Kázání

Jubilejní rok jest!

Kázání Jozefa Bajusze v Sokolově 9. června při oslavách 50 let sboru

Bůh nám ve svém Slově v Bibli ukládá počítat čas, slavit svátky připomínání minulosti a vděčnosti, oslavy výročí, hodování i uctívání. Letos je jubilejní rok sokolovského sboru – výročí 50 let jeho existence. Vznikl z Boží inspirace a dodnes jej Bůh provází, již 50 let. Slovo „jubileum“ i „50 let“ máme v Bibli vždy společně, a to ve Starém zákoně ve dvou knihách 3. a 4. Mojžíšově. Tak v 3. Mojžíšově 25:10-13 podle Českého rabínského překladu):

„A posvětíte padesátiletí a vyhlásíte propuštění na svobodu v zemi všem obyvatelům jejím, ten rok vám jubilejním bude, že vrátíte se každý k vlastnictví svému a každý k rodu svému vrátíte se. Jubilejní rok jest, jubilejním rokem budiž vám rok padesátý – nebudete zasévati a nesežnete obnože jeho a neoberete révy neořezané jeho. Neboť jubilejní rok jest, svatým bude vám, co se naskytne na poli, z toho budete jísti úrodu jeho. Toho roku jubilejního vrátíte se každý k vlastnictví svému.“

Padesátiletí, jubilejní rok, léto milosti, hebrejsky „jovel“.  Hebrejský termín „jovel“ znamenal název tohoto roku, ale doslovně odkazuje na křik / hlas / zvuk trubek z beraního rohu, který oznamuje tento sváteční rok. Čím byl tento rok?

Jubilejní rok = Boží velké tlačítko RESET. Co to je, to tlačítko RESET? Toto tlačítko má váš počítač (tablet, mobil…). Moc často se nemačká. Někdy se stane, že v systému dojde k těžko identifikovatelné chybě. Celý systém pak přestane reagovat na povely a nezbývá, než jej znovu nastartovat. Tomuto zásahu do činnost počítače se říká restartování – RESET. Operační systém se začne znovu zavádět.

Jubileum je restartem pro život! Více >

Spása mateřského odevzdání

Tomáš KábrtKázání Tomáše Kábrta ke Dni matek v sobotu 12.5.2018

Hospodin dále Mojžíšovi poručil: „Až se vrátíš do Egypta, hleď, abys před faraónem udělal všechny zázraky, jimiž jsem tě pověřil. Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí.  Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: ‚Izrael je můj prvorozený syn. Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna.‘“ Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit. Tu vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: „Jsi můj ženich, je to zpečetěno krví.“ A Hospodin ho nechal být. Tehdy se při obřízkách říkalo: „Jsi ženich, je to zpečetěno krví.“ (Exodus 4:21-26)

Druhou květnovou neděli slaví celý svět svátek Dne matek. Pohovořme k tomuto hezkému svátku o zvláštním příběhu pozoruhodné matky Sipory, manželky Mojžíšovy. Její jméno znamená Ptáče. V našem dnešním textu je v souvislosti s touto matkou hned trojí zmínka o synu – faraónovu, Hospodinovu a Sipořinu (tedy Mojžíšovu). Mojžíš, vychovaný jako hebrejský nalezenec na egyptském královském dvoře,  se ve staroegyptštině jmenoval Mesu, což znamená „syn“. A Mojžíš, nyní v horách  midjánského exilu, je zde vysílán zpět do Egypta k faraónovi, aby tento z otroctví propustil a odevzdal Hospodinu jeho „syna“ – Izrael. Faraon si Izrael přivlastňuje pro sebe. A Hospodin říká, že to pro faraona a jeho rodinu znamená smrt. Jak se však z tohoto příběhu dozvídáme, Mojžíš sám svého mladšího syna Hospodinu také neodevzdal. Není obřezaný – není v abrahámovské smlouvě. Mojžíš si tedy také nechává syna, kterého mu svěřil Bůh, pro sebe. A to zde i pro něj znamená smrt. Více >

Co, jak a proč to všechno?

Tomáš Kábrt

Tomáš Kábrt

Kázání Tomáše Kábrta ke sborovým volbám 21.4.2018

Jan 3,16-17: „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn. Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího.“

Jeden současný autor, Simon Sinek, profesor na Městské univerzitě v Londýně, se ve svém bestselleru „Začněte s proč“ zamýšlí nad tím, proč jsou někteří lidé v našem světě a v našem životě tolik inspirující pro druhé, a jiní ne. Co způsobilo, že lidé jako kazatel Martin Luther King, podnikatel Steve Jobs nebo politik Václav Havel se tak výrazně lišili od svých současníků, kteří nebyli ani méně nadaní, ani méně kvalifikovaní? A objevil tak zvaný zlatý kruh – terč se třemi soustřednými kruhy, vnějším označeným „Co“, středním „Jak“ a středem „Proč“.

Více >

Velká noc aneb O pomluvě

Tomáš Kábrt

Tomáš Kábrt

Kázání Tomáše Kábrta na velikonoční sobotu 31.3.2018

Matouš 26,59-66: Velekněží a celá rada  hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“ Tu velekněz vstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“ Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“ Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“ Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. Co o tom soudíte?“ Jejich výrok zněl: „Je hoden smrti.“

Když se dnes díváme na Ježíšův život a soudní proces s ním, říkáme si: Jak je to možné? Jak mohli lidé, věřící lidé, něco tak odporného dopustit, dokonce sami zinscenovat? A dokonce se přitom odvolávat na živého Boha? Jak se to mohlo stát? Jak to, že věřící lidé, ve jménu Boha dělají takové věci? Co je za tím? Kde je příčina? A pátráme-li pečlivě, najdeme zvláštní skrytou věc – pomluvu. Posunutou pravdu. Dnes se říká: alternativní fakta.

Více >

V Oparně bude další ročník Letní biblické školy

benes_2018Milí přátelé, chtěli byste si odpočinout od každodenního stresu? Pojeďte s námi. Rádi bychom spolu s vámi prožili krásný prázdninový týden v romantické přírodě Českého středohoří.

Dopolední program vyplní diskusní přednášky s profesorem Pavlem Hoškem a probírání Bible (knihy Ámos) s docentem Jiřím Benešem (na fotce). (Na videu níže káže Jiří Beneš na text ze starozákonní knihy Ámos na bohoslužbě na pražském Smíchově (od 22. do 46. minuty) – stojí za zhlédnutí – poznámky redakce).

Odpoledne nabízíme zájemcům společné výlety do krásného okolí. Po večeři proběhnou přednášky s docentem Vladimírem Suchánkem na téma Slovenský baladistický film. Program je ZDE

Pobyt je určen pro rodiny i jednotlivce od 15 let. Účast na programu je dobrovolná dle vašeho výběru. Letošní dvacátý první ročník se koná od 11. do 17. srpna jako každý rok v kempu Jordán u Oparna.

Těšíme se na Vás a na společný čas při vzájemných rozhovorech, přednáškách, výletech či sportu.

Daniel Píš, Stanislav ZelenýPetr Vaďura Více >

Kdo má uši, slyš…

M. ŽaludKázání Miloslava Žaluda na zahájení Aliančního týdne modliteb v lednu 2018

Pozdrav:  Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů před jeho trůnem a od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země.

Tištěný materiál k aliančnímu týdnu modliteb začíná křesťanským vtipem: Baví se dva kazatelé a jeden povídá druhému: Můj sbor se stále více podobá Kristu. Ano? Je stále stejný – včera, dnes i navěky. A my rozumíme tomuto vtipu – naráží na duchovní strnulost, na absenci růstu našeho křesťanství nebo dokonce ztrátu sil. Alianční týden modliteb má být věnován obnově Kristovy církve, o jejíž potřebě nikdo ne pochybuje. Dozvuk Lutherovy reformace nám připomíná, že Ecclesia reformata, semper reformanda – církev reformovaná je církví stále se reformující. Secundum verbum dei.

Bezpochyby každý duchovní a každý zodpovědný věřící se vážně zabývá tímto problémem a hledá cesty, jak oživit a obnovit Kristovo společenství, ať se nazývá jakkoli. Zaručeně každý z nich by navrhl trochu jiné řešení a sledoval trochu jiné cíle. Nicméně dnes se můžeme sjednotit. Materiál k aliančnímu týdnu modliteb předkládá našemu společnému zamyšlení dva texty knihy Zjevení. První z nich nám předloží obraz samotného Krista a druhý text nás vyzve, abychom zpozorněli nad Kristovým dopisem křesťanům v největším maloasijském městě závěru prvního století, v Efezu.      Text ke čtení: Zj 1,9-20 Více >

Moudrost na křižovatce

Novoroční kázání Martina Lindtnera

MartinCožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá. (Přísloví 8,1-3)

Staří Slované i jiné starověké národy měli křižovatky ve zvláštní úctě. U křižovatek se vysazovaly vybrané druhy stromů, které se stávaly často památnými monumenty. Později památné posvátné stromy často nahradily křesťanské symboly. Proto dnes tak často nalézáme kostely a kapličky na místech, která byla posvátná – na křižovatkách. Na křižovatkách našich cest se můžeme rozhodovat, měnit směr, setkávat se s někým, kdo přichází proti mně. Přelom roku je rovněž křižovatkou, díváme se zpět, kudy jsme přišli, a hledáme novou cestu, kam dál. V roce 2018 každého z nás čeká mnoho takových křižovatek v rodině, zaměstnání i ve sboru, a  na každé křižovatce rozhodování. Určitě se shodneme na tom, že budeme k tomu jako sůl potřebovat moudrost… Více >

Čtvrté přikázání v příběhu o potopě

MartinNovozákonní pisatelé nacházejí ve známém vyprávění o potopě (Gn 6-9) materiál, který jim slouží k ilustraci základních témat křesťanství, jakými jsou například druhý příchod Ježíše Krista (Mt 24,37-38), víra (Ž 11,7) nebo křest (1 Pe 3, 19-22). Při pozornějším čtení zejména 8. kapitoly knihy Genesis si můžeme všimnout, že se v tomto příběhu zrcadlí jako odraz na vodní hladině ještě jeden motiv. Tím je čtvrté přikázání Desatera.

Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. (Gn 8,1)

Osmá kapitola Genesis začíná jedním z klíčových pojmů Bible – pamatovat. Stejným slovesem začíná i čtvrté přikázání o dni odpočinku: Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. (Ex 20,8) Více >

Jsem s tebou víc, než potřebuješ

Bohouš ZámečníkKázání Bohuslava Zámečníka 14.10.2017 v Chebu

Text z Bible: A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný. Propadl jsem nerozumu – ale k tomu jste mě donutili vy! Vždyť já bych měl být doporučován od vás! Bible, 2. List Korintským 12, 7 – 11a

Známé místo z písma. Nevíme, co bylo Pavlovo „trápení“, protože nám to jednoznačně neříká. Někteří badatelé se domnívají, že to byla malárie, epilepsie nebo nějaká tělesná vada. Dost jich s jistotou tvrdí, že to byla nemoc očí (Gal 4,13-15). Ať to bylo cokoli, byl to velký problém, snižující jeho tělesné schopnosti, který mu čas od času bránil v práci. Více >

Cesta pastýře v církvi není cestou nahoru, ale naopak dolů…

Kázání předsedy Česko-Slovenské unie církve Mikuláše Pavlíka v sobotu 26. listopadu 2016 v Karlových Varech při uvedení kazatele Martina Lindtnera do pastýřské služby:

Miki s MartinemPriznám sa, že neviem, ako teologicky správne nazvať udalosť, ktorá bude dnes súčasťou našej sobotnej bohoslužby. Vysvätenie? Ordinácia? Poverenie k službe? Oddelenie pre službu? Každé označenie v sebe nesie určité významové a teologické posolstvo a dôrazy a žiadne z nich nedokáže v slovnej skratke vystihnúť hĺbku povolania v službe pre nášho Pána Ježiša Krista.

Nechcem sa dnes zaoberať ich rozborom. Rád by som otvoril biblický text v evanjeliu Jána a prečítal pri dnešnej príležitosti text v 21. kapitole verše 15-18, ktorý opisuje povolanie Petra  k pastierskej službe. Neobsahuje nijaký špecifický teologický slovník, ktorý by nám pomohol nájsť ten najvýstižnejší výraz, ale je cenný tým, že o povolaní k službe sa tu hovorí priamo  slovami Ježiša Krista.

Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“ Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Více >