Janko a Markéta ŠintajoviMěla ho ráda, měl ji rád, a tak se spolu oženili….

Muzikanta Janka Šintaje ze sokolovského sboru adventistů loni v lednu opustila dívka, kterou měl rád. Nebylo to lehké období. Trápil se, a jak sám říká, dennodenně se modlil a prosil Boha o pomoc. Tolik nechtěl být sám. Bydlel nějaký čas na Slovensku a ona tady v Čechách. Rozešli se, bylo mu moc smutno. Největším přítelem mu byl Pán Bůh. Věřil mu a spoléhal, že o něm ví. Myslel si, že už se nikdy nezamiluje.

Ve stejné době si moc přála najít muže sympatická a milá Markéta ze Sokolova. Požádala na sociální síti o přátelství neznámého člověka se zajímavým jménem Šintaj. Když přátelství potvrdil a poslali si první pozdravy, začali si každý den dopisovat. Po uplynutí několika dnů chtěla Markéta poznat jeho hlas. Rozhodli se, že si budou telefonovat přes internet. Šlo do tuhého, Janko Šintaj musel Markétě napsat, že je nevidomý. I Markéta musela napsat Jankovi něco vážného o sobě. „Jsem nevidomá,“ přiznala. Oba zapomněli na svá přání žít ve vztahu pouze s člověkem, který vidí. Zamilovali se do sebe.

ve sboruDennodenně si telefonovali, ale Markéta chtěla víc. „Přijeď za mnou do Sokolova,“ požádala ho. I Janko chtěl poznat svoji Markétu a slíbil, že přijede 20. srpna, kdy sem měl cestu autem ze Slovenska jeho kamarád. Markéta měla 18. srpna dvacáté páté narozeniny a rozhodla se, že je oslaví až se svým Honzou, že ty dva dny na něj už počká. Pak ale kamarád, který měl přivézt Janka do Sokolova, musel nečekaně 20. srpna do práce. „Můžu jet jedině o dva dny dřív,“ řekl Jankovi, a Markétka tak dostala ke svým narozeninám nejkrásnější dárek, Honzu. Byli konečně spolu. Ale Markéta chtěla víc J. „Chci se jmenovat jako Honza, chci mu navždy patřit,“ rozhodla se a po třech měsících měli na sokolovském zámečku utajenou svatbu. Jen v osmi lidech, na velkou hostinu neměli peníze, ale čekat už nechtěli. Teď si už přejí mít jen spolu malý byt a brzy miminko. „Rádi bychom naše manželství potvrdili i obřadem v církvi, před Pánem Bohem. A také hostinou, aby všichni věděli, že se máme rádi,“ říká šťastný Honza. Bůh ho slyšel a sám mu našel ženu jeho snů. Novomanželé Šintajovi navštěvují odpolední bohoslužby sboru s romskou kapelou, ve které Janko hraje.