Kázání

V Boží síle lze zvítězit v každém boji proti „obrovi“

HanaKázání H. Kábrtové v Sokolově 21.1.2017 na odpolední bohoslužbě

 

Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, milé děti,

připomeňme si společně dva příběhy bojů proti „obrovi“. Příběhy dvou králů z Betléma – Davidův a Ježíšův.

O prvním boji čteme v knize Samuelově v 17. kapitole. Kapitola se jmenuje David a Goliáš. Připravuje se válka – na jedné straně stojí Izraelci, tedy Boží lid v čele s jejich tehdejším králem Saulem, na druhé straně stojí Pelištejci. Pelištejci neuznávali Hospodina, byli vůči Božímu lidu velmi nepřátelští. (verš 3. – Na hoře z jedné strany stáli Pelištejci, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí.)

Mezi Pelištejci je jeden mohutný bojovník (verš 4. až 7. – I vycházíval z pelištejských šiků soubojový zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. Na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu. Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš.), který se Božímu lidu vysmívá. A má taky proč, protože Boží lid se obra Goliáše velice bál (verš 11. – Kdykoli Saul a celý Izrael slyšeli tato Pelištejcova slova, děsili se a velice se báli.) Více >

Kam jdeš, Pane? Kam jdeš, člověče?

MartinKázání Martina Lindtnera v Sokolově 7.1.2017

Stará křesťanská legenda, zaznamenaná v apokryfní knize Skutky Petrovy, vypráví příběh ze života apoštola Petra. Odehrává se v Římě v době pronásledování křesťanů. Petrovi hrozí smrtelné nebezpečí, a tak se ho snaží jeho blízcí přesvědčit, aby opustil Řím. Petr se nejprve zdráhá, ale nakonec si dá říct. V okamžiku, kdy opouští Řím a prochází městskou bránou, spatří Krista. Padne na kolena a zeptá se: „Quo vadis, Domine?“ (Kam jdeš, Pane?). Kristus mu odpoví: „Kráčím do Říma, abych tam byl znovu ukřižován.“ „Ty, a znovu ukřižován?“ diví se Petr. „Jak říkáš, Petře,“ odpoví mu Kristus. Petr nakonec řekne: „Pane, vrátím se a budu tě následovat.“ Jakmile ta slova vyslovil, ztratil se mu Kristus z očí. Apoštol v tu chvíli pochopil, že Kristus mluvil o jeho (Petrově) utrpení. A tak Petr kráčí zpátky do Říma vstříc smrti, kterou umíral jeho Pán.

Milí přátelé, sestry, bratři,

rád bych s vámi otevřel starozákonní příběh z Genesis 16,7-14 ve, kterém zaznívá otázka Quo vadis. Jen s tím rozdílem, že se neptá člověk Boha, ale Boží posel pokládá tuto otázku člověku: Quo vadis, Homine? Více >

Nebezpečí zabezpečování

Tomáš Kábrt

Kázání Tomáše Kábrta v Sokolově 17.9.2016

Známý adventistický kazatel Alois Bárta říkával: „Není ve světě mráčku, ze kterého by do církve nepršelo“. Dnes žije církev uprostřed tak zvané konzumní společnosti. A podstatou konzumní společnosti, myšlení, ve kterém žijeme, je dosahování co největšího užitku s co nejmenším úsilím. Maximalizace zisku a pohodlí při minimalizaci nákladů a rizik. Pod tímto vlivem si dnes mnoho lidí v církvi představuje i Pána Boha jako nástroj pohodlné prosperity, blahobytu konzumního života, jako záchrannou síť, která má předejít všem problémům a nebezpečí života. Odpovídá tato představa Bohu, o kterém čteme v Bibli?

Více >

Štědrý den s Ježíšem

tomasKázání Tomáše Kábrta dne 24.12.2016 v Sokolově

Lukáš 19, 1-10: Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;  toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.  Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.  Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“  On rychle slezl a s radostí jej přijal.  Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“  Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“  Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.  Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“

Na Vánoce si lidé přejí bohatého „Ježíška“ pod stromečkem. Lukáš nám ale představuje bohatého Zachea na stromečku. Nebo spíše na stromě. Na velkém  morušovníku. A pod stromem chudého Ježíše Více >

Kristus v nás

Kázání Pavla Zvolánka dne 8.10.2016 v Karlových Varech

List Koloským 2, 6-7, 13 až 15, 19b-20a: „Přijali jste Krista jako svého Pána, Zůstaňte s ním v živém spojení. Zapusťte do něj kořeny, na něm budujte celý svůj život. Držte se pevně toho, co jste od něj přijali. A stále znovu za vše děkujte Bohu. Vaše hříchy, vaše přirozená odcizenost Bohu, byly hrobem, do něhož jste se sami uzavřeli. On ale vaše hříchy odklidil, hrob otevřel a propustil vás na svobodu. Seznam vašich hříchů, který svědčil proti vám, přibil na kříž a tím jej navždy zničil. Tak odzbrojil, zneškodnil a na pranýř postavil neviditelné síly, které vás držely v hříchu. Jak slavné vítězství! V něm jsme všichni navzájem spojeni a růst můžeme jen tehdy, bereme-li výživu a sílu z Boha. S Kristem jste vstoupili do nové roviny života.“

Vážení hosté a přátelé, milí Karlovaráci,

dovolte mi dnes trochu netradičně začít vyprávěním strhujícího příběhu, který jsem si nedávno přečetl v časopisu Za obzorem. Je o jednom bohatém muži a jeho milovaném synu. Muž měl ve své sbírce velmi cenné obrazy od Picassa, Rembrandta, van Gogha, Renoira… Vědci odhadovali jejich hodnotu na dvě stě miliónů dolarů. Bohatý muž žil se synem klidný život, dokud nemusel jeho syn odejít do války. V té válce jeho syn padl, když zachraňoval raněného vojáka. Od té chvíle pro jeho otce všechno ztratilo cenu. Přišel o to nejdražší, na čem si nejvíce zakládal. Více >

Ježíš nabízí klid a odpočinutí našim duším

pozehnaniJE TŘEBA SE UČIT TICHOSTI A POKOŘE

Kázání Bohuslava Zámečníka dne 3.9.2016 na začátek školního roku

Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Evangelium podle Matouše 11, 28.29

Ježíš Kristus nás vyzývá, abychom se od něho učili. Jako jeho následovníci se máme od něj učit a přijít za ním, abychom si odpočinuli od tíhy břemen.

„UČTE SE ODE MNE, MÁM TICHÉ A POKORNÉ SRDCE,“ říká Ježíš a nabízí klid, úlevu, mír a odpočinutí duše. Odpočinutí, které Ježíš Kristus nabízí, je pokoj s Bohem, nikoli konec veškeré práce a námahy. ČEMU SE MÁME UČIT?  Tichosti a pokoře. Ježíšova nabídka není nabídkou cestovní kanceláře nebo inzerát v katalogu welness nabídek, abychom přijeli za klidem a pokojem. To je konstatování, že nás Ježíš zná, zná trpělivě, tiše a s důvěrou náš stav, ví, jak tady duchovně zápasíme, jak na tom jsme, a jediné východisko z takového stavu je učit se tichosti a pokoře u Něho, protože on je nejlepší UČITEL a protože jenom tak můžeme prožít šťastný a radostný život. Více >

Máme důvod chválit Boha a děkovat mu?

MartinVstupte, křičte, služte, vězte

Kázání Martina Lindtnera v Sokolově

Bible, Žalm 100: Žalm k díkůvzdání. Hlahol Hospodinu, celá země! Radostně služ Hospodinu! Vstupte před jeho tvář s plesem! Vězte, Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe, jsme jeho lid, ovce, které pase. Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu, neboť Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, jeho věrnost do všech pokolení!
Vděčnost je ztraceným uměním naší generace. Na všechno mám přece nárok. A když se mi toho všeho nedostává, nemám důvod projevovat vděčnost.

Příběh o mladém studentu teologie, který ve svém volném čase působil jako dobrovolník – záchranář pobřežní hlídky nedalekého jezera, vypráví, jak jednoho podzimního dne, když měl zrovna službu, ztroskotala loď. Z mrazivé vody vytáhl postupně sedmnáct lidí. Při každém novém vstupu do chladných vod jezera jeho tělo trpělo. Záchranná akce zanechala na jeho zdraví trvalé následky. Když o několik let později v důsledku onemocnění způsobeného opakovaným vstupem do chladné vody umírá, z těch sedmnácti zachráněných se nenašel jediný, kdo by mu přišel poděkovat. Více >

Co je v tobě, je vidět (co na srdci, to na jazyku)

benešV sobotu 14. května kázal v Karlových Varech na okrskovém shromáždění tří sborů Cheb, Sokolov, Karlovy Vary starozákoník a učitel Jiří Beneš. Tématem kázání byla spiritualita, nebo-li duchovnost. „Zabývat se vlastní duchovností, osobní spiritualitou mě donutily okolnosti. Uvědomil jsem si, že je třeba se více starat o svůj duchovní život, kultivovat jej, abych se nezbláznil, abych vnější nápor, který přichází, zvládl ze zdravým rozumem. Pomohla mi literatura od benediktýnů a karmelitánů, tedy od lidí, kteří se spiritualitou mají hluboké zkušenosti. Snažím se rozumět svému duchovnímu životu a duchovně žít,“ řekl na úvod po svém představení tamním kazatelem Martinem Lindtnerem Jiří Beneš.

Úvodní čtení Bible:

  1. kniha Mojžíšova 6, 4 – 9: „Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.“

Více >

Ježíš dává klíče ke štěstí

BohoušekJAK JEŽÍŠ KRISTUS OTEVÍRÁ ZAVŘENÉ DVEŘE

Kázání Bohuslava Zámečníka dne 7.5.2016

Bible, Evangelium podle Jana 20,19 – 23: Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“ Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

Co se stalo ráno?

Zázrak vzkříšení. Ježíš otevřel dveře, které dosud nebyly otevřeny. Otevřel dveře k nebesům. Dveře, které už nikdy nebudou moci být zavřeny. Učedníci naopak zavírají dveře! Více >

Živočich člověk

HanaCo znamená podobat se Bohu? Vládnout, či sloužit?

Kázání Hany Kábrtové v Sokolově 9.4.2016

Bible, 1. kniha Mojžíšova 1, 24 – 28: I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak. Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré. I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

Milé sestry, milí bratři, vážení přátelé,

na začátku vám dám hádanku:

co je to? Má to končetiny, hlavu s nosem, očima, ústy, tvářemi, má to kůži, záda, břicho, srdce, žaludek, játra, plíce, střeva atd. atd.  (medvěd, žirafa, pes, opice, člověk, tygr, kočka….)

Správnou odpovědí je, že se jedná téměř o všechny suchozemské živočichy včetně člověka. Všechny tyto živočichy tvoří Pán Bůh šestý den. Nepřemýšleli jste někdy o tom, proč si Pán Bůh nenechal na člověka jeden samostatný den? Člověk je přeci podle nás vrchol stvoření, nezasloužil by si zvláštní pozornost? Nebo je to jinak? Více >