nevyřídili, co potřeboval, a neodešel. Doktorům nikdo neoponoval, zvláště pokud pracoval jako sestra na praxi.

Moje matka zahájila tříletou praxi zdravotní sestry v Royal Jubilee Hospital ve Victorii (v kanadské Britské Kolumbii) roku 1946. Bylo jí osmnáct let, byla svobodná a chtěla se stát zdravotnicí na misii. Tři měsíce po začátku praxe, krátce poté, co dostala čepec (říkala, že v něm vypadala velmi působivě, i když ještě nic neuměla), přišla do nemocnice žena s krvácením. Byla to paní Munnová, manželka reverenda Munna, hlavního pastora anglikánské církve ve Virginii. Ze zdravotní dokumentace vyplývalo, že už přišla o pět dětí na konci druhého a třetího trimestru a teď bylo ohroženo šesté těhotenství.

Je těžké přijít o dítě v kterémkoli stadiu těhotenství, ale ženy, které dítě nosily a pak o ně přišly, a přitom už dlouho cítily kopání a pohyby, vědí, že je to opravdu zničující. Naděje a sny se této ženě a jejímu manželovi nerozpadly jednou, ale pětkrát. Teď stáli na prahu šesté bolesti. Více >

Martin Kábrt získal prestižní cenu za recept pro britské hospodářství

Mezinárodní tým vedený Čechem Martinem Kábrtem (na fotce vlevo) obdržel ve středu v Londýně cenu The IPPR Economics Prize, která je považována za třetí nejprestižnější ekonomickou cenu na světě. Za obsáhlý recept na to, jak zajistit vyšší hospodářský růst Velké Británie, získal tým v přepočtu skoro 1,5 milionu korun. O jeho úspěchu informovala významná média v zemi.

Londýnský Institut pro výzkum veřejné politiky (IPPR) každoročně oceňuje nejlepší nápady na podporu rychlého a udržitelného ekonomického růstu v Británii. Prostřednictvím ocenění IPPR Economics Prize rozděluje v přepočtu 4,5 milionu korun. Jedná se o třetí nejprestižnější cenu v oboru ekonomie. Více získávají jen držitelé Nobelovy ceny za ekonomii a Wolfsonovy ekonomické ceny.

Sbor církve adventistů v Sokolově Martinovi z celého srdce gratuluje! Martin tento sbor odmalička se svými rodiči a bratrem Danielem navštěvuje. V posledních letech méně, protože dlouhodobě žije v Londýně. 

V sobotu 13. července nebude odpolední bohoslužba

Vedoucí romských bohoslužeb Luboš Olah oznamuje, že v sobotu 13. července nebude ve sboru církve adventistů na Šenvertu v Sokolově od 14 hodin bohoslužba. Důvodem je výlet s dětmi ke Kamencovému jezeru, který Luboš připravuje s dalšími 3 dospělými pro 12 dětí. Zájemci mohou využít dopolední bohoslužbu od 9.30 hodin, kam přijede kázat Václav Erben z Karlových Varů.

Rozpis kázání na třetí čtvrtletí roku 2019

Rozpis kázání pro 3. čtvrtletí je ke stažení zde: Rozpis_kázání_okrsku_2019_3q

Desítky lidí byly svědky rozhodnutí dvou žen následovat Krista

Sokolovský sbor byl v sobotu 15.6.2019 svědkem radostné události. Jolana Pačanová a Anna Rakašová ze Sokolova se rozhodly křtem veřejně vyznat svoji lásku k Bohu a rozhodnutí následovat Ježíše Krista. Kazatelé Martin Lindtner a Bohuslav Zámečník obě dámy ponořili v bazénku v modlitebně do tzv. vodního hrobu, kde zůstaly jejich staré životy, aby opět byly vynořeny jako znovuzrozené pro život nový, pro život s Bohem. Zde jsou FOTKY ZE KŘTU. Při obřadu zazněla řada písní, představení křtěnců, jejich poděkování, kázání Martina Lindtnera. Na závěr se všichni sešli u bohatě prostřeného stolu. Díky všem, kteří se podíleli na přípravě a průběhu programu. Díky Pánu Bohu za zázraky, jaké koná v životě nás lidí.

„Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“

Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“ Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“

Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

Více >

Lidé na romské bohoslužbě tleskali Bohu

Na romské bohoslužbě se v sobotu 25. května lidé radovali při písních i při kázání, které bylo o biblických žalmech. „Žalmy jsou vlastně takové zpívané modlitby lidí, kteří vyjadřovali, co právě cítí ve vztahu k Bohu. Někdy se jim zdál Bůh vzdálený (žalm 22 či 102), jindy zase velice blízký (žalm 23, 103), někdy naříkali, jindy vyjadřovali vděčnost a chválu za Boží činy v jejich životech. To stejné prožíváme i my, někdy je nám dobře a cítíme se Bohem milováni, jindy je nám těžko a pak se ptáme Boha, kde je. A tak to má být. Pán Bůh si přeje, abychom k němu byli především upřímní, nepřetvařovali se, na nic si nehráli a hovořili s ním otevřeně a opravdově,“ řekla Hana Kábrtová ve svém kázání, které započalo zpívaným žalmem 8 a končilo zpívaným žalmem 47, oba od skupiny Oboroh. Výzvu v závěrečné písni „lidé všech národů, tleskejte v dlaně“ vzali přítomní vážně, tleskali, hráli na bubínek, triangl a veselili se. Halelujah!