admin

Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě


Příspěvky od admin

Múzička – dětská hudebně dramatická soutěž

21-23. 10. 2011 se koná další ročník Múzičky – akce, kterou pro děti pořádá Klub Pathfinder. Soutěží se každoročně v kategoriích sólový zpěv, zpěv – skupina, sborový zpěv, recitace a dramatická tvorba. Podrobnosti o akci zde:  MÚZIČKA (36)

Setkání dárců zapojených v programu BangBaby

V neděli 9.10. jelo šest členů našeho sboru na setkání dárců zapojených v programu BangBaby občanského sdružení Adra. Uskutečnilo se v Praze v sále Pedagogicko – psychologické poradny ve Francouzské ulici, kam dorazilo kolem padesáti dárců. Setkání připravil vedoucí projektu BangBaby Radek Špinka se svým týmem, Jarmilou a Emilií Szkutovými a Šárkou Hejnákovou. Program BangBaby je zaměřen na trvalou podporu a zlepšení života chudých bangladéšských dětí. Program umožňuje adresné sponzorství konkrétních dětí a studentů. Dárce si vybere z webových stránek  dítě, jehož vzdělání chce podpořit. Celkem 11 členů z našeho a dva členové z karlovarského sboru sponzoruje dohromady tímto způsobem tři dívky a jednoho chlapce. Více >

Devadesát let sboru v Karlových Varech

Sokolovští adventisté a přátelé sboru slavili v sobotu 8.10. společně se sborem v Karlových Varech jejich jubileum. Sbor církve adventistů v Karlových Varech totiž oslavil devadesátileté výročí svého vzniku. Mottem slavnostní bohoslužby bylo „V Bohu je mé vítězství“.

Tajemník Českého sdružení církve Jiří Tomášek kázal na text z Bible z 2. knihy Letopisů (Paralipomenon), 20. kapitoly. Popisuje se zde příběh jednoho z nejslavnějších judských králů, Jóšafata, který zázračně a bez boje zvítězil proti přesile nepřátelských vojsk . Důvodem vítězství bylo spolehnutí se na Boha a hlavní „zbraní“ byly chvalozpěvy. Ve chvíli, kdy za králem přicházejí jeho služebníci a ohlašují mu, že na hranici jejich země je velké množství nepřátel, král Jóšafat shromáždí svůj lid a žádá o pomoc Hospodina. Bůh prostřednictvím proroka vzkazuje svému lidu: „Nebojte se a neděste tohoto velikého množství. Boj není váš, ale Boží.“ (verš 15). Další události ukazují, jak Bůh dokáže jasně prohrané zápasy vyhrát, pokud se k němu obracíme. Před ozbrojenci jdou v první řadě zpěváci a zpívají: „Chválu vzdejte Hospodinu, jeho milosrdenství je věčné.“ Judejci najdou své nepřátele již mrtvé. Kazatel si klade na začátku kázání otázky, jak je možné, že sbor vydržel již devadesát let, kde je zdroj jeho existence a jaká je jeho budoucnost. Na příběhu krále Jóšafata ukazuje, že bez Boha není možné dělat nic, co by mělo význam, nic, co by obstálo. Jako ilustraci toho, jak vypadá náš život bez Krista, uvedl chování kohouta po useknutí hlavy, kdy jeho tělo běhá po dvoře a všude stříká krev. „To jsme my, když žijeme bez Krista. Běháme bez hlavy a tedy beze smyslu,“ rozesmál posluchače Jiří Tomášek. Více >

Sokolovští pojedou slavit devadesátiny sboru v Karlových Varech

Sbor Karlovy Vary oslaví v sobotu 8. října 90 let svého trvání. Oslav se zúčastní i Sokolovští, proto se v tento den nebude v Sokolově konat bohoslužba. V Karlových Varech se nachází sbor adventistů v ulici Plzeňská 49 azačíná se v 9.30 hodin. Kázat z Božího slova bude v tuto jubilejní sobotu  tajemník Českého sdružení církve adventistů Mgr.et Mgr. Jiří Tomášek. Odpolední program, který začne ve 14 hodin, bude vzpomínáním kazatelů, kteří v Karlových Varech působili. Součástí programu jsou písně, chvály a modlitby.

Tato sobota bude zároveň tradičním setkáním Karlovaráků, které se koná každé dva roky. Všichni jste srdečně zváni, občerstvení je zajištěno.

Co zaplatíme za budoucnost?

Ve čtvrtek 15.9.2011 od 19 hodin se bude v sokolovském Ekokině místo plánovaného filmu Čtvrtá revoluce promítat padesátiminutový film s názvem „Co zaplatíme za budoucnost?“ Film řeší způsob, jak se vyhnout klimatické katastrofě, která je díky našemu plýtvání neodvratná. Autor scénáře i  režisér  David Martin nabízí prostřednictvím svého filmu jediné konkrétní řešení, a to rozumnou spotřebu. Hudbu k filmu složil Alexis Assadourian. Více >

Jak jsem holku doběhla

Vzteklá Kety

Tak nějak odjakživa nemám strach z cizích psů. Co ale nesnesu, je, když jedu na kole a nalepí se na mě nějaký protivný čokl a štěká u mých šlapek, skáče mi do cesty. Bojím se, že mě kousne do nohou, a tak je dávám na řídítka, jenže pak mám zase strach, že ztratím rovnováhu a spadnu. Pod naším domem jeden takový ratlík bydlí. Dodneška jsem neznala jeho jméno, ale dnes, kdy jsem ho šla vyfotit, vím, že se jmenuje Kety, tedy je to ratlice. Nějaká paní na lavičce na něj, tedy na ni zavolala, aby šla domů. Nevěděla, že Kety bude slavná, až o ní napíšu.

Celé roky mi ta psí fena pije krev. Jezdím na kole často a ráda a tenhle kříženec nevím koho všeho, páni rodiče jistě nebyli urozeného původu :-) , mě neustále vystavuje nebezpečí. Ale to není ještě všechno. Ona takhle běhá i vedle auta. Jedu a vedle mě běží takový malý šílenec. Štěká na celé kolo, tentokrát však s tím rozdílem, že v ohrožení ukousnuté nohy nejsem já. Jenže tohle všechno, co jsem psala, se stalo minulostí. Já jsem holku doběhla. Více >

Sbor v Chebu hostí biblistu Jiřího Beneše

Jiří Beneš

V návaznosti na biblický týden, který proběhl jeden týden v srpnu v Dlouhém u Ždírce nad Doubravou, mohou zájemci dnes a ve čtvrtek (30.8. a 1.9.) od 18 do 20 hodin přijít do chebského sboru církve adventistů diskutovat s hlavním přednášejícím biblického týdne, a to doktorem Jiřím Benešem, učitelem Starého zákona a hebrejštiny na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a Teologickém semináři v Sázavě. Tématem jeho úvah v Dlouhém byly Elíšovy příběhy z 1. a 2. knihy Královské. „Pokud se chcete například dozvědět, proč Bůh prostřednictvím proroka Elíši nezakazuje Námanovi, aby se se svým pánem klaněl před modlami, a v knize Daniel se služebníci Boží – Šadrak, Méšak a Abed -Nego nepokloní ani pod hrozbou smrti a nechávají se vhodit do ohnivé pece, přijďte si s námi podiskutovat,“ zve kazatel v Chebu Pavel Smolka. Modlitebna církve adventistů v Chebu se nachází v Mánesově ulici 7, v komunitním centru Vinice.

Na kole s kopce i do kopce aneb recept proti samotě

S radostí na kole

Téměř každou teplou sobotu jezdím se svým kamarádem Járou do křesťanského sboru na kole. Cesta je dlouhá přibližně patnáct kilometrů. Kus jedeme po málo frekventované silnici a kus po cyklostezce. Cestou tam si povídáme o biblickém textu, který jsme si měli přes týden přečíst, abychom mohli fundovaně diskutovat v sobotní škole, která předchází kázání, a cestou zpátky se vzájemně dělíme o postřehy, myšlenky, které jsme ve sboru načerpali. Vždycky se na naše společné sdílení moc těším. Kromě duchovního uvažování také soutěžíme. Cestou je totiž jeden vleklý kopec a my z něj nikdy nešlapeme. Samovolně necháme kola jet, které dojede dál. Jára má horské kolo se širokými koly a já mám gumy užší a po silnici se točí rychleji. Pravidelně tudíž vyhrávám. Pokaždé dojedu dál a pokaždé se chlubím, že jsem lepší a že jsem trénovanější. Jára se směje a čeká na svoji příležitost. Zná mě. Ví, že přijde první kopec nahoru a že mě hravě předjede. Je totiž sportovec, pravidelně cvičí, závodí v běhu, dokonce každý rok běhá jeden až dva maratóny. Když já funím do kopce, jede vedle mě zlehka a vypráví mi nějaké svoje historky. A já se na něj zlostí nemůžu ani podívat. Jakoby ani nevěděl, že se dřu jak mezek. Někdy dokonce chytne moje kolo za sedačku a tlačí ho i se mnou vedle sebe. A usmívá se…. Soptím. Více >

Setkání s dráteníkem

Dráteníkova Bible

Jsou to už dvě léta, kdy jsme se potkali. Se svojí tehdy těhotnou kamarádkou Míšou, mým mladším synem Martinem a synovcem Filipem jsme si udělali na Vysočině výlet do skanzenu. V jednom domečku seděl hodný pohádkový dráteník. Povídal si s lidmi, drátoval různé věci a svoje výrobky pak prodával. Vybraly jsme s Míšou prstýnek pro její malou dcerku, Anýska, která tehdy spinkala v pensionu v nedalekém městečku. Samozřejmě nesměla chybět ani fotka, a tak jsme si dráteníka vyfotily. Také jsme mu napsaly do jeho knížky, jak se nám líbily věci, které vyrábí z drátků. A protože mám v sobě touhu milým lidem předávat tu nejcennější zprávu, která mi do života dává sílu, udělala jsem to i tentokrát. Připsala jsem do knížečky ke chvále jeho práce také poselství z Bible, a to z evangelia podle Jana ve 3. kapitole, 16. verš. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Nakonec měl dráteník ještě přání, abych se s ním vyfotila, a tak jsem mu ho splnila. Objali jsme se a Míša nám udělala fotku. Dostala jsem od něj e-mailovou adresu, abych fotky jeho samotného i se mnou měla kam poslat. A to jsem také krátce po příjezdu domů udělala. Několik měsíců se nedělo nic a já jsem už na dráteníka téměř zapomněla. Více >

O „zásobectví“

Kázání Tomáše Kábrta z 6.8.11

Luk 12:16-21  „Pak jim pověděl toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. Uvažoval o tom, a říkal si: ‘Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?’ Pak si řekl: ‘Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.’ Ale Bůh mu řekl: ‘Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?’ Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.“

- provokace: ten člověk jedná zcela racionálně    X    nazván bláznem, šílencem  – proč?   Více >